Zobrazují se příspěvky se štítkemKazoku no katači. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKazoku no katači. Zobrazit všechny příspěvky

3. 3. 2021

TOP 10 – Moje oblíbené songy ze seriálů

Nejdřív jsem si myslela, že nedokážu dát dohromady ani tu desítku ale pak se to začalo hromadit, že jsem si chvíli říkala, jestli neudělat TOP 20… Během těch let se mi totiž nashromáždila spousta písní, které jsem zaslechla v tom či onom seriálu. Nakonec jsem se rozhodla, že zkusím vybrat takové, které mě třeba i po letech baví, není problém je poslouchat pořád dokola a umí v člověku něco vyvolat – smutek či radost, vzpomínku na atmosféru seriálu. Byl to boj, ale tady to je, mých deset oblíbených písní. Pořadí je čistě náhodné.


1. Ulfuls (ウルフルズ) – Á da kó da só da! a zazněla v seriálu Aoi honó.


28. 10. 2020

[Rychlorecenze] Kazoku no katači, Tókjó tarareba musume 2020, Watašitači wa dóka šite iru

Kazoku no katači (Jak vypadá rodina)


Nagasato Daisuke je 39letý svobodný mládenec, který se konečně nastěhoval do vlastního bytu. Užívá si to a těší se, jak si to bydlení ve svém sám užije. Ale jeho plány mu překazí otec, který se u něj zničehonic objeví, prohlásí, že se znovu oženil, představí Daisukemu nového bratra Kótu a rozhodne se k Daisukemu nastěhovat. Kromě toho že se poznává s novým bratrem, se Daisuke seznámí i se sousedkou bydlící nad ním – Kumagai Hanako. Je to pohledná 32letá žena oddaná práci a stejně jako Daisuke bydlící sama. K té se zase zničehonic přistěhuje matka, protože chce vyzkoušet, jaké to je žít odděleně od manžela. Co z takové situace může vzniknout, ví jen pánbůh...

Před čtyřmi lety jsem to překládala a psala na to recenzi. V současné době jsem potřebovala zase nějakou milou oddechovku, která mě potěší, zahřeje na srdci a bude mě její sledování opravdu bavit. To, že jsem sáhla po Kazoku no katači asi bylo nevyhnutelné, protože přesně tohle splňuje. Nejde o to, aby tu člověk slintal nad krásou herců, to ani zdaleka ne. Jde tu o to – a zase se opakuju – udělat si nové kamarády, se kterými je vám dobře. 

Skvělé herecké výkony, nedramatický scénář, chytré dialogy, příjemně chladné jarní počasí. Sice jsem to už viděla asi počtvrté, ale bavilo mě to, jako bych to viděla poprvé. Hlavně jsem si zase připomněla, proč jsem poslouchala dvě ústřední písně, které v seriálu znějí. Jsou výborné. Nemluvě o tom, že jsou velmi vhodně použity. Pokaždé poznáte ten zásadní okamžik v každém díle, protože ta pěkná písnička začne znít. I hudba s vámi mluví a dává jasně najevo, že to, co jste teď viděli, bylo důležité. Pro mě prostě srdcovka.

 

21. 9. 2018

Překlady podle abecedy

Po nějaké době, co jsem začala překládat, jsem si řekla, že chci mít přeloženou celou abecedu (nápad vzniknul někdy během roku 2013-2014). Což znamenalo, že jsem měla v plánu přeložit tolik a takových seriálů, aby to pokrylo začátečními písmeny celou abecedu. Pak jsem zjistila, že tolik času nemám, ani že není tolik zajímavých seriálů, kterým bych chtěla věnovat svoje úsilí. Takže jsem své plány trochu poupravila a rozhodla se, že bude stačit kombinace seriálů a filmů. A dnes jsem tenhle cíl splnila. やったー!

To samozřejmě neznamenalo, že bych si své překlady vybírala pouze na základě písmenka, na který název daného díla začínal. Ale občas mi to usnadnilo vybírání, co překládat dál, když jsem měla překladatelský blok. Tenhle cíl mi pomohl překonat hned dva a jeden tak velký, kdy jsem si říkala, že s překlady přestanu úplně. 

23. 12. 2016

Jaký byl můj překladatelský rok 2016 a jak si maluju ten další

Rok 2016 byl rozhodně slabší než ten předchozí. Přece jen jsem neměla tolik volna – napsala jsem diplomovou práci na téma Jasukuni mondai: proč vybraní ministerští předsedové navštěvují svatyni Jasukuni?, udělala státnice, na promocích dostala červený diplom (se prostě musím pochlubit, i když je to k ničemu :-D) a ještě si stihla najít práci na plný úvazek, k tomu brigádky a vymyslet téma na disertační práci a osnovu na předmět, který bude od září 2017 přednášet na MUNI. No uznejte, že toho nebylo málo, takže času na překlady (i zdejší články) dost ubylo. Přesto jsem něco vydat dokázala.

Na loňský Štědrý den jsem vydala první díl Tennó no rjóriban a letos v únoru vyšel poslední. Poté jsem se vrhla na dopřeložení lékařského seriálu Code Blue, protože jsem si říkala, že nějaký ten japonský lékařský seriál by překlad měl mít a takhle to bylo nejjednodušší. Aby se neřeklo, že se flákám, tak jsem v zhruba polovině března vydala druhý film ze série Odoru daisósasen. Další překlad film vyšel až o měsíc později a jednalo se o Initiation Love. Mezitím jsem od března do června překládala kriminál seriál Kóri no sekai z roku 1999. Na konci června jsem také vydala film Kicucuki to ame. O prázdninách jsem kromě získání práce a učení se na státnice přeložila dva krátké seriály: She a Gú-gú datte neko de aru. Poté jsem se na dlouho odmlčela, protože jsem se nějak nedokázala potom všem, co jsem musela, vrátit k překládání. Nakonec mě k němu na začátku října vrátil nejdelší film, který jsem kdy překládala – Rip Van Winkle no hanajome, rozporuplný festivalový film. Ale ani ten mě nedostal pořádně do formy. Naštěstí chuť se mi plně vrátila až  překladem Kazoku no katači, který jsem překládala od konce října do Vánoc.

No a jak si plánuji ten následující? Jestli se dostanu na doktorské studium a vyjde mi všechno tak, jak má, času mi ještě ubude a nevím, jak moc budu stíhat překládat. Samozřejmě s tím nechci seknout, ale kdo ví. Prozatím mám takový plán, že první polovinu roku pojedu zhruba jako teď a tu druhou překlady dost utlumím. Rozmýšlím, zda se vrhnout jen na filmy či na nějakou asadoru, protože 15 minut na díl je krásná délka a dá se tomu věnovat lépe než delším seriálům či filmům. Ještě uvidíme.

Ale jaká jsou konkrétně má zbožná přání? Dodělat celou filmovou sérii Odoru daisósasen, přeložit slavný seriál Hero, psycho Kazoku Game, nadpřirozené krimi SPEC, vrhnout se na domluvené manželství v seriálu Nigeru wa hadži da ga jaku ni tacu. To bych moc chtěla. Ale to se určitě nesplní, leda bych nespala... Takže pokud si někdo na něco z toho brousí zuby, jen do toho!

Další plány, do nichž momentálně nevkládám tolik touhy na překlad, ale kdo ví, co bude v lednu, natož v červenci, že? Zde bych opět zmínila seriály Mother, Hanzawa Naoki, Yankee bokó ni kaeru, Aoi Honó, Mahiru no cuki, Little DJ a co se týče asador, tak pokukuji po Mare, Beppin-san a Hanako to An. Případně Gočisósan, záleží na to, jak se bude chtít současné překladatelce.

2. 11. 2016

[Recenze] Kazoku no katači

Od seriálu Kazoku no katači jsem absolutně nic neočekávala. Netušila jsem, že to bude seriál, který se mi letos asi nejznatelněji zaryje pod kůži. A také je to po velmi dlouhé době, co si zpívám ústřední píseň, co mě celým tím skvostem provázela – Unpredictable Story od ellie mě určitě ještě hodně dlouho nenechá spát.

V Japonsku seriál poměrně zapadl, se svou průměrnou sledovaností nedosahoval ani devíti procent, na zahraničních, tedy anglických stránkách se o něm nijak zvlášť nehovořilo, nikdo na něj na youtube nedělal hudební videa, prostě nikdo by do něj neřekl, že se z něj vyklube něco tak milého. Scénáristka Gotó Noriko mi nic neříkala, ani jsem od ní nic pořádně neviděla. Ani jména tři režisérů, podílejících se na tvorbě seriálu, mi nic neříkala. Jediné, co mě na seriálu lákalo, bylo herecké obsazení. To bylo skvostné.