Název článku je prozaický, takže určitě není pochyb o tom, co tu můžete najít. V roce 2015 vyšlo mnoho zajímavých filmů, bohužel jsem neměla to štěstí všechny vidět - popravdě jich zbylo hodně. A tak jsem jich jedenáct vybrala a chtěla bych se o ně s vámi podělit. Bohužel nemám tolik času, abych vypisovala ke všem obsah, a tak ten bude přicházet postupně. Pokud ne sem, tak určitě na odkazové CSFD.
1) BAKUMAN - tenhle film chci vidět ze všech nejvíc!
Maširó měl strýčka, který kreslil mangu a miloval to tak, že se
upracoval k smrti. Nechce dopadnout jako on, kreslení ho sice baví, ale
předpokládá, že až vystuduje, tak půjde pracovat do nějaké firmy a tím
to hasne. Jenomže když zjistí, že jeho milovaná spolužačka Miho se chce
stát hlasovou herečkou a když slíbí Maširóovi, že se vezmou, pokud si
oba dva splní sen, vlije mu to žil novou krev a rozhodne se jako jeho
strýc stát kreslířem mangy. Dá to dohromady se spolužákem Takagim, který
má talent na tvorbu příběhů. Mohou se stát uznávanými tvůrci? Podaří se
Miho stát hlasovou herečkou? A co je nejdůležitější, vezmou se Miho a
Maširó?
Hrají: Sató Takeru, Kamiki Rjúnosuke, Komacu Nana, Jamada Takajuki, Kiritani Kenta, Sometani Šóta a další.
2) Jokokuhan
Ikuta Tóma hraje muže se jménem Gates, který schovává obličej pod maskou
z novin a vede organizaci nazvanou Šinbunši. Tato skupina nahrává na
Youtube videa, ve kterých upozorňuje na zločiny, které se ještě nestaly.
To spravedlnost nenechá chladnou a skupinu Šinbunši začne vyšetřovat
policie pro kyberzločiny.
Hrají: Ikuta Tóma, Hamada Gaku, Toda Erika, Suzuki Rjóhei, Arakawa Jošijoši, Kubota Masataka, Tanaka Kei a další.
Na letošním Natsuconu jsem měla přednášku s názvem Japonsko – země detektivek a můj pracovní název zněl Krimi kam se podíváš, ačkoliv přísně vzato žánry detektivní a kriminální jsou odlišné. Já se v článku budu zabývat detektivním žánrem. V hlavních rolích je často detektiv a zápletku tvoří pátrání po pachateli zločinu (od vraždy, přes dopravní nehodu až po loupež lízátka). Detektivky, ať už je to film či seriál, jsou často adaptací děl slavných tvůrců v žánru (za Japonsko si zmiňme Edogawa Ranpoa a Higašino Keigoa – v češtině nám vyšla jeho kniha Oddanost podezřelého X). Já se ovšem budu zabývat pouze seriály.
Je klidně možné, že to málokdo
ví, ale jedním z nejoblíbenějších žánrů, ne-li opravdu nejoblíbenějším, v Japonsku
je ten detektivní. Každoročně vychází spousta knih o detektivech, natáčejí se
seriály a žádná sezóna se bez nich neobejde. Dovolila jsem si seriály rozdělit do tří skupin, ke kterým jsem přiřadila ještě podskupiny.
1) Klasika – v hlavní roli je policista či detektiv/soukromé očko, tato osoba je buď A) obyčejný smrtelník, B) divný člověk se svými zvyky nebo extravagantním chováním či oblékáním anebo C) má speciální schopnosti či znalosti, díky kterým dokáže případy řešit.
2) Mimo profesní – A) v hlavní roli jsou školáci, ti většinou mají nějaké speciální schopnosti/znalosti, protože jinak by jim nebylo dovoleno/umožněno řešit kriminální případy. B) v hlavní roli jsou dospěláci, které dělím do dvou skupin: řeší zločiny v rámcizaměstnání (vědci, prokurátoři, právníci, patologové atd.) nebo to jsou náhodní kolemjdoucí – to bývají často spisovatelé, ukřivdění, kteří chtějí případ vyřešit (často třeba otcové zavražděných dcer) či manželky policistů, co mají případ na starosti, neboť chtějí mít manžílka co nejdřív doma na večeři.
3) Komedie/parodie – v této kategorii najde vše výše zmíněné, jen více absurdnější a hlavní postavy jsou hnané do komických situací. Častokrát se odkazuje na nějaké detektivní klišé.
Dále jsem se věnovala charakterizaci „řešitele“. S jakými typy se můžeme nejčastěji setkat v japonských seriálech? Takový řešitel mívá určitý charakteristický rys – nějakou svou výstřednost, rituál, který musí opakovat, kus oblečení, který málokdy (jestli vůbec) sundavá. Dále také mívá svou hlášku, například detektiv Conan často říkává: „Šindžicu wa icumo hitori.“ (Pravda je jen jedna.) nebo profesor Jukawa, když se rozhodne, že pomůže s řešením případu, říkává: „Džicuni omoširoi.“ (Vskutku zajímavé). Častokrát také mívají svoji pózu, například když jim konečně docvakne, jak byla oběť zavražděná, tak prohlásí svou hlášku, na kterou divák čeká, a přitom udělají určitý typ pohybu (můžou třeba zamířit ukazováčkem do nebe, zakrýt si ústa a nos dlaní apod.). V těch lepších detektivkách má řešitel i svou hudbu, takže jakmile začne hrát, víte, co se bude dít dál.
23. října na Mezinárodním seriálovém festivalu v Tokiu (ano, i seriály mají svůj mezinárodní festival ;-)) byla předávána různá ocenění vztahující se k seriálové tvorbě – především tedy té japonské. Aby se seriál mohl dostat na list kandidátů na cenu, musel být vysílaný mezi červencem 2013 a červnem 2014. A jak to dopadlo?
V nové kategorii, ve které se oceňovaly i seriály, které představovaly příběhovým způsobem určitou lokalitu v Japonsku, získaly ocenění tyto seriály: Daruma-san ga waratta a Lady Lady: Toilet de naita koto, arimasuka?
Cenu za nejlepšího herce v hlavní roli získal Sakai Masato (Hanzawa Naoki).
Cenu za nejlepší herečku v hlavní roli získala: Micušima Hikari (Woman).
Cenu za nejlepšího herce ve vedlejší roli získal: Jošida Kótaró (MOZU a Hanako to Anne).
Cenu za nejlepší herečku ve vedlejší roli získala: Išihara Satomi (Šicuren Chocolatier).
Cenu za nejlepšího scénáristu získal: Okada Jošikazu (Zoku saigo kara nibanme no koi).
Cenu za nejlepšího režiséra získal: Fukuzawa Kacuo (Hanzawa Naoki).
Narodil se 3. září 1992 v hlavním městě Japonska, v Tokiu. Jako jediný herec spadá pod agenturu Toys Factory (jinak se starají jen o kapely, zpěváky a zpěvačky). Umí pantomimu, eskamotérství a ping pong. Baví ho koukat na filmy a fotit.
Poprvé se objevil ve filmu Stacy, když mu bylo devět let. Od té doby hrál přehršel vedlejších postav, malých štěků v různožánrových filmech i seriálech, než v roce 2009 získal svou první hlavní roli ve filmu Pandora na hako (Pandořina skřínka). Vzhledem k tomu, že film Stacy je z roku 2001, trvalo mu celých osm let, než dostal tu možnost zahrát si hlavní postavu. Lze o něm tedy tvrdit, že se jí chopil již jako zkušený herec, ačkoliv to pro něj byla nová zkušenost. Na tom lze i demonstrovat, že ne všichni populární mladí herci začínají na frančíze Kamen Rider a nemusejí být výjimečně pohlední, aby se ke hraní dostali skrze modeling či „konkurzy na krasavce“. I v Japonsku se může stát, že pokud se dostatečně dlouho snažíte a jste dobří, budete za to oceněni.
Pokud bych měla ve zkratce vypsat to nejzajímavější, v čem se do Pandořiny skřínky objevil, byly by to následující filmy a seriály: Ping pong (2002), Devilman (2004), Furefure šódžo (2008), Aibó (2002), Seito šokun! (2007) a Battery (2008). Počítala jsem to a Šóta se objevil ve 13 filmech včetně Stacy a ve 23 seriálech od roku 2001-2009.
Za svou dosavadní hereckou kariéru se objevil i ve třech taigách: ve 13. díle Musašiho, v Rjóma den se objevil ve 2. - 6. epizodě jako Jamauči Tojonori (skutečná historická postava) a v Gó: himetači no sengoku jako Mori Nagataka (opět historická postava, chlapec, který v 16 letech zemřel v bitvě).
Juriko no aroma
Roku 2010 opět dostal hlavní roli a to ve filmu Juriko no aroma, kterým potvrdil, že není a nebude typem pro středoškolské romantiky. Objevil se ještě ve třech dalších filmech (např. Tókjódžima) a v devíti seriálech (např. Yankee-kun to Mechane-čan nebo Džúnen saki mo kimi ni koišite). Na hlavní roli v seriálu si Šóta musel ještě pár let počkat.
Byl to právě rok 2011, který se stal pro něj přelomovým. Nejprve v lednu zazářil ve filmu v roli Mího Usocuki Mí-kun to kowareta Má-čan, kde si zahrál po boku Ómasy Ajy (Má-čan), a posléze se film Sono Šiona Himizu, kde hrál hlavní postavu Sumidy Júičiho, dostal v září na Benátský filmový festival. Zde za svůj výkon získal cenu Marcella Mastroianniho, která se uděluje začínajícím hercům a herečkám, a je srovnatelná s cenou Volpiho, která je udělována těm nejlepším hercům a herečkám. To byl pro Šótu neuvěřitelných úspěch. Aby se nezdálo, že moc nepracuje, stačil ještě natočit tři filmy (v jednom si dokonce střihl hlavní roli – Koi no itaru jami) a objevit se ve třech seriálech (například v historickém seriálu Tempest se poprvé objevil v sedmém díle a setrval až do konce).
Himizu
Až roku 2012 přišel film Himizu do japonských kin, a tak teprve nyní Japonci mohli vidět to, za co cítili národní hrdost – Japonec získal prestižní zahraniční cenu! No teda! Šóta ovšem neusnul na vavřínech, naopak vystupoval v osmi seriálech (např. Cumi to bacu) a stihl natočit deset filmů. Z toho byla většina vedlejší role, ať již větší či menší, ale také v jednom z nich hrál hlavní roli a to v Ikiterumono wa inainoka.
xxxHOLic
Rok 2013 nebyl o nic méně hektický než ten předchozí. Šótova oblíbenost velmi stoupla, stal se z něj jeden z nejvyhledávanějších herců. Poprvé dostal hlavní roli v seriálu a to hned ve dvou: nejprve v xxxHOLiC, kde si zahrál Watanukiho Kimihira, který vidí nadpřirozeno, ale není mu to moc příjemné. Zřejmě protože nadpřirozena neměl dost, zahrál si Jošioa Kamogawu v seriálu Minna! Esper dajo! – opět spolupracoval s režisérem Sono Šionem. Dále se objevil ještě ve dvou seriálech. Filmů ovšem stihl natočit více; rovnou jedenáct! Ve většině si spíše zahrál vedlejší postavu, ale v Bukimi na mono no hada ni sawaru (54 minut), Tadaima, Jacqueline (40 minut), Sennen no juraku a Eien no Zero (i když je sporné, zda hrál hlavní roli, film se, co se týče hlavních postav, dost tříštil) hrál tu hlavní. Z těch filmů, kde hrál opravdu vedlejší postavu, bych zmínila Nó otoko a Real.
Wood Job
Šóta je prostě hatarakimono (pracant), ani v roce 2014 si neodpočinul. Objevil se sice jen ve dvou seriálech (např. MOZU) a ani v jednom jako hlavní postava, zato filmy mu snad nedaly spát. Přestože jich má na kontě devět, což je rozhodně méně než předchozí rok, nadřel se více, neboť už jen natáčení Kiseidžú (první část jde do kin 2014, druhá v roce 2015) dalo velmi zabrat. Šóta trávil mnoho hodit před zeleným plátnem a musel předstírat, že mluví s mimozemšťanem, který mu ovládl/snědl ruku (toho namluvil Abe Sadao). Dále se objevil v Tokyo Tribe (jedná se již o třetí spolupráci s režisérem Sonem Šionem), kde dokonce rapoval. Další hlavní role si střihl ve filmech Wood Job a Drive-in Gamo. Zajímavé filmy, ve kterých se objevil, byly Širajukihime sacudžin džiken nebo Kamisama no iu tóri.
Sajonara Kabukičó s Maedou Acuko
Jak je zjevné, nelze očekávat, že si roku 2015 dá trochu více odpočinku. Ten už to snad ani neumí. V tuto chvíli má naplánovanou čtvrtou spolupráci se Sonem Šionem, jedná se o speciál k Minna! Esper dajo!. Dále se objeví ve dvou filmech – Strayer's Chronicle a Sajonara Kabukičó (v obou hraje hlavní postavu). Uvidíme, co se ještě Šótovi dostane do cesty, ale pokud nezkolabuje, tak je jasné, že u těch tří věcí v roce 2015 nezůstane…
Vzhledem k Šótovu pracovnímu nadšení, určitě nebude divné, když zmíním, že cena Marcella Mastroianniho není jediná, kterou získal. V roce 2009 vyhrál cenu Tama New Wave v kategorii nejlepší mužská postava. O rok později získal cenu za nejlepšího začínajícího filmového herce na 65. ročníku za televizní film Hei no naka no čúgakkó. O rok později získal hned čtyři ocenění – to na Benátském mezinárodním festivalu za film Himizu, ten mu vynesl i další cenu Grand Chariot na třetím filmovém festivalu. Další dvě ceny mu vynesl film Usocuki Mí-kun to kowareta Má-čan: na třetím ročníku filmových cen Tama získal ocenění pro nejlepšího vycházejícího herce a ocení Sponichi Grand Prix pro začínající herce. V letech 2012-2013 získal za filmy Himizu a Aku no kjóten cenu Akademie pro nováčky, ocenění pro nejlepšího herce v hlavní roli opět za film Himizu v rámci 17. ročníku Japonských cen pro filmy, které byly uvedeny i v zahraničí, a cenu Nováček roku v rámci předávání cen Élan d'or.
Zahrál si v několika seriálech určených pro web a mobily, fotil pro dva časopisy, natočil několik reklam, zahrál si v divadle a objevil se ve třech hudebních klipech – Good Luck od BUMP OF CHICKEN, Fuju ga owaru mae ni od Šimizu Šóty a v Hello again: mukaši kara aru bašo od JUJU.
Šóta se rozhodně nefláká, není to herec, který by byl zaškatulkovaný jen pro jeden žánr, a proto nikdy nemůžeme vědět, do čeho se vrhne tentokrát. Uvidíme, kam ho filmový vítr zanese…
Třetí díl se zaměří i na dívky, které v poslední době získávají popularitu.
Arimura Kasumi
Narodila se 13. února 1993 ve městě Itami v prefektuře Hjógo. Když byla v deváté třídě, viděla v televizi seriál a prohlásila, že tohle by zvládla taky. Zkusila proto roku 2009 konkurz uspořádaný talentovou agenturou FLaMme a uspěla. Následující rok se přestěhovala do Tokia.
Roku 2010 debutovala v seriálu Hagane no onna ve vedlejší roli Nišibori Many, tu samou roli si zopakovala následující rok ve druhé sérii. Získala také roli Masaki Mijabi, mladé milenky staršího policisty ztvárněného Raitou Rjúem, v seriálu SPEC. Mijabi si zopakovala i v letech 2012-2013, kdy vyšlo navazujících pět filmů.
Další rok hrála ve dvou seriálech (Clover, Mikeneko Holmes no Suiri), ale ani v jednom neměla hlavní roli. Roku 2013 na tom byla stejně, ale na televizních obrazovkách se objevovala mnohem více – Otasukeja Džinpači, populární asadoře Amačan, Starman a speciálu Nazotoki wa Dinner no ato de. Jednu z hlavních rolí dostala v televizním filmu Chicken Race, kde hrála po boku Okady Masakiho a Teraoa Akiry. I na poli filmu byla úspěšná, vlastně mnohem úspěšnější než v té seriálové. Hrála v pokračování SPEC, jak již bylo zmiňováno, a dostala hned dvě hlavní role. Ve filmu Little Maestro a Judge.
V televizní tvorbě roku 2014 hrála po boku Macumota Džuna, konkrétně jeho sestru a objekt lásky Mizobaty Džunpeie, v seriálu Šicuren Chocolatier a novinářku v akčnějším seriálu MOZU. Poté se opět vrátila do středoškolských lavic v seriálu Jowakutemo, katemasu. Co se týče filmové tvorby, Kasumi se stala jednou z pěti hlavních představitelek ve filmu Džošizu, kde bude bojovat za dobro světa.
Na rok 2015 má prozatím naplánované dva filmy: romantiku s Fukuši SótouStrobe Edge a vedlejší roli, ale ne malou, v katastrofickém filmu I am Hero, kde bude hrát po boku zkušených herců Oizumi Jóa a Nagasawy Masami.
Kasumi zdaleka není nejlepší herečkou nové generace a těžko říct, zda se zlepší na úroveň takové Horikity Maki či Tody Eriky, ale prozatím ji diváci mají rádi a rádi se na ni koukají – zřejmě pro její roztomilý úsměv, který využívá především v televizních reklamách, do kterých je hojně obsazovaná.
Nónen Rena
Narodila se 13. července 1993 ve městě Kamikawa v prefektuře Hjógo. Od roku 2006 se objevovala na stránkách módních časopisů jako jedna z modelek. O čtyři roky později debutovala na stříbrných plátnech ve velmi úspěšném filmu Kokuhaku (Přiznání), kde hrála malou roli. Po úspěchu se objevila i v páté sérii Keišičó sósa ikka kjú gakkari v sedmém dílu.
Co pro ni ovšem bylo největším úspěchem, když ji vybrali mezi 1953 uchazečkami pro hlavní roli pro asadoru Amačan, které byla roku 2013 jedním z nejvyhledávanějších slov na japonském internetu. Díky této roli se dostala do hlubokého povědomí Japonců a získala čtyři ocenění. Také dostala jednu z větších rolí ve filmu Himawari.
Rok 2014 byl pro Renu rokem jen hlavních rolí. Nejprve si zahrála v klasickém televizním hororovém snímku Jonimono kimjóna monogatari. Poté se objevila v roli středoškolačky Kazuki v Hot Road a na konci roku proběhla premiéra live action Kuragehime, kde si zahrála otaku Cukimi, které miluje medúzy.
Ačkoliv v současné chvíli nemá na rok 2015 nic naplánovaného, věřím, že je to jen otázka času. Její popularita roste a Japonci se s ní mohou pravidelně setkávat na televizních obrazovkách v různých reklamách, takže ji „nikdy nemizí z očí“. Uvidíme, zda se bude dále rozvíjet a kam až to dotáhne, našlápnuto má velmi slušně.
Minulou sezónu jsem koukala na čtyři seriály (Bitter Blood, Border, MOZU, Alice no toge) a všechny byly nadprůměrné. Až jsem tomu málem nevěřila, že se něco takového může stát. A proto jsem tak zklamaná z letní sezóny, rozkoukala jsem o dva seriály víc, jenomže ani jeden zatím nedosahuje kvalit toho „nejhoršího“ z předchozí sezóny. Plus jeden už mám celý zhlédnutý. Seriály jsou řazeny abecedně, hlubší význam to nemá.
Hero 2
Kirjú Kóhei se opět vrací do Tokia, aby udělal na prokuratuře Džosai pořádek. Jako asistentka je mu přiřazena Asagi Čika, mladá dáma, která má o sobě vysoké mínění. Prokurátoři a asistenti se na ústředí Džosai sice změnili, ale jeden asistent přece jen zůstal – Suecugu Takajuki. Kirjú opět všechny překvapuje, že nesedí jen za stolem a nepročítá písemné zprávy, ale chodí do terénu. Jeho další „průšvihy“ mohou začít!
Na druhou řadu Hero jsem se vcelku těšila, neboť tu předchozí a oba dva filmy jsem si užila. Kimura Takuja se vrátil jako Kirjú a je stejný jako předtím, jen jak se změnilo osazenstvo Džosai, tak už to není taková zábava. I když jsou jeho noví parťáci zajímaví, prostě na ty staré to nemá. Ale je to to nejlepší, co se momentálně vysílá.
MOZU 2
Policejní inspektor Kuraki pokračuje v hledáním pravdy: prodala jeho žena své společníky? Co se stalo za těch 72 hodin, co byla vězněna? Co je to Omelas? A kdo je tajemný Ivan Tyler? Dostane Kuraki konečně na všechno odpovědi?
Seriál o pěti dílech, navazuje na předchozí sérii. Nišidžima Hidetoši je sice skvělý a ráda se na něj koukám, ale prostě druhá série byla zbytečně moc spletitá, až si říkám, zda sami scénáristé věděli, co přesně píšou… Je to škoda, předchozí série byla opravdu zajímavá, ačkoliv také možná zbytečně až moc složitá. Skoro to vypadá, že to má nakročeno na další pokračování.
Last Doctor
Jošizaki Kaoruko vystudovala medicínu a nyní je čas na praxi. Ale nakonec není poslána zachraňovat živé, ale zkoumat mrtvé. Všichni na jejím novém pracovišti jsou ovšem zvláštní osobnosti, od šéfa Janagi Šúheie až po doktora Akitu Šinju. Právě ten je jí přiřazen jako kolega. Jejich první případ je vyšetřit záhadnou smrt populární modelky. Policie to považuje za sebevraždu, ale Akitovi se na tom něco nezdá…
Nemastné neslané, ačkoliv jsou všichni podivíni, jen Kaoruko, kterou hraje Aibu Saki, se tváří nejnormálněji, chybí tomu šťáva. Viděla jsem zatím čtyři díly, ale pořád mě to moc nezaujalo. Sice se řeší, jak kdo umřel, a tak se to občas tváří dojemně, jenomže vůbec to tak na mě nepůsobí. Navíc se současně vysílá seriál s podobným námětem a ten je o něco zajímavější, viz dále.
Suikjú Yankees
Inaba Naoja se jako malý přestěhoval do Spojených států a vyrůstal v domnění, že delikventi jsou hrozně fajn, že když se vše vyřeší pěstmi, zlepší to charakter. Po několika letech se opět vrací do Japonska, aby zde nastoupil na střední školu, kam chodil jeho delikventí idol. Jenomže nic není, jak si myslel, že bude… a najednou slibuje, že porazí ve vodním pólu tým z druhé školy. Jenomže ještě nemá vlastní tým a ani neví, jak se takové vodní pólo hraje.
Přiznávám, že na tohle jsem se opravdu těšila, tolik hereckých nováčků, kteří se svléknou a půjdou hrát vodní pólo! Ježiši, puberťačky splněný sen. Jenomže jsem se koukla na dva díly a musela to zahodit, i když se tam chlapci sice budou svlékat, děj a chování postav je tak nesympatické a trapné, že i přesto, co seriál slibuje, že ukáže, se koukat nechci. Raději si vygůglím nějaké obrázky, nebo si počkám na nějaké video, ve kterém budou pěkně sestříhaní.
Wakamonotači
Pod jednou střechou spolu žije pět sourozenců. Každý den se hádají a
někdy se dokonce i perou. Každý ze sourozenců má své vlastní problémy,
ať už ve škole, nebo při hledání práce. V této rodině najdeme spousty
různých problémů i malých radostí, jen se na ně pojďme podívat!
Na tohle jsem se také hodně těšila, přece jen tolik herců a hereček, na které je radost pohledět: Cumabuki Satoši, Aoi Jú, Eita, Nomura Šúhei, Hašimoto Ai, Micušima Hikari, Nagasawa Masami, Jo Kimiko, Jošioka Hidetaka a další. Prostě je to plné lidí, o kterých se mi ani nezdálo, že kdy budou hrát pospolu. A oni tu jsou! Jenomže opět je to takové ponuré, až moc naivní a Cumabuki tam v každém dílu tolik křičí, že ztrácím zájem koukat na další díly. Člověk by v létě čekal něco veselejšího, odlehčenějšího a ono ne. Ani Japoncům se to moc nelíbí, sledovanost začínala na 12,7 % a u posledního dílu, který vyšel, to kleslo téměř o polovinu, na 6, 8 %.
Zero no šindžicu
Když bylo Macumoto Mao, přestěhovala se do Spojených států. Po nějaké době se opět vrací do Japonska a stává se patoložkou. Všeobecně je považována za velmi chytrou a její IQ je prý 150. Kvůli tomu se chová jinak než ostatní očekávají a uvádí je tím do rozpaků, navíc nerespektuje vztahy na pracovišti, jak by měla, a tak jsou z toho další problémy. Ale to nic nemění na tom, že je výborná v tom, co dělá. Jenomže má postranní úmysly, proč se vrátila do Japonska a proč pracuje zrovna tam, kde pracuje.
Další seriál v této sezóně, který se odehrává na patologii. Nejprve se seriál tvářil nic moc, ale kolem čtvrtého dílu to začalo být o něco zajímavější, a tak uvidíme, jak se to vyvrbí. Vkládám do toho naděje. Takei Emi opět hraje podivínku (jednu už si zahrála minulý rok – Otenki oneesan, kde hrála se Sasakim Kuranosukem a tím hraje i zde). Takže pokud bych měla vybrat, který seriál z patologie je lepší, volím tenhle. Není to sice skvost, ale rozhodně je to zajímavější než Last Doctor.
Vzhledem k tomu, že v našich končinách přece jen není překlad hraného seriálu z Japonska moc běžný, navíc spousta začínajících i „stálých hvězd překladatelského nebe“ se spíše zaměřuje na korejskou tvorbu. Z toho důvodu jich u nás moc nemá překlad. Navíc seriály, které jsou svým způsobem zásadní nebo speciální tu v podstatě nemají téměř žádné zastoupení co se překladu týče. Pokusím se se zde sepsat seznam těch seriálů, které z určitého důvodu považuji za stěžejní, a které si určitě překlad zaslouží. Seriály rozdělím do několika skupin.
Seriály s nejvyšší sledovaností (od toho s tou nejvyšší, až po ten s tou nejnižší)
Proč by byl fajn překlad takových seriálů? Minimálně na tom lze poznat, co mají Japonci rádi, co se jim líbí a jakým směrem by se teoreticky měla tvorba vyvíjet. Co je ovšem ještě zajímavější, je fakt, že většina z těch seriálů je z přelomu tisíciletí (tedy až na Hanzawa Naoki). Lze tedy i tam spatřit jistý trend, kdy kvalita hraných seriálů upadá – již nejsou tak nápadité, divácky úspěšné, příběhy jsou mdlé a nedrží krok s tím, co si diváci přejí, jsou neoriginální. Naštěstí se sem tam vyskytne i světlá výjimka a to jsou právě ty seriály, u kterých je škoda, že nemají překlad.
Seriály, co mají něco navíc a byly natočeny po roce 2005
Jsou to seriály, které mají co nabídnout a lehce či více vybočují ze standardu. Ale pak jsou tu ještě takové seriály, které zanechaly v japonské společnosti impakt, které tam zná každý (minimálně od slyšení).
Seriály, co jsou známé, populární v Japonsku
Odoru daisósasen aka Velké tančící policejní vyšetřování (1997) - dočkalo se i pokračování v podobě filmů a jeden z nich byl dokonce tím nejvýdělečnějším v japonské kinematografické historii. JOŠ!
Amačan aka Amča (2013) - asadora, která si získala srdce celého Japonska JOŠ!
Aibó aka Parťáci (2000-) - další krimi seriál, který je tak oblíbený, že se dočkal 12 řad, několika filmů atd. Přeložit pár sérií byl určitě nebylo marné, alespoň bychom zjistili, co na tom ti Japonci tolik žerou.
Ašita, mama ga inai aka Zítra nemám mámu (2014) - letos velmi propíraný seriál ve zprávách. Jedná se o tak kontroverzní téma, že to nenechalo Japonce chladné. Navíc ta instituce, ve které se to má odehrávat, podala na televizní společnost žalobu. A to je v Japonsku velmi vzácné.
A pak je tu ještě poslední kategorie, ta osobní. To, co by se mi moc líbilo, kdyby bylo přeloženo a předloženo českému/slovenskému divákovi. Většina z toho je romantika, mám totiž pocit, že ta na japonských březích je dost nedoceněná a hlavně poměrně neobjevená (minimálně v seriálovém prostředí).
A proč vlastně takový článek píšu? Naivně doufám, že se některého z nich ujme nějaká dobrá překladatelská duše a představí našemu diváctvu zase něco dalšího.
Televizní stanice TBS uspořádala 5. dubna tiskovou konferenci ku propagaci 1. série seriálu MOZU ～ mozu no sakebu joru, která se začne vysílat od 10. dubna v 9 hodin večer. Té se zúčastnili herci Nišidžima Hidetoši, Kagawa Terujuki, Maki Jóko, Itó Acuši, Išida Juriko, Ikemacu Sósuke a Arimusa Kasumi spolu s režisérem Hasumim Eiičiróem. Seriál je založený na detektivní novele Mozu od spisovatele Ósaky Góa.
Během konference Nišidžima řekl, že všichni pracovali během natáčení ze všech sil, aby mohl vzniknout opravdu dobrý seriál. Jeho kolegyně herečka Maki Jóko s úsměvem prozradila, že když natáčeli scénu, kde se musela starat o zraněného Nišidžimu (stírala mu krev), příjemně překvapená si říkala: „No páni, ten má super tělo! Až to uvidí fanoušci Nišidžimy, určitě mě budou nenávidět.“
2. série se začne vysílat 22. června na televizní stanici WOWOW.
Jako obvykle je japonská jarní sezóna plná detektivních seriálů, ale najde se i már výjimek. Takže na co se těšit? Je to čistě můj osobní výběr, seriálů bude vycházet mnohem víc.
Border
Išikawa Ango je chytrý detektiv s výbornými pozorovacími schopnostmi. Má
vysoké ambice, a tak se soustředí pouze na práci, osobní život jako by
pro něj neexistoval. Jednoho dne je bývalý policista zastřelen, a tak
jde Ango na místo činu, kde je ovšem pachatelem střelen do hlavy. Stane
se zázrak a Ango přežije, ale zůstane mu kulka v hlavě. A tak se vrátí
do práce. Díky tomu ovšem, že bloudil mezi životem a smrtí, získal novou
schopnost – vidět duchy.
- V hlavní roli Oguri Šun jako detektiv-kariérista, který vidí mrtvé. To je přece jasná volba!
Bitter Bloody
Sahara Nacuki je nováček u policie, kde má pracovat se svým otcem
Šimaoem Akimurou, se kterým se neviděl přes 13 let, od doby, kdy se jeho
rodiče rozvedli. Jejich vztah není zrovna nejlepší, co si budeme
nalhávat, horší už to snad být nemůže. Jak můžou tito dva spolu řešit
případy?
- Otce se synem tu hrají Watabe Acuró a Sató Takeru. Už jen kvůli nim si něco takového nenechám ujít. Navíc v jedné z vedlejších rolí se objeví Kucuna Šiori, takže o důvod víc, proč být zvědav.
Mozu
Kuraki je policejní inspektor, který přišel o ženu při výbuchu bomby, a
chce se za každou cenu dozvědět, proč tam jeho žena byla a proč musela
zemřít. Zároveň s kolegy Ósugim a Miki odhalí nájemného vraha
pracujícího pod jménem Mozu a plán, který má rozvrátit národ. Je to na
nich, aby bojovali za spravedlnost.
- V hlavní roli tu se tu ukáže Nišidžima Hidetoši a navíc to má být akčnější série (která má už v tuhle chvíli potvrzenou 2. sérii), takže si myslím, že to určitě bude stát za to.
Ribásu Eddži Ókawabata Tanteiša
Malá detektivní kancelář v Asakuse má jenom tři zaměstnance. Přesto si
troufá na ty nejsložitější a zdánlivě neřešitelné případy. I když se
ústřední trojici zdá řešení nemožné, tak se snaží případ vyřešit a
zjistit, co se skrývá v jeho pozadí. (ainny)
- A je tu další krimi, tentokrát se v hlavní roli objeví Odagiri Džó, navíc shrnutí vypadá zajímavě, takže by se z toho mohla vyklubat zajímavá šou. Plus Asakusa je vcelku pěkné místo.
Arisu no Toge
Mizuno Asumi je lékařkou v universitní nemocnici, kde pracoval její
otec. Ten ale v jejích 14 letech spáchal sebevraždu kvůli chybě, která
se udála při chirurgickém zákroku. Nemocnice ovšem celou aféru zametla
pod koberec, aby se vyhnula zodpovědnosti, a tak se Asumi chce pomstít
všem, kteří s tím mají co s do činění. K tomu použije novou identitu.
- Ueno Džuri se chce mstít, navíc v lékařském? Proč se nepodívat, jak jí to (ne)půjde?
Hanako to Anne
Muraoka Hanako se narodila v prefektuře Jamanaši a v roce 1903 v deseti
letech byla přijata do misionářské školy v Tokiu. Bylo to na přání
jejího otce, aby dostala co nejvyšší možné vzdělání. Taková škola ovšem
přijímá spíše jen dcery z nóbl rodin, ne jako v případě Hanako, která
byla přijata, aniž by z takové rodiny pocházela. Proto jí otec
připomíná, aby se mezi takové slečny nepletla. Všechny hodiny jsou
vyučovány v angličtině, což pro Hanako znamená nejen se naučit nový
jazyk, ale i kulturní šok. Tak začíná život Muraoky Hanako, která je v
Japonsku známá díky jejímu překladu knihy Anna ze zeleného domu.
- V hlavní roli je Jošitaka Juriko a navíc tak nějak se mi zalíbily asadory, příběh také nezní špatně, tak se uvidí, co se z toho vyklube.
Long Goodbye
Hamada Tamocu je podezřelý z vraždy své ženy. Odlétá ovšem na Tchaj-wan,
kde údajně spáchá sebevraždu. Tomu ovšem nechce věřit jeho přítel
Masuzawa Bandži, který je soukromým detektivem. Navíc se dostane k
jiného případu, ve kterém jsou zapleteni sousedi Hamady – opilý pisálek Kamiidó Džódži, editor Taguči a krásná Aiko, která je klíčem k objasnění všech událostí.
- Příběh mě zaujal, je to krátké a navíc… se tam objeví Asano, který se mi poslední dobou líbí víc a víc. Plus Tadanobu Asano nebyl už dlouho na televizních obrazovkách, tak jsem zvědavá, jak moc dobře se s tím popere. ;-)
Šinigami-kun
I když Smrťák patří do nadpřirozeného světa a pracuje se smrtí - odnáší
duše zemřelých - hlavní hrdina toho příběhu s označením Smrťák č. 413 je
milý chlapík, který má pochopení pro druhé. Smrťák č. 413 se vždy
objeví v černém se slovy: „Gratuluji! Přišel jsem si pro vás!“ Je to
dobrák od kosti, často soucítí s lidmi víc, než by měl, a kvůli tomu
bývá kárán nadřízenými, že se nechová jako správný Smrťák. Příběh se dotýká takových témat, jako jsou například přátelství, láska v rodině, ale i šikana.
- Óno Satoši jako Smrťák a i když je smrt vážné téma, vypadá to, že by to snad mohl být spíš oddychový seriál. A to v této zóně bude potřeba. :-D
Smoking Gun
Soudní lékař Nagareda Eniši je většinou líný lajdák. Ale jeho chování se
okamžitě o sto osmdesát stupňů, jak se dostane na místo činu, navíc
jeho schopnosti jako soudního lékaře jsou nepřekonatelné. Díky svým
schopnostem řeší spousty různých případů. Navíc býval členem Institutu
pro soudní lékařství a nazýván esem v oboru, ale nyní už to tak není,
protože se něco stalo…
-Tak nějak mám pocit, že mě tohle bude bavit… obsazení i děj vypadají zajímavě.
Wakamonotači
Pod jednou střechou spolu žije pět sourozenců. Každý den se hádají a
někdy se dokonce i perou. Každý ze sourozenců má své vlastní problémy,
ať už ve škole, nebo při hledání práce. V této rodině najdeme spousty
různých problémů i malých radostí, jen se na ně pojďme podívat!
- Tak ne tenhle seriál se budu koukat jen ryze kvůli obsazení. Tolik zajímavých hereckých osobností se tu sejde pod jednou střechou, že to prostě nemůžu nevidět!
Jowakutemo katemasu
Tamo Aoši je suplujícím učitelem na prestižní střední škole, ze které
každý rok Tokijská universita přijme 200 uchazečů. Stane se trenérem
basebalového mužstva, které za moc nestojí, má jen pět členů a od
založení nevyhrálo ani jednu soutěž. Navíc trénují každý týden jen tři
hodiny, jinak studují a studují. Ale i tak baseball milují. Aošimu se
členové zalíbí, a tak se rozhodně vyzkoušet svou teorii, že i slaboši
mohou zvítězit. Že prý se mohou dostat až do národního šampionátu…
- Vypadá to na odpočinkový seriál, navíc tu zajíčci budou hrát baseball a trénovat je bude Ninomija? To člověk (dívka s hormony, které jsou v bouřlivém stavu) skoro musí vidět.
-p2.jpg)
