Co navštívit? (2018)

Rok se s rokem sešel a my zase začínáme plánovat cestu do Japonska. Tentokrát nepoletíme na jaře, ale na podzim. Zrovna tento víkend jsme si na 99,9 % dohodli termín: 27. září - 19. října včetně cesty tam a zase zpět. Je sice pravda, že se nám trochu proměnily řady, ale opět by nás mělo jet osm, možná sedm. Naše prozatímní složení jsme Zíza, fish, Tom jedna, Tom dva, Krista (staří známí) a Morag, Bára, Kája (nové tváře). Žlůťa, meni a Květa se letos pravděpodobně výletu neúčastní.

Kromě termínu a předběžného složení máme také naplánovanou trasu. Oproti loňskému roku máme v plánu více spacích míst, ačkoliv délka pobytu tři týdny zůstává. Letos chceme doletět přímo do Kagošimy a vzít do z jihu severovýchodně až do Tokia, ze kterého bychom se vrátili domů. Spací místa jsou tedy Kagošima, Beppu, Fukuoka, Okajama, Ósaka, Nagano a Tokio v tomto pořadí.

13.4.2017 – Sakura pod dálnicí

Noc opět byla úplně o ničem. Nejenže na nás s fishem táhlo a tři kluci se dělili o dvě deky, ale meni nás všechny něžně probouzel jeho tenorem vytříbeným nosní přepážkou, která očividně nefungovala, jak měla. Fishe jeho představení ve tři ráno tak nadchlo, že mu musel ve stoje zatleskat nohou o jeho zadek. Nemůže být proto divu, že po tak náročném koncertě, který trval téměř bez přestávky celou noc, jsme se ráno nemohli dostat z postele. Občas se někdo z nás zvedl a odešel, třeba Žlůťa běžel za Tomem dva a jeli spolu ještě do tramtárie.

Ale nakonec jsme se s fishem a s Tomem jedna vyhrabali z našeho hnízda lásky, míru a pochopení kolem půl jedné. Rozhodli jsme se, že se vydáme na nákupy. Celé Japonsko jsem si kupovala batoh a rozhodla jsem se, že dnes je den D a já budu o batoh těžší. Došli jsme opět na oblíbenou trasu Ósaka Loop a dojeli na zastávku Tenma, kde jsme se začali potulovat. Procházeli jsme úzkými uličkami i širokými pasážemi, kde jsme si nakoupili spousty blbostí. Já jsem si oslintala dva antikvariáty a v jednom jsem si dokonce koupila knihu od Mizukiho Šigerua – jeho sborník nadpřirozených potvůrek. Zastavili jsme se také ve 100jenovém obchodě, kde jsme s fishem nakoupili další serepetičky jako třeba bonbóny v plechovce, čokolády s máslovou náplní a kde si Tom jedna koupil fusekle, které zrovna nedávno vychvaloval a říkal mi, že až bude v Japonsku znovu, opět si je koupí. Mycí houbu ze 100jenového obchodu bych nedoporučovala, ale ponožky očividně jsou dobrá volba!