Konec roku už nám pomalu klepe na dveře a otevírá je pro rok 2016, a tak jsem se rozhodla popřemýšlet nad tím, co se mi vlastně za tenhle rok v seriálové tvorbě nejvíce líbilo. Nebudu se omezovat jen na tvorbu roku 2015, ale na vše, co jsem letos viděla. Nakonec i tak vyhrálo dílo z tohoto roku. A co že se mi letos tak strašně moc líbilo?
10) Ginga tecudó 999 (1978)
V daleké budoucnosti žije chudý chlapec Tecuró, jehož přáním je vyměnit své lidské tělo za robotické, aby mohl žít lepší život. Není to nemožné, podmínkou je nasednou do Galaktického expresu 999 a na jeho palubě dojet až na Nesmrtelnou planetu. Maetel, záhadná krásná žena, se spolu s Tecuróem vydává na dlouho cestu vesmírem a navštíví mnoho planet, než dorazí do vysněného cíle…
Co si o něm myslím? Seriál, na který se rozhodně nelze dívat, že si k tomu člověk sedne a
schroustne víc jak 10 dílů najednou. Ale je to přesně ten seriál, který
si pustíte k večeři, jednou týdně, když dostanete chuť vydat se vlakem
do vesmíru na nějakou planetu a je jedno, jaký díl si pustíte, protože
se jedná o epizodický příběh (občas se jedná o příběh rozdělený do dvou
dílů), který vyvrcholí až na samém konci. Ale příběhy z různých planet,
které Maetel a Tecuró navštívili, nebyly nezajímavé, ačkoliv se to stále
točilo kolem stejné zápletky (někdo unesl Tecuróa/Maetel/passy,
případně pomáhali někoho z planety zachránit apod.). Ale pokud si za den
nedáte více jak díl dva, tak to vůbec nevadí. Navíc mi animace přišla
velmi sympatická (ačkoliv ženské postavy vypadaly jak přes kopírák, jen s
jinými vlasy/účesem). Pěkná sci-fi klasika na celý rok.
9) Gomenne seišun (2014)
Před 14 lety došlo k požáru, při kterém shořela kaple dívčí školy Sandžó. Na místě požáru byli nalezeni dva studenti – jedna dívka ze školy Sandžó a chlapec z vedlejší chlapecké školy Tonkó. Od té doby jsou vztahy škol velmi napjaté a dívky mají podle školních
pravidel zákaz se stýkat s kýmkoli z této chlapecké školy. Nakonec dojde k rozhodnutí, že by bylo moudré napjaté vztahy urovnat, a tak se vybere několik chlapců a dívek, které začnou navštěvovat druhou školu, dojde tedy ke smíšení tříd. To mají na starosti učitelé Hara Heisuke a Hačija Risa, mladší sestra první Heisukeovy lásky.
Co si o něm myslím? Zábavný příběh ze středoškolského prostředí. Heisue byl naivní a obtěžkaný svým hříchem, Risa byla drsná a dokázala být útěchou nejedné duše, která zhřešila. Neřeší se zde jen problémy žáků, ale také dospělých, a že každému něco v té jeho hlavě šrotuje. Naštěstí místo srdceryvných scén se spíše dočkáme komedie, takže se seriál hodí jako odpočinková záležitost, kdy nechcete být rušeni tragickým životem ostatních. Ano, i zde se najde nějaké drama, ale naštěstí se nejedná o nic, kvůli čemu byste museli protáčet oči v sloup a zacpávat si uši. A nakonec je to vlastně i docela roztomilý příběh o lásce.
8) Manhattan Love Story (2003)
Manhattan je kavárna jako stvořená pro milovníky kávy. Majitelova láska
ke kávě by skoro mohla být považována za chorobu. Není to člověk mnoha
slov, a když chce něco sdělit, udělá to skrze svého číšníka Šinobu Gama.
Veškerou řádnou pozornost věnuje kávě. Jeho pravidelní zákazníci sem
však kvůli ní nechodí, Důvodem jejich návštěv je láska, rozchody, rande,
žádosti o ruku. Přestože to kavárník nedává na sobě znát, trochu jej to
trápí. Lidé jsou zahlceni láskou a na lahodnou kávu nemají čas.
Co si o něm myslím? Seriál mi částečně připomínal Antique. Jedná se totiž o ty cenné starší japonské seriály, které si vypráví svým tempem, dokáží pobavit, mají mnohovrstevnatý příběh, zabývají se několika postavami a jsou trpělivé – mají jistý nádech něčeho blízkého, co dokáže zahřát na duši. Je sice pravdou, že první díl se mi moc nezdál a říkala jsem si, že tohle asi nebude zrovna můj šálek kávy, ale nakonec mi ten potutelný japonský humor přišel k duhu. Všechny ty karikatury, které se seriálem mihnout mají své kouzlo a samozřejmě to největší má samotný majitel kavárny, jehož jméno je tak vtipné, že jsem při jeho zjištění málem spadla ze židle. Je sice pravda, že z konce jsem nebyla úplně nadšená, ale přece jen to nebylo nic tak hrozného, navíc i v něm stále přetrvával ten milý pocit z celého seriálu.
7) Dr. DMAT (2014)
Od roku 2004 funguje speciálně vyškolený zdravotnický tým, zkráceně
DMAT, který je vysílán na místa různých neštěstí. Jakumo Hibiki býval
doktorem na pohotovosti, ale kvůli jisté události, během které jeho
sestra Haruko upadla do kóma, pracuje jen jako všeobecný lékař, který
pomáhá lidem s bolavými zády či rýmou. Jednoho dne si ho ovšem k sobě do
kanceláře povolá sám ředitel nemocnice Isesaki a přidělí ho právě do
týmu DMAT. Jakumo se nejprve tomuto nápadu vzpírá, ale nakonec zjišťuje,
že tenhle tým by pro něj mohlo být to pravé, i přes všechna bolestná
rozhodnutí, která musí udělat.
Co si o něm myslím? V poslední době mám chuť na lékařské prostředí, nejlépe bez všelijakých
hádanic o to, komu je vhodné lízat řiťku tentokrát, a ještě lépe je,
když lékaři dokazují svoje schopnosti během krizových situací. K mému
spokojenému podivu tohle všechno Dr. DMAT splňuje. Ačkoliv se neobejdeme
bez žánrových klišé, tak jsem se až divila, že člověk opravdu vidí
ústředí postavu díky nim růst jako doktor. Je trochu jako pěst na oko,
že ve druhém a třetím díle musí zachraňovat někoho, koho osobně zná.
Chápu, že pro příběh to bylo důležité - pomohlo mu to posunout se, ale
když to na sebe bylo takhle nelapené, působilo až nedůstojně (něco jako
kam vstoupí Poirot, stane se vražda = kam běží zachraňovat životy, tam
trpí nějaký jeho známý). Ale jinak se mi to vlastně líbilo. Trochu jsem
se nechala i dojímat. Pokud od toho člověk neočekává zázraky, tak bych
řekla, že se nespálí.
6) N no tame ni (2014)
Vysokoškoláci Sugišita Nozomi, Naruse Šindži, Andó Nozomi a
Nišizaki Masato vymysleli plán a nakonec skončili manželé Nogučiovi
zavražděni. K tomu se dobrovolně přiznal Nišizaki a dostal deset let. O
deset let později bývalý policista Takano Šigeru, který je přesvědčený,
že za vraždou manželů bylo víc, se v tom začne opět rýpat a pomalu
odhalovat pravdu. Je přesvědčený, že to celé začalo před 15 lety
incidentem, který způsobili Naruse a Nozomi. „Spáchali zločin. Bylo to
pro dobro N.“ Kdo je N?
Co si o něm myslím? Již od začátku sledujeme příběh několika postav, již od začátku víme, že se stane něco hrozného. Ale nevíme, jak se to stalo a proč se to stalo. Postupem času pomalu odkrýváme historii všech těch „N“, kteří se zde vyskytnou. Je to dobře porcované a správně předkládané divákovi, takže ten chce stále vědět, co se stalo, a zároveň nehrozí otrávení tím, že má jen otázky, aniž by dostal jakoukoliv odpověď. Nedíváme se jen na příběh zločinu, do kterého byly zataženy mladé nevinné duše, ale zároveň i na příběh velkého přátelství a velké tragické lásky. Určitě velmi zajímavý seriál, kde mě překvapil herecký výkon Eikury Nany (dříve jsem ji nepovažovala za zvláště dobrou herečku, ale zde, zřejmě pod taktovkou schopného režiséra, předvedla, že ze sebe dokáže vymáčknout i dobrý výkon) a Koide Keisuke spolu s Kubotou Masatakou jen dokázali, že opravdu svému řemeslu rozumí.
5) Death Note (2015)
Co byste udělali, kdybyste měli moc kohokoliv jakkoliv a kdykoliv zabít?
Jagami Light je student vysoké školy s vysokým intelektem, kterého
škola prostě nudí. Jednoho dne ovšem najde Zápisník smrti, který mu
umožní za pomoci splnění pár podmínek zabíjet, aniž by si „ušpinil
ruce". Stačí jen jméno a obličej... Light se rozhodne, že se Zápisníkem
bude páchat spravedlnost a zbavovat svět zločinců. Jenomže čím je to
spravedlnost?
Co si o něm myslím? Začátek byl sice trošku krkolomnější, ale protože nejsem fanatický
fanoušek předlohy, takže mi určité změny vůbec nevadily, naopak mi
přišlo fajn, že se opět neopakuje tisíckrát řečené, jsem s výsledkem
spokojena. Ze začátku mi přišel lepší Kubota, ale pak Jamazaki asi
pochopil, kdo to ten L je, a začal Kubotu přehrávat a já si jeho L dost
užívala. Řekla bych, že se mi snad i líbil víc než ten Macujamy
Ken-ičiho. Přes slabší rozjezd, byl o tom dojezd příjemnějším
překvapením, jak byl nabitý emocemi. Rozhodně to předloze ostudu nedělá.
4) Date (2015)
Jabušita Joriko je výzkumná pracovnice v Jokohamě, která zkoumá trendy v
makroekonomii. Je jí 29 let a je do své práce naprosto ponořená. Je
spokojená s obyčejným životem, a ačkoliv není zrovna dobrá v komunikaci s
lidmi, chce si najít muže, vzít si ho a založit s ním rodinu. Joriko
věří, že se musí vdát nejpozději do svých 30 let, protože to tak udělali
všichni její známí i její zesnulá maminka. Rozhodla se, že si vezme
toho, kdo splní všech jejích 24 požadavků. A pak tu máme Tanigučiho
Takumiho, je mu 35 let a nemá práci. Nemá zájem o randění, natož o
ženění, protože na to prostě nemá peníze. Žije se svou matkou a je mu
jasné, že až zemře, tak on už nebude moci pokračovat ve flákačském
životě, a tak se rozhodne, že si najde ženu, která ho finančně
zabezpečí.
Co si o něm myslím? Osobně to považuji za nejlepší seriál zimní sezóny 2015. Opravdu
romantická komedie s podivíny se vším, co k tomu patří i s bonusem
navíc. Vzhledem k tomu, jak jsou oba dva hlavní charaktery podivné, tedy
především ten An, tak dochází k mnoha zábavným situacím. Zároveň si
však seriál velmi přirozeně vyšetřil místo k japonské romantice a jisté
společenské reflexy a škatulkování – muži vydělávají, ženy se starají o
domácnost, naopak je to přeci nenormální. Herecké výkony byly skvělé,
opening mě děsně bavil a pokaždé jsem se na něj těšila, všechny
Tanigučiho citace jsem si užívala. Pokud chcete něco odlehčeného, lehce
ztřeštěného, ale zároveň roztomilého, myslím, že byste se měli podívat
na tohle.
3) Ansacu kjóšicu (2015)
Záhadné stvoření zničí 70 % měsíce, aby demonstrovalo, jakou silou
vládne. Poté vyšle varování všem vládám, že pokud ho nezabijí do března
příští roku, zničí i Zemi. Dále také požaduje, že se stane učitelem 3. E
na Kunugigaoské škole. Nikdo není tak mocný, aby mu mohl říct ne. A tak
se toto záhadné stvoření stává třídním učitelem 3. E. Studenti nejsou
vyučováni jen v klasických předmětech, ale i v zabíjení – vláda je totiž
požádala, aby se o to pokusili, a komu se to povede získá odměnu deset
miliard jenů. Zabije někdo z nich nového třídního, kterému dali jméno
Koro, nebo to nakonec zvládne nějaký profesionál? A dokáže je učitel
Koro vůbec něco naučit?!
Co si o něm myslím? Už hodně dlouho jsem neviděla tak zábavné anime. Ten žlutý chobotnicový učitel mi svým způsobem humoru naprosto vyhovoval a bavila jsem se s ním, když škádlil nejen studenty, ale i vlády různých zemí. Mělo to napětí, přátelství, akci, dobré dialogy a zajímavý příběh, který mě tak chytl, že jsem to musela zhlédnout hned dvakrát. Prostě mi to strašně sedlo. Nemůžu se dočkat pokračování, i když jako správný nadšenec jsem si již stihla vyspoilerovat vše, co v něm bude.
2) Platonic (2014)
Je černočerná noc a na Saře je vidět vyčerpání, přesto zapíná počítač a
začíná brouzdat po internetu. Poprvé v životě se dostane na fórum, kde
si píšou lidé, jak by chtěli umřít. Svým způsobem rozhořčena na fórum
napíše, že když už chtějí tolik umřít, aby darovali srdce její nemocné
dceři. V tu chvíli na její zprávu reaguje mladík, který jí své srdce
přislíbí...
Co si o něm myslím? Celá tahle náročná podívaná je o životě. A protože život není peříčko, ani tenhle seriál není nic lehkého. Stejně jako v životě zde sice zažíváme jisté chvíle štěstí a blaženosti, ale již od začátku je možné tušit, že to snad ani nemůže dopadnout dobře. Nenechte se zmýlit nevábným plakátem či ne zrovna zajímavým popisem, ale tohle je velmi dobrý seriál s hlubokou myšlenkou a nadprůměrnými hereckými výkony, kterým samozřejmě vévodí netečný hlavní hrdina v podání Dómota Cujošiho. Není to seriál, na který se podíváte, protože chcete vidět krásné mladé herce, ale protože chcete vidět lidi jako, jste vy sami. Nikdo není bez chyby, ale každý něco chce, nejlépe to nejlepší. Obyčejných osm dílů končících puknutím srdce.
1) Tennó no rjóriban (2015)
Akijama Tokuzó je mladý muž žijící na venkově. Jednoho dne ochutná řízek
a díky tomu se rozhodne, že se chce stát kuchařem specializovaným na
západní jídlo. Nejprve se jde vzdělávat do Tokia, ale posléze odchází až
do Paříže, aby se zde naučil pravému kulinářskému umění. Překoná
diskriminaci a předsudky a stává se šéfkuchařem v hotelu Ritz. Ale touto
metou to nekončí, protože po návratu do Japonska se stává kuchařem
samotného císaře!
Co si o něm myslím? Jen jedna věc se mi na seriálu nelíbila a to byly občas opravdu špatné
přechody mezi jednotlivými scénami. Ale je to televizní tvorba, tak to
promíjím a pálím hned 5*, aby se neřeklo. Prvotně se musím omluvit Sató
Takeruovi, neboť jsem nevěřila, že by takový herecký koncert byl v jeho
silách. Tak nějak pořád dostával role, ve kterých zase neměl prostor se
moct předvést, ale tady… vážně postavou dýchal – stal se kuchařem,
manželem, sobcem, blbečkem, otcem, … prostě vším, čím se stal Akijama
Tokuzó; ten, jehož ztvárňoval.
Ovšem mé srdce bušilo pro jinou postavu a
to pro jeho ženu Tošiko, kterou zahrála Kuroki Haru a to opravdu
výborně. Tošiko v jejím podání byla elegance sama, poslušná dcera, ale
hlavně milující manželka – žena éry Meidži. Prostě musím
pochválit celý herecký ansámbl (Suzuki Rjóhei jako starší bratr, který
Tokuzóovi v podstatě umožní první vykročení směrem ke snu stát se
kuchařem, Kobajaši Kaoru jako Tokuzóův první a doživotní mentor,
Sugimoto Tetta jako Tokuzóův otec, po kterém jistě podědil výbušnou
povahu a další), vybráno bylo opravdu dobře, ale prostě ti dva se mi -
každý svým způsobem - zaryli do srdce.
Za těch dvanáct dílů, co seriál
má, si projdeme s Tokuzóem mnoho let a opravdu jsou chvíle, kdybych ho
nejraději přetáhla přes koleno a naplácala mu na holou. Jenomže také ho
vidíme dospívat a prát se se světem dospělých jako statečný muž. Celý
život mu zůstane jedna vlastnost, ale čas a hlavně láska (k rodině i k
zemi) ji obrousí. Přiznávám se bez mučení, že některé scény mě opravdu
dojímaly a některé zase rozesmávaly. Opravdu seriál ze života/podle
života. Je sice možné, že někomu nebude po chuti Tokuzó a jeho chování
či vyjadřování ze začátku, možná to dokonce bude někdo brát za
přehrávání, ale věřte mi, že takto se Japonci opravdu chovají. Jsou
prostě trošku teatrálnější než my. V jiných věcech jsou zase uťáplejší.
Ale to je debata na dlouho a rozhodně ne k tomuto seriálu.
Nesmím
opomenout pochválit kulisy a kostýmy – lze vidět, že si tvůrci dali
záležet (například když Tokuzó poprvé přijde do Tokia, tak na třídě XY
ještě nejezdí tramvaj, ale po pár letech ji tam přistaví apod.). také se
mi moc líbily detaily typu – Tokuzóův starší a větší bratr říká svému
mentorovi, že si Tokuzó půjčil jeho nejlepší oblek a vydal se na
obhlídku restaurací. Když pak vidíme Tokuzóa, je vidno, že mu oblek
nesedne a je mu opravdu větší, neb není jeho. Ve zkratce – byla to krásná podívaná a jako historický vhled do doby před válkou a těsně po ní určitě jako rozšiřující pohled doporučuji.
A jaké jsou ty vaše kousky roku 2015?
Krátce - ze jmenovaných je very top PLATONIC (dle mého patří naprosto jednoznačně k tomu nejlepšímu co jsem viděl)!
OdpovědětVymazata ještě musím přidat "Dr.DMAT", právě jsem dokoukal a dobrečel ... velmi mě vyhovuje vidět jak by měla vypadat lékařská pomoc (imho), plný počet hvězdiček! =BB=
VymazatDr.DMAT byl fajn, konec jsem sice takový nějaký předpokládala (je hrozný, jak už to má člověk přečtená, když viděl tolik věcí :-)). Já právě také dost vyhledávám nemocniční prostředí, protože mě to baví. Obzvlášť prostředí takových záchranářů je moc zajímavé. Není divu, že mě bavil i Code Blue. :-D Viděno?
OdpovědětVymazatno dobrá, tak se budu "chlubit" - viděno (dle abecedy):
OdpovědětVymazatAKAHANA NO SENSEI
BURAKKUJAKKU NI YOROSHIKU
DOKUTAA DIIMATTO
DOKUTAAZU: SAIKYOO NO MEI'I
FAIAA BOOIZU
GODDO HANDO TERU
KOODO BURUU
KOONODORI
KUREOPATORA NA ONNATACHI
MARIYA
MAYONAKA NO AME
RASUTO DOKUTAA
REJIDENTO - GONIN NO KENSHUUI
RESUKYUU
SAMAA RESUKYUU
SANJUUNANASAI DE ISHA NI NATTA BOKU
SATORARE
SHIROI KYOTOO
SHOONI KYUUMEI
TUMOROO
UMIZARU : EBORYUUSHON
VOISU
omlouvám se za přepis, před lety jsem si začal dělat poznámky takto divně a už mi to zůstalo...
něco z takových seriálů mi uniklo ... prosím o doplnění <(_ _)>
=BB=