Překlady podle abecedy

Po nějaké době, co jsem začala překládat, jsem si řekla, že chci mít přeloženou celou abecedu (nápad vzniknul někdy během roku 2013-2014). Což znamenalo, že jsem měla v plánu přeložit tolik a takových seriálů, aby to pokrylo začátečními písmeny celou abecedu. Pak jsem zjistila, že tolik času nemám, ani že není tolik zajímavých seriálů, kterým bych chtěla věnovat svoje úsilí. Takže jsem své plány trochu poupravila a rozhodla se, že bude stačit kombinace seriálů a filmů. A dnes jsem tenhle cíl splnila. やったー！

To samozřejmě neznamenalo, že bych si své překlady vybírala pouze na základě písmenka, na který název daného díla začínal. Ale občas mi to usnadnilo vybírání, co překládat dál, když jsem měla překladatelský blok. Tenhle cíl mi pomohl překonat hned dva a jeden tak velký, kdy jsem si říkala, že s překlady přestanu úplně. 

Jaký byl můj překladatelský rok 2016 a jak si maluju ten další

Rok 2016 byl rozhodně slabší než ten předchozí. Přece jen jsem neměla tolik volna – napsala jsem diplomovou práci na téma Jasukuni mondai: proč vybraní ministerští předsedové navštěvují svatyni Jasukuni?, udělala státnice, na promocích dostala červený diplom (se prostě musím pochlubit, i když je to k ničemu :-D) a ještě si stihla najít práci na plný úvazek, k tomu brigádky a vymyslet téma na disertační práci a osnovu na předmět, který bude od září 2017 přednášet na MUNI. No uznejte, že toho nebylo málo, takže času na překlady (i zdejší články) dost ubylo. Přesto jsem něco vydat dokázala.

Na loňský Štědrý den jsem vydala první díl Tennó no rjóriban a letos v únoru vyšel poslední. Poté jsem se vrhla na dopřeložení lékařského seriálu Code Blue, protože jsem si říkala, že nějaký ten japonský lékařský seriál by překlad měl mít a takhle to bylo nejjednodušší. Aby se neřeklo, že se flákám, tak jsem v zhruba polovině března vydala druhý film ze série Odoru daisósasen. Další překlad film vyšel až o měsíc později a jednalo se o Initiation Love. Mezitím jsem od března do června překládala kriminál seriál Kóri no sekai z roku 1999. Na konci června jsem také vydala film Kicucuki to ame. O prázdninách jsem kromě získání práce a učení se na státnice přeložila dva krátké seriály: She a Gú-gú datte neko de aru. Poté jsem se na dlouho odmlčela, protože jsem se nějak nedokázala potom všem, co jsem musela, vrátit k překládání. Nakonec mě k němu na začátku října vrátil nejdelší film, který jsem kdy překládala – Rip Van Winkle no hanajome, rozporuplný festivalový film. Ale ani ten mě nedostal pořádně do formy. Naštěstí chuť se mi plně vrátila až  překladem Kazoku no katači, který jsem překládala od konce října do Vánoc.

No a jak si plánuji ten následující? Jestli se dostanu na doktorské studium a vyjde mi všechno tak, jak má, času mi ještě ubude a nevím, jak moc budu stíhat překládat. Samozřejmě s tím nechci seknout, ale kdo ví. Prozatím mám takový plán, že první polovinu roku pojedu zhruba jako teď a tu druhou překlady dost utlumím. Rozmýšlím, zda se vrhnout jen na filmy či na nějakou asadoru, protože 15 minut na díl je krásná délka a dá se tomu věnovat lépe než delším seriálům či filmům. Ještě uvidíme.

Ale jaká jsou konkrétně má zbožná přání? Dodělat celou filmovou sérii Odoru daisósasen, přeložit slavný seriál Hero, psycho Kazoku Game, nadpřirozené krimi SPEC, vrhnout se na domluvené manželství v seriálu Nigeru wa hadži da ga jaku ni tacu. To bych moc chtěla. Ale to se určitě nesplní, leda bych nespala... Takže pokud si někdo na něco z toho brousí zuby, jen do toho!

Další plány, do nichž momentálně nevkládám tolik touhy na překlad, ale kdo ví, co bude v lednu, natož v červenci, že? Zde bych opět zmínila seriály Mother, Hanzawa Naoki, Yankee bokó ni kaeru, Aoi Honó, Mahiru no cuki, Little DJ a co se týče asador, tak pokukuji po Mare, Beppin-san a Hanako to An. Případně Gočisósan, záleží na to, jak se bude chtít současné překladatelce.

Vaříme se seriálovým Japonskem

Pokud vás zajímá, o čem bude tento článek, tak vám odpovím v následující větě. O tom, jak důležité je v Japonsku se dobře najíst. Jídlo je v Japonsku všudy přítomné, lidé nemusejí cestovat za památkami v rámci země, ale za dobrými místními specialitami. Není proto divu, že v Japonsku natočili také spousty seriálů o jídle – ať už hraných, nebo animovaných. Samozřejmě napsali i spousty mang, knih a neustále vydávají různé časopisy zaměřené právě na rozličné pokrmy. V Japonsku se prostě gastrofil rozteče blahem, nikde na světě snad tolik gastroporna nenajdete. Ale nejen Japonci, také lidé všude po světě si užívají degustaci či připravování různých pokrmů. Z toho důvodu jsem se rozhodla sepsat článek o hraných seriálech zaměřených na jídlo čí případně o takových seriálech, kde pokrmy hrají nezanedbatelnou roli. A pokud se zblázním, tak napíšu to samé, ale tentokrát zaměřené na filmy.

Několikadílná série plus pár speciálů, to je Kodoku no gurume. V hlavní roli Macušige Jutaka, obyčejný kravaťák, který navštěvuje různá města po Japonsku a jí. O nic jiného v podstatě nejde. Jde jen o jedení dobrých jídel, jejich popis. Pokud si myslíte, že to je nuda, uvědomte si, že to má již pět sérií a pochvaluje si to téměř každý, kdo alespoň kus viděl (navíc je to natočené podle mangy). Jediné, na co si stěžují, je to, že po koukání mají vždycky hlad...

Jaký byl můj překladatelský rok 2015 a jak si maluju ten další

Když se podívám zpětně na rok 2015, tak si říkám že z hlediska překladů vůbec nebyl špatný. Kdybych přeložila ještě o jeden film navíc, tak by má rychlost byla jeden film za měsíc. 

Hned na začátku, na Nový rok, jsem vydala Wood Job!. Řekla bych, že to byl pěkný začátek roku. Ještě téhož měsíce vyšel třetí Kenšin, a tak jsem ho co nejrychleji přeložila. Na začátku únoru jsem si udělala radost nejaponským filmem Campus Confidential, ve kterém v hlavních rolích můžeme vidět Ivy Chen a Bolin Chena. O měsíc později se objevil Lupin III a hned na to i jeho české titulky. Ke konci téhož měsíce jsem vydala i poslední čtyři díly seriálu Antique. 

V té době jsem dopřekládala seriál, se kterým jsem se trápila nejdelší dobu. Jak jsem se vdala za Gegegeho byl hotov, nyní již zbývaly korektury, které byly hotovy v červenci. Na začátku května jsem pak vydala umělečtější film Wataši no otoko, který se ale spíše hodil vydat v zimě. O měsíc později jsem zase vydala trochu ujetější „hororovou romantiku“ Puzzle. Na konci velkých prázdnin vydala špiónský film Joker Game a ve stejný den poslední díl nejstaršího seriálu, jaký jsem přeložila, Odoru daisósasen. O měsíc později vyšel poměrně očekávaný film Ansacu kjóšicu. O pár dní později jsem vydala festivalový snímek Soko nomi nite hikai kagajaku. Poté jsem se na delší dobu odmlčela, protože jsem neměla vůbec chuť překládat. 

Nadšení se zase vrátilo v prosinci, kdy jsem nejprve vydala hodinový televizní film Koko ni aru šiawase a o týden později filmové pokračování seriálu Odoru daisósasen, ve kterém se Aošima s partou policajtů vrátil ve vší parádě. Také jsem se vrátila k překladu seriálů a vybrala jsem si to nejlepší, co jsem za rok 2015 viděla – na Štědrý den vyšel první díl Tennó no rjóriban.

Řekla bych, že se rok 2015 určitě vyvedl. A jak si plánuji ten následující? Rozhodně mám v plánu přeložit celý Tennó no rjóriban. Také bych chtěla přeložit zbývající filmy v sérii Odoru daisósasen (2, 3, 4, speciál, Murai speciál). Pokud se překladatelka pod přezdívkou Spageta9 nepustí do překladu Platonic, než dokončím Tennó no rjóriban, tak to přeložím. Až vyjdou titulky pro Bakumana, okamžitě překládám jako divá. To jsou plány, které chci na 100% dodržet.

Plány, které bych chtěla stihnout a zvládnout (i když nevím, nevím, zase mám na krku státnice a psaní diplomky), jsou Kazoku Game (pokud se do toho nepustí Momo-chan, která to má v plánu a určitě bych byla ráda, kdyby se do toho pustila), Kóri no sekai, Hanzawa Naoki a SPEC, na který stejně jako u Odoru daisósasen navazuje spousta dalších filmů (1, 2, 3, 4). Filmy si zatím nějak zvlášť neplánuji, až to přijde, tak to přijde (kromě zmiňovaného Bakumana).

Ovšem co mám tak nějak pořád v záloze a „toužebně“ po tom pokukuji, ale nakonec se na to nikdy pořádně nedostane, je Little DJ, Jinx!!!, Tošokan sensó, Aoi Honó, Dear Sister, Mother, Last Christmas či Hero. Také jsem na půl slova slíbila svému korektorovy, že mu přeložím komediální nízkorozpočtový seriál Júša Jošihiko to maó no širo. Ale pořád je pravdou, že člověk nikdy netuší, co ho cvrnkne do nosu, takže třeba to nakonec bude ještě úplně jinak. Také je mi trochu líto, že ještě není přeložen Code Blue. Občas také mívám masochistické choutky a přemýšlím, že bych se pustila do další asadory – Carnation. Toť vše.

Rozhovor se Sató Takeruem o účinkování v seriálu Tennó no rjóriban

Seriál Císařův kuchař, ve kterém hlavní roli hraje Sató Takeru, začal vycházet 26. dubna 2015 a na obrazovkách se objevoval po dvanáct týdnů. Během natáčení byl Sató Takeru i ostatní herci několikrát zpovídáni a já přináším jeden z rozhovorů, který Takeru poskytl.

Jaký na vás udělal scénář dojem, když jste ho poprvé četl?

Pomyslel jsem si, že Tokuzó měl prostě skvělý život. Je hodně překvapující, že existoval člověk, který žil takový život. Je to velmi pěkný příběh a já si čtení scénáře užil, ale když jsem to četl, tak jsem si říkal, že to budu já, kdo budu hrát hlavní roli, a byl jsem z toho nesvůj, protože jsem nikdy takovou postavu nehrál a navíc byl úplně jiný, než jsem já. Myslel jsem si, že pokud ho mám zahrát, tak to pro mě bude velká výzva.

Povězte nám něco o scénách, kdy vaříte.

Říkal jsem si, že obvykle nevařím, takže konečně nadešel čas, abych se toho zhostil. (smích) Začal jsem loni v létě chodit do kurzů vaření, hodně jsem se nadřel a pořezal si snad všechny prsty. Než začalo natáčení seriálu, tak jsem natáčel film na Hokkaidu a i tady v hotelovém pokoji jsem cvičil krájení brambor a cibulí. Popravdě v mnoha scénách pracuji s bramborami, ale první potíže přišli ve chvíli, kdy jsem je měl nakrájet do chateau. Dneska máme škrabky, ale v té době měli jen nože, takže to bylo hodně složité. Ale nenechal jsem se zastoupit, hodně jsem se snažil a nakonec všechny scény zvládl natočit sám.

I když jsem všechno zkoušel pořád dokola, bylo nakonec velmi těžké natočit scénu, kde bych vypadal jako opravdový profesionální kuchař. Obvyklé triky, jakými se filmaři zaštiťují, zde nefungovaly. Vaření je umění, takže pohyby při krájení s kuchyňským nožem a pokládání jídla na talíř je úžasné. Dalo mi zabrat, abych to vše zahrál přesvědčivě. Ale i tak jsem si scény s vařením užíval. V posledních dnech mám pocit, že musím nakrájet na proužky veškerou zeleninu, kterou vidím. (smích)

Rád jsem také jedl jídlo, které jsme uvařili. Řízky, které jsou v prvním díle, byly opravdu hodně dobré! Ty řízky byly jako spouštěč pro Tokuzóa, aby se začal hnát za svým snem. Možná si všichni budou chtít dát řízek, až první díl uvidí.

Soustředíte se na něco, když hrajete Tokuzóa?

Podobnou roli jsem nikdy nehrál, tak jak začalo natáčení, myslel jsem si spoustu věcí. Mnohokrát jsem pročítal scénář, chodil po natáčecích lokacích a přemýšlel, jaký přístup by byl nejlepší. Také jsem o tom mluvil s producentem Išimaruem a režisérem Hirakawou.

„Proč měli Tokuzóa tak rádi? Co bych měl dělat, abych byl jako on?“ O tom jsem přemýšlel, ale nakonec jsem došel k tomu, že nešlo o nic viditelného. Důvod, proč měli Tokuzóa tak rádi, bylo, protože byl upřímným mužem, který si cenil života. Takže to znamenalo, že si také musím upřímně cenit života. Jenom tak ho ztvárním dobře, a proto jsem to udělal.

Jaký dojem na vás udělali vaši herečtí spolupracovníci?

Kuroki Haru, která hraje Tošiko a Tokuzóovu ženu, je opravdu jako Tošiko. Tak moc, že nedokážu říct, kde začíná Haru a kde končí Tošiko. Je přesně tím typem ženy, která z pozadí podporuje muže. Je na ní něco tradičního. Je silná na duchu. Je přesně jako Tošiko.

Kiritani Kenta můj přítel kuchař je… opravdu vítaná existence. Pracoval jsem s ní již mnohokrát, ale pokaždé bych s ním chtěl pracovat znovu. Chci, aby byl přítomný na placu. Jako Tokuzó mám hodně scén, kdy hraji sám, tak mám pocit, že mě vždycky dokáže zachránit. Chápe, jak těžké je hrát sám na scéně a dokáže pročistit atmosféru, takže mi dokáže pomoci ujasnit si, co je co, a já se pak cítím lépe.

Suzuki Rjóhei, můj bratr, je stoik. Je to opravdový muž. Miluju jeho vyrovnanost, klid a mužnost, když se pro něco rozhodne, tak se mu to vždycky povede. Až se mi chce brečet jen proto, že tam je. Mám moc rád scény Tokuzóa a jeho bratra. Ale moc takových scén v seriálu není, naopak spolu často komunikujeme skrze dopisy. Důvod, proč mám tak rád scény s bratrem, je, že vím, jak moc se Rjóhei stává postavou, kterou hraje. 

Prý jste točili na mnoha různých lokalitách…

Fukušima, Ibaraki, Kóbe, Okajama, Francie… V Japonsku jsme začali natáčet v lednu a únoru, ale protože se scény neodehrávaly v zimě, tak jsme museli dávat pozor, aby nám nešla pára od pusy, a tak jsme jedli led. Byla nám opravdu zima. Rjóhei zmiňoval, že jsem si na to nikdy nestěžoval, ale já jednou řekl před Haru, že mi je zima. Před svou ženou jsem upřímný, ale před bratrem nechci ukázat jedinou slabost. (smích)

Seriál začíná v éře Meidži. Překvapilo vás něco během natáčení?

Byla to jedinečná doba. A hrnce byly pěkně těžké! Když jsme myli nádobí, nepoužívali jsme houbičky, ale lufy. V té době také byly hodně vzácné knihy. Museli jsme s nimi zacházet velmi opatrně. V té době také nebyla žádná elektrická komunikace, a tak dopisy měly velkou sílu jako komunikační prostředek. V té době byly asi pouta mezi lidmi silnější, než je tomu dnes. Občas si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdybychom i dnes žili trochu jako oni dřív.

Prosím o poslední komentář k seriálu.

I když už natáčíme delší dobu, tak si nedokážu představit, jak to celé dopadne. Jediné, co mohu říct, je, že se upřímně snažíme o nejlepší výsledek. Když se všichni tolik snaží, upřímně doufám, že se na seriál podíváte. Rád bych jen řek: „Prosím, podívejte se!“

TOP 10 – To nejlepší, co jsem za rok 2015 viděla

Konec roku už nám pomalu klepe na dveře a otevírá je pro rok 2016, a tak jsem se rozhodla popřemýšlet nad tím, co se mi vlastně za tenhle rok v seriálové tvorbě nejvíce líbilo. Nebudu se omezovat jen na tvorbu roku 2015, ale na vše, co jsem letos viděla. Nakonec i tak vyhrálo dílo z tohoto roku. A co že se mi letos tak strašně moc líbilo?

10) Ginga tecudó 999 (1978)

V daleké budoucnosti žije chudý chlapec Tecuró, jehož přáním je vyměnit své lidské tělo za robotické, aby mohl žít lepší život. Není to nemožné, podmínkou je nasednou do Galaktického expresu 999 a na jeho palubě dojet až na Nesmrtelnou planetu. Maetel, záhadná krásná žena, se spolu s Tecuróem vydává na dlouho cestu vesmírem a navštíví mnoho planet, než dorazí do vysněného cíle…

Co si o něm myslím? Seriál, na který se rozhodně nelze dívat, že si k tomu člověk sedne a schroustne víc jak 10 dílů najednou. Ale je to přesně ten seriál, který si pustíte k večeři, jednou týdně, když dostanete chuť vydat se vlakem do vesmíru na nějakou planetu a je jedno, jaký díl si pustíte, protože se jedná o epizodický příběh (občas se jedná o příběh rozdělený do dvou dílů), který vyvrcholí až na samém konci. Ale příběhy z různých planet, které Maetel a Tecuró navštívili, nebyly nezajímavé, ačkoliv se to stále točilo kolem stejné zápletky (někdo unesl Tecuróa/Maetel/passy, případně pomáhali někoho z planety zachránit apod.). Ale pokud si za den nedáte více jak díl dva, tak to vůbec nevadí. Navíc mi animace přišla velmi sympatická (ačkoliv ženské postavy vypadaly jak přes kopírák, jen s jinými vlasy/účesem). Pěkná sci-fi klasika na celý rok.

9) Gomenne seišun (2014)

Před 14 lety došlo k požáru, při kterém shořela kaple dívčí školy Sandžó. Na místě požáru byli nalezeni dva studenti – jedna dívka ze školy Sandžó a chlapec z vedlejší chlapecké školy Tonkó. Od té doby jsou vztahy škol velmi napjaté a dívky mají podle školních pravidel zákaz se stýkat s kýmkoli z této chlapecké školy. Nakonec dojde k rozhodnutí, že by bylo moudré napjaté vztahy urovnat, a tak se vybere několik chlapců a dívek, které začnou navštěvovat druhou školu, dojde tedy ke smíšení tříd. To mají na starosti učitelé Hara Heisuke a Hačija Risa, mladší sestra první Heisukeovy lásky.

Co si o něm myslím? Zábavný příběh ze středoškolského prostředí. Heisue byl naivní a obtěžkaný svým hříchem, Risa byla drsná a dokázala být útěchou nejedné duše, která zhřešila. Neřeší se zde jen problémy žáků, ale také dospělých, a že každému něco v té jeho hlavě šrotuje. Naštěstí místo srdceryvných scén se spíše dočkáme komedie, takže se seriál hodí jako odpočinková záležitost, kdy nechcete být rušeni tragickým životem ostatních. Ano, i zde se najde nějaké drama, ale naštěstí se nejedná o nic, kvůli čemu byste museli protáčet oči v sloup a zacpávat si uši. A nakonec je to vlastně i docela roztomilý příběh o lásce.

85. ročník japonské akademie pro televizní tvorbu

Pomalu nám končí letní sezóna, ale dostáváme se k vyhlášení výsledků, jak si vedla ta předchozí. A jak že si tedy vedla?

Nejlepší seriál

1. Tennó no rjóriban
2. Jókoso, wagaja e
3. I'm home

Nejlepší herec v hlavní roli

1. Sató Takeru (Tennó no rjóriban) 
2. Aiba Masaki (Jókoso, wagaja e)
3. Kimura Takuja (I'm home)

Nejlepší herečka v hlavní roli

1. Óšima Júko (Jamegoku) 
2. Kimura Fumino (Mother Game)
3. Tabe Mikako (doS deka)

 Nejlepší herec ve vedlejší roli

1. Suzuki Rjóhei (Tennó no rjóriban)
2. Terao Akira (Jókoso, wagaja e)
3. Kubota Masataka (Algernon ni habataba wo)

Nejlepší herečka ve vedlejší roli

1. Kuroki Haru (Tennó no rjóriban)
2. Aoi Jú (Dr. Rintaró)
3. Ueto Aja (I'm home)

 Nejlepší ústřední píseň

1. Araši – Aozora no šita, kimi no tonari (Jókoso, wagaja e)
2. Bette Midler –  The Rose (Algernon ni habataba wo)
3. Sada Masaši – Jume miru hito (Tennó no rjóriban) 

Nejlepší scénárista: Morišita Jošiko (Tennó no rjóriban)
Nejlepší režiséři: Hirakawa Juičiró, Okamoto Šingo, Nakamae Júdži, Jamamuro Daisuke
Speciální ocenění: Endó Ken-iči (Jamegoku, Dr. Rintaró, Fuben na benrija) za účinkování ve třech jarních seriálech

Jarní seriálová sezóna 2015

Pokusila jsem se mimořádně sepsat co nejvíce seriálů, které budou v Japonsku během jarní sezóny vycházet. Třeba vás něco zaujme a třeba budete mít i to štěstí, že to budou překládat do angličtiny, případně češtiny/slovenštiny.

Já se těším na/zní zajímavě: 64, Dr. Rintaró, Futagašira, I'm Home, Jami no bansóša, Kokora ga pokitto ne, Panic In a Ren-ai džidai. A co nejvíc zaujalo vás?

64

• Hrají: Taki Pierre, Kimura Jošino, Arai Hirofumi, Jamamoto Mizuki, Nagajama Kento, Takahaši Kazuja, Murakami Džun, Hagiwara Masato a další.
• Zatímco vedení prefektuální policie vede debatu o tom, zda by měly zveřejňovat jména a tváře zločinců, je rozhodnu to, že se provede návštěva v rodině oběti nevyřešeného případu „64“, jehož lhůta promlčení by měla uplynout příští týden. Jedná se nejhorší případ, který prefektuální policie musela řešit – únos a posléze vražda holčičky Šóko. Jenomže těsně před návštěvou se stane další únos, který přesně kopíruje to, co se stalo před lety se Šóko.

Algernon ni hanataba wo

• Hrají: Jamašita Tomohisa, Kurijama Čiaki, Kubota Masataka, Kikuči Fúma, Kudó Asuka, Tanimura Micuki, Ómasa Aja, Išida Issei a další.
• Širatori Sakuto je 28letý mladík, který má ale myšlení šestiletého. Jeho prací je roznášet květiny a jednoho dne, jde se svým kolegou Janagawou Rjúičim doručit kytici růží do bytového komplexu, kde bydlí Močizuki Haruka. Neboť ta netuší, že je Sakuro mentálně postižený, je šokována jeho chováním a pokusí se na něj zavolat policii. Haruka pracuje pro doktora Hačisuki Daigóa, který se soustředí na výzkum intelektu. Uspěje a jeho bílé laboratorní myši Algernon se zvýší intelekt. Proto se rozhodne o tom, že se to vyzkouší i na lidech, a tak Sakuto podstoupí operaci, po níž se stane géniem. Jenomže Algernon hloupne a poté umírá. Sakutovi je tedy jasné, že i on je předurčen opět o nabytý intelekt přijít.

Dr. Rintaró

• Hrají: Sakai Masato, Aoi Jú, Kičise Mičiko, Učida Júki, Takanaši Rin, Takahaši Issei, Nakaniši Miho, Jo Kimiko, Endó Ken-iči, Kohinata Fumijo a další.
• Doktor Hino Rintaró je proslulým psychologem pracujícím v Keinanské univerzitní nemocnici. Dokáže se dostat lidem do hlavy, odhalit závažné nemoci a poté je i léčit. Protože je opravdovým géniem ve svém oboru, chodí se k němu léčit například i vládní tajemník. Napsal také mnoho odborných knih a bývá hostem různých televizních pořadů. Lidé musejí čekat třeba i dva měsíce, aby se dostali k němu do ordinace. Jenomže jednoho dne za ním přijde oblíbená gejša Umeno ze Šinbaši, se kterou si ani sám Rintaró nedokáže poradit a tím ho pořádně vykolejí.

Futagašira

• Hrají: Macujama Ken-iči, Saotome Taiči a další.
• Pohodový Benzo a pohledný Sódži spolu dělají v roznáškové službě. Jednoho dne narazí na Akame, gang zlodějů, jehož motem je, že při kradení nikoho neohrozí, ani nezabijí. Všichni členové velmi vzhlížejí k šéfovi gangu Tacugóorovi – ten ty dva přijme. Jednoho dne ovšem šéf umírá a svěří gang právě Benzovi a Sódžimu, jenomže v poslední vůli je napsáno, že gang po jeho smrti bude vést Džinzanburó, dlouholetý přítel šéfa. To se Benzovi a Sódžimu nelíbí, tak z gangu odcházejí, aby udělali tu „velkou věc“.

I'm Home

• Hrají: Kimura Takuja, Ueto Aja, Mizuno Miki, Oikawa Micuhiro, Nišida Tošijuki, Suzuki Kósuke, Watanabe Ikkei, Jamaguči Maju a další.
• Kimura hraje roli Iedži Hisašiho, který kvůli nehodě upadne do kóma a když se z něj probere, zjistí, že si nedokáže vybavit, co za posledních pět let dělal. Co by mu mohlo pomoci si vzpomenout, je deset klíčů, které vlastní. Jenomže to není jediný problém, který ho trápí, dalším je i fakt, že svou současnou ženu a syna vidí jako lidi s maskami na obličejích. Nemluvě o tom, že ho zajímá, co se stalo s jeho bývalou ženou a dcerou, které opustil před pěti lety.

Išitači no ren-ai džidžó

• Hrají: Saitó Takumi, Išida Juriko, Itaja Juka, Namase Kacuhisa, Ihara Cujoši, Aibu Saki, Hirajama Hirojuki, Mijake Hiroki a další.
• Morita Haruki je lékař oddaný svému řemeslu, a proto mu je nějaká nemocniční politika o profitu a poslouchání autorit ukradená. Jde mu především o to, aby zachránil pacienta. Jak je do své práce ponořený, úplně zapomněl, že by mohl vést i nějaký společenský život, a tak je svobodný. Jenomže jednoho dne do nemocnice přichází nová lékařka, Kondó Čizuru. Čizuru je chirurg a je starší než Haruki, který se do ní zamiluje…

Jami no bansóša

• Hrají: Macušita Nao, Furuta Arata, Tanaka Tecuši, Kaname Džun, Fudžii Mina, Nomaguči Tóru, Bengal, Maja Kjóko, Morimoto Leo a další.
• Na první výročí smrti uznávaného kreslíře mangy Adžimy Fumiji se najde padesát stran mangy, která nikdy nebyla vydána. Je na ní zachyceno pár střípků ohledně mizení žen, které se událo před 35 lety. Adžimova žena požádá manažera produkční společnosti Adžima, aby vypátral, zda je to opravdu práce jejího muže. Tímto pátráním je pověřena bývalá policistka Mizuno Juki, která se chce spoji s Daigó Šindžim, úspěšným editorem mangy, který má za sebou mnoho let zkušeností a mohl by jí s pátráním pomoci. Pokud to opravdu nakreslil Adžima, znamená to, že je pachatelem nevyřešených případů? Nebo pokud není pachatelem, proč něco takového nakreslil?

Jókoso, wagaja e

• Hrají: Aiba Masaki, Sawadžiri Erika, Terao Akira, Arimura Kasumi, Adači Rika, Minami Kaho, Sató Džiró, Takenaka Naoto, Jamaguši Sajaka  a další.
• Kurata Kenta žije se svými rodiči a sestrou v domku na předměstí. Nesnáší konflikty s ostatními, a tak raději skloní hlavu a druhému vše odkývá, aby neměl problémy. Jednoho dne ale vrazí do ženy na nástupišti a ještě se konfrontuje s mužem, který chce skočit pod vlak. Je ze sebe velmi překvapený. Ale to pořádné překvapení má teprve přijít – doma najde všechny květiny vytrhané ze záhonu, sedadlo u kola je vytržené. Ovšem jenom u obtěžování to nekončí, ještě vyvstanou problémy v práci…

Kokoro ga pokitto ne

• Hrají: Abe Sadao, Fudžiki Naohito, Jamaguči Tomoko, Mizuhara Kiko, Jamašita Rio, Nagase Tasuku, Tokunaga Eri, Ikezu Šóko a další.
• Kodžima Haruta skončí s prací, protože je nesmírně vystresovaný a přepracovaný, navíc na něj jeho spolupracovníci neustále tlačí. Přijde i o ženu a střechu nad hlavou. Tím se dostává na úplné dno. Žije tedy jako bezdomovec, ale nakonec se mu podaří sehnat práci jako tesař a opravář nábytku v antikvariátu u Ótake Šina. Ótake se potkává s Hajamou Mijako, které když se zalíbí nějaký muž, hned se jím stává posedlá, aniž by ho pořádně znala. Jenomže Ótake má ve svém srdci někoho jiného. Bývalou ženu Kodžimy…

Panic In

• Hrají: Makita Sports, Takeda Rina, Fudžii Mina, Aizawa Rina, Kawa Aoba, Kirišima Reika, Irijama Noriko, Seto Saori a další.
• Kurumada Torao je neatraktivní panic ve středních letech, kterého po dlouholeté práci vyhodí a on je nucen tak střídat různé práce, aby si vydělal na živobytí. Jak běhá z jedné práce do druhé, vždy se mu nějakým zázračným způsobem povede se dostat do nebezpečné situace. Jednou je to únos autobusu, podruhé setkání se záhadným zvířetem, nebo teroristou… Ale pokaždé v takové situaci potkává nějakou pěknou slečnu, které slíbí, že všechno dobře dopadne, a do které se na první pohled zamiluje. Kvůli tomu podstupuje různá nebezpečenství, aby se dámě zalíbil, jenomže…

Ren-ai džidai

• Hrají: Higa Manami, Micušima Šinnosuke, Sacukawa Aimi, Fučikami Jasuši, Nakao Akijoši, Eguči Noriko, Jokojama Mei, Kašii Jú a další.
• Etó Haru a Hajase Riičiró se setkali, zamilovali a vzali. Jenomže se jim něco stalo, a tak se rozhodli, že se rozvedou. I tak zůstávají dobrými přáteli, až je to trochu divné, protože stále oslavují výročí svatby a chodí spolu na karaoke. Jednoho dne se ale pohádají a rozhodnou se, že pro toho druhého najdou vhodného partnera. Navzájem tomu druhému představí partnera, o kterém jsou přesvědčeni, že toho druhého učiní šťastným, ale…

Scapegoat

• Hrají: Kuroki Hitomi, Išimaru Kandži, Sasaki Nozomi, Jamaguči Sajaka, Kóiči Mantaró, Aidžima Kazujuki, Micuiši Ken, Nošioka Tokuma a další.
• Misaki Hiroko, profesorka na univerzitě, zavolá zničehonic bývalý přítel, nyní pracovník na vysokém postu v televizní stanici, aby jí představil Jamašitu Taizóa, vůdce politické strany Meisei. Ten chce ovládnout celou politickou situaci, a tak požádá Hiroko, aby se přidala k němu do strany. Ta ale váhá a nedokáže pořádně Jamašitovi odpovědět. Jenomže o pár dní později v novinách vyjde článek o tom, že se Hiroko rozhodla kandidovat za stranu Meisei, a tak tomu musí čelit. Aniž by měla možnost z toho vycouvat, podporována manželem, začne působit na politické scéně. Jenomže jak převezme úřad, musí čelit nečekané krizi obřích rozměrů. Dokáže si s tím poradit? 

Tatakau! Šoten Girl

• Hrají: Watanabe Maju, Inamori Izumi, Daitó Šunsuke, Tanabe Seiiči, Kinošita Hóka, Čiba Júdai, Suzuki Činami, Inoue Džun, Makita Sports a další.
• Kimura Aki a asistentka ředitele pobočky Nišioka Riko pracují jako zaměstnankyně na plný úvazek v knihkupectví Pegasus. Pro 23letou Aki je práce něco mnohem lepšího než vdavky, na druhou stranu 40letá Riko pracuje s určitou pýchou a je jí jasné, že v jejím věku už není moc pravděpodobné, aby by se vdala. Kvůli věkovému rozdílu, různým náhledům na práci a na milostný život a různým poměrům, ze kterých vzešly, si ty dvě moc nerozumí. V podstatě jsou jako oheň a voda. Dokáží vést knihkupectví, aby nezkrachovalo?

Tennó no rjóriban

• Hrají: Sató Takeru, Kuroki Haru, Kirittani Kenta, Takaoka Saki, Emoto Tasuku, Ašina Sei, Miho Džun, Suzuki Rjóhei, Kobajaši Kaoru a další.
• Akijama Acuzó je mladý muž žijící na venkově. Jednoho dne ochutná řízek a díky tomu se rozhodne, že se chce stát kuchařem specializovaným na západní jídlo. Nejprve se jde vzdělávat do Tokia, ale posléze odchází až do Paříže, aby se zde naučil pravému kulinářskému umění. Překoná diskriminaci a předsudky a stává se šéfkuchařem v hotelu Ritz. Ale touto metou to nekončí, protože po návratu do Japonska se stává kuchařem samotného císaře!

Wild Heroes

• Hrají: Takahiro, Aojagi Šó, Iwata Takanori, Sató Taiki, Jagi Masajasu, Kuroki Keidži, Sakurada Hijori, Nogae Šúhei a další.
• Bývalý delikvent Segawa Seiiči náhodou zabrání tomu, aby byla zabita desetiletá dívka gangsterem. Když se požaduje vysvětlení, dívka mu nic neřekne. Poté je záhadně napaden a pak znovu. Vzhledem k tomuto nebezpečí se rozhodne svolat staré kamarády ze střední, aby společně ochránili desetiletou holčičku.

Tříminutová ukázka k seriálu Sató Takerua Tennó no rjóriban

23. března Sató Takeru nahrál na twitter účet seriálu tříminutovou ukázku, která nám ho představí jako Akijamu Acuzóa, muže, který se ve 26 letech stal kuchařem samotného císaře.

Aby se připravil na roli, od srpna 2014 docházel Takeru na lekce vaření. Kvůli roli si také nechal ostříhat vlasy na velmi krátko (jak můžete vidět v ukázce). Natáčení začalo uprostřed prosince 2014 a natáčelo se dokonce i v Paříži ve Francii (viz obr). Příběh je založený na knize Tennó no rjóriban od Sugimoriho Hisahideho, jehož hlavní postava (tedy v seriálu Sató Takeru) je založena na životě skutečného člověka, Akijamy Tokuzóa (1888-1974).

Akijama Acuzó je mladý muž žijící na venkově. Jednoho dne ochutná řízek a díky tomu se rozhodne, že se chce stát kuchařem specializovaným na západní jídlo. Nejprve se jde vzdělávat do Tokia, ale posléze odchází až do Paříže, aby se zde naučil pravému kulinářskému umění. Překoná diskriminaci a předsudky a stává se šéfkuchařem v hotelu Ritz. Ale touto metou to nekončí, protože po návratu do Japonska se stává kuchařem samotného císaře!

Hrají: Sató Takeru, Kuroki Haru, Kiritani Kenta, Emoto Tasuku, Takaoka Saki, Ašina Sei, Išibaši Anna, Itó Hideaki, Sugimoto Tetta, Kobajaši Kaoru a další.