Vzhledem k tomu, že v našich končinách přece jen není překlad hraného seriálu z Japonska moc běžný, navíc spousta začínajících i „stálých hvězd překladatelského nebe“ se spíše zaměřuje na korejskou tvorbu. Z toho důvodu jich u nás moc nemá překlad. Navíc seriály, které jsou svým způsobem zásadní nebo speciální tu v podstatě nemají téměř žádné zastoupení co se překladu týče. Pokusím se se zde sepsat seznam těch seriálů, které z určitého důvodu považuji za stěžejní, a které si určitě překlad zaslouží. Seriály rozdělím do několika skupin.
Seriály s nejvyšší sledovaností (od toho s tou nejvyšší, až po ten s tou nejnižší)
Proč by byl fajn překlad takových seriálů? Minimálně na tom lze poznat, co mají Japonci rádi, co se jim líbí a jakým směrem by se teoreticky měla tvorba vyvíjet. Co je ovšem ještě zajímavější, je fakt, že většina z těch seriálů je z přelomu tisíciletí (tedy až na
Hanzawa Naoki). Lze tedy i tam spatřit jistý trend, kdy kvalita hraných seriálů upadá – již nejsou tak nápadité, divácky úspěšné, příběhy jsou mdlé a nedrží krok s tím, co si diváci přejí, jsou neoriginální. Naštěstí se sem tam vyskytne i světlá výjimka a to jsou právě ty seriály, u kterých je škoda, že nemají překlad.
Seriály, co mají něco navíc a byly natočeny po roce 2005
Jsou to seriály, které mají co nabídnout a lehce či více vybočují ze standardu. Ale pak jsou tu ještě takové seriály, které zanechaly v japonské společnosti impakt, které tam zná každý (minimálně od slyšení).
Seriály, co jsou známé, populární v Japonsku
Odoru daisósasen aka Velké tančící policejní vyšetřování (1997) - dočkalo se i pokračování v podobě filmů a jeden z nich byl dokonce tím nejvýdělečnějším v japonské kinematografické historii. JOŠ!Amačan aka Amča (2013) - asadora, která si získala srdce celého Japonska JOŠ!- Aibó aka Parťáci (2000-) - další krimi seriál, který je tak oblíbený, že se dočkal 12 řad, několika filmů atd. Přeložit pár sérií byl určitě nebylo marné, alespoň bychom zjistili, co na tom ti Japonci tolik žerou.
- Ašita, mama ga inai aka Zítra nemám mámu (2014) - letos velmi propíraný seriál ve zprávách. Jedná se o tak kontroverzní téma, že to nenechalo Japonce chladné. Navíc ta instituce, ve které se to má odehrávat, podala na televizní společnost žalobu. A to je v Japonsku velmi vzácné.
A pak je tu ještě poslední kategorie, ta osobní. To, co by se mi moc líbilo, kdyby bylo přeloženo a předloženo českému/slovenskému divákovi. Většina z toho je romantika, mám totiž pocit, že ta na japonských březích je dost nedoceněná a hlavně poměrně neobjevená (minimálně v seriálovém prostředí).
A proč vlastně takový článek píšu? Naivně doufám, že se některého z nich ujme nějaká dobrá překladatelská duše a představí našemu diváctvu zase něco dalšího.
