Bitter Blood
Začíná se ráno, budík zvoní a Takeruovi se z postele ne a ne a nechce vylézt, takže nakonec musí fofrovat, nebo přijde pozdě první den do práce. Nastupuje jako nováček u policie – zřejmě jde v otcových stopách, ačkoliv na otázku, proč se stal policistou odpovídá, že chce pomáhat lidem a nechce nikoho vidět trpět. On totiž otce přece nesnáší! Vždyť je opustil a on musel snášet pohled na utrápenou maminku…Ale jaké je to překvapení, když je mu první den (a ano přišel pozdě, naštěstí mu to nikdo nevyčítal, protože si s sebou přivedl i důvod) za parťáka přiřazen jeho milovaný taťka. Samozřejmě se moc nepohodnou, Takeru vyvede malý přešlap a hned je mu navrhnuto, aby podal výpověď, že se na policejní práci nehodí. Ale všichni víme, že to tatínek dělá jen pro jeho dobro, neboť se o něj strachuje.
Celý první díl vrcholí přepadením banky, kde čirou náhodou je přepaden i Takeru. Všechno dobře dopadne, ale i tak je divákovi jasné, že se zatahují mračna (a průtrž se roztrhne tak v předposledním díle, tipuji); Takerua si totiž do hledáčku přidá vrah, který zavraždil taťkovi parťáka…
Toliko k ději (událo se toho trochu víc, ale přece nemá smysl vyžvanit úplně všechno, ne?). Ze začátku jsem si až říkala, že pro mě bude těžké pokračovat dál ve sledování, ačkoliv ústřední dvojka je fajn a ladí jim to na obrazovce, ale naštěstí mě to zhruba od poloviny chytlo a já se začala bavit. Je to jasný epizodní seriál, kterému se v pozadí vine jako had a proplétá každým dílem příběh, který dostane velký prostor až na konci. Není to nic vážného, už jen z představení policistů na oddělení lze vidět, že se seriál nebere vážně. Je to tedy signál pro diváka, že když uvidí něco za vlasy přitaženého, nemá se čemu divit.
Nejprve se mi postava Takerua nelíbila (nemám ráda hlupáky a slabochy), ale naštěstí se ke konci ukázalo, že to s ním nebude tak marné a že v hlavě nakonec něco bude mít. Sekunduje mu Watabe Acuro, který chvílemi vypadá trochu jako bohém, ale je to sympatická postava. Celé oddělení je složené z kuriózních postaviček, proto jsem docela zvědavá, jestli se s nimi seznámíme mnohem blíže. Trochu doufám, že proběhne i nějaká romantika mezi Takeruem a Šiori, ale nevidím to moc nadějně.
Takže má cenu koukat dál? Určitě, pokud máte rádi Sató Takerua, nevadí vám krimi komedie a neočekáváte super detektivní příběhy, ze kterých se vám bude motat hlava. Navíc to vypadá, že to bude seriál plný „skoků na chvíli“ – viz se tam mihl třeba Furukawa Júki (Itazura na kiss).
Border
Nejdříve se nám vysvětlí, co je Oguri zač, a pak ho střelí do hlavy. No a potom se umírá, jenomže Ogurínovi se nechce, komu by se taky chtělo takhle mladému, že? Takže nakonec přežívá s kulkou v hlavě. Ještě v nemocnici si všímá, že je něco v nepořádku, ale nepřikládá tomu zvláštní význam. Po propuštění z nemocnice se vrací opět do práce, vyšetřovat vraždy. A jak bývá jeho zvykem, prochází se po okolí místa činu. Díky tomu se potkává s novou kolegyní-patoložkou, kterou hraje Haru. Když se ovšem dostane na místo trojnásobné vraždy, čeká tam na něj velké překvapení – duchové zavražděných. Ti jej prosí, aby zatknul toho, kdo jim to udělal.Kdo je vrahem, se dozvíme poměrně brzy, přece jen duchové vědí, kdo je zavraždil, a také to Ogurimu hezky povědí. Na něm je tedy, aby našel důkazy a vraha usvědčil. S tím mu trochu vypomůže i nová
Díl jsem viděla před více než týdnem, takže si ho nepamatuji tolik dopodrobna jako Bitter Blood, který jsem viděla před několika hodinami, ale vím, že chci vidět další díl. Bylo to dostatečně zajímavé, objevování se duchů a i důvod jejich zjevení byl poměrně neokoukaný (minimálně v japonském prostředí) a Oguri je sympaťák.
Takže má cenu koukat dál? Určitě. Vypadá to, že komedie tu bude pomálu (na rozdíl od Bitter Blood), ale zato tu bude více propracovanějších detektivních zápletek okořeněné nadpřirozenem. Tyčí se navíc před námi otázky „kdo postřelil Šuníka a proč?“ a „proč Šuník vidí duchy, jak dlouho to bude trvat a umře na konci?“. :-D Určitě je škoda, že to nikdo nepřekládá do češtiny.
Arisu no toge
Nejdřív jsem si říkala, že na to koukat nebudu, přece jen seriálů o pomstě je plno, navíc Japonci, lékařské prostředí… co se tu vlastně může dít tak zajímavého? Jak jsem se mýlila!
Dozvídáme se, jak Džuriin otec umřel a jak se zařekla, že se za jeho smrt pomstí. Vyrostla tedy s jasným cílem, za kterým si jde i přes mrtvoly. Vidíme typickou univerzitní nemocnici, kde si každý trochu ctižádostivý lékař chce ohřát polívčičku a dostat se na co nejvyšší pozici a nějací pacienti jsou mu jedno. Džuri je tu jako nováček a tváří se na všechny krásně nevinně. Když však nahodí svůj pomsta výraz, jde do tuhého. Vážně, Džuri si pamatuji hlavně jako veselou postavu, trochu bláznivou, energickou, ale především jako někoho, kdo nemá temnou minulost, kvůli které se chce mstít. Objevila jsem tedy novou Džuri, která je mi po prvním díle sympatická. (I když tedy chvílemi působí jako pošuk.)K mému údivu šel první díl docela rychle – našla někoho, pěkně sis ním pohrála, pak dalšího… divák si moc neoddechl. Snad to nevadí a seriál bude mít i nadále, co vyprávět. Navíc bůh ví, jak to scénáristé ještě zkomplikují. Máme na scéně i dva samečky (Nakamura Aoi a Odagiri Džó), tak uvidíme, jak se s nimi ještě rozvine linie vyprávění. Oba dva jsou z prvního dílu pěkně naťuknutí.
Tenhle seriál je pro mě rozhodně velkým překvapením a těším, co bude dál, protože prozatím je Džuri krásně nemilosrdná.
Takže má cenu koukat dál? Máte rádi seriály o pomstě? Chcete vidět Ueno Džuri tak, jak jste ji ještě neviděli? Líbí se vám Nakamura Aoi? Nebo snad jste na starší a spíš vás to táhne k Odagiri Džóemu? Tak to byste tohle neměli vynechat. Prozatím určitě to lepší z jarní sezóny 2014.
