Co navštívit? (2018)

Rok se s rokem sešel a my zase začínáme plánovat cestu do Japonska. Tentokrát nepoletíme na jaře, ale na podzim. Zrovna tento víkend jsme si na 99,9 % dohodli termín: 27. září - 19. října včetně cesty tam a zase zpět. Je sice pravda, že se nám trochu proměnily řady, ale opět by nás mělo jet osm, možná sedm. Naše prozatímní složení jsme Zíza, fish, Tom jedna, Tom dva, Krista (staří známí) a Morag, Bára, Kája (nové tváře). Žlůťa, meni a Květa se letos pravděpodobně výletu neúčastní.

Kromě termínu a předběžného složení máme také naplánovanou trasu. Oproti loňskému roku máme v plánu více spacích míst, ačkoliv délka pobytu tři týdny zůstává. Letos chceme doletět přímo do Kagošimy a vzít do z jihu severovýchodně až do Tokia, ze kterého bychom se vrátili domů. Spací místa jsou tedy Kagošima, Beppu, Fukuoka, Okajama, Ósaka, Nagano a Tokio v tomto pořadí.

Je teprve únor, takže nemáme úplně hotový plán, kam se chceme z těchto míst podívat, ale nástřel by byl. Každý se na něm podílel větší či menší, až nulovou měrou. Z Kagošimy, kde chceme navštívit ředitele, bychom se mohli podívat na Sakuradžimu (posledně jsme to nedali, protože předtím, než jsme tam dojeli, z ní trochu chrlil popílek, což mělo za následek počasí na prd a prima deště) a na horu Kaimon, ze které je krásný výhled a je na ní skvělý výšlap, občas i v 90 stupních. Případně si pojedeme omrknout vodopády Takahočó.

Z Kagošimy zamíříme do Beppu, kde chceme nocovat v nějakém příjemném místním rjokanu a naložit se v onsenu. Jakmile se takhle vylenošíme, tak druhý den plánujeme pokračovat do Fukuoky, ze které plánujeme výlet do Nagasaki, protože Hirošimu už máme za sebou a chudák Nagasaki je turisty opomíjená. Navíc je poblíž ní opuštěný ostrov Hašima/Gunkandžima, takže ten také stojí za hřích. Dalším výletem je ten do jeskyní Akijoši.

Následuje cesta do dalšího spacího města Okajama, odkud plánujeme nějakou cestu na Šikoku, snad znovu do Kjóta, do starodávného městečka Izumo, do kterého podle legend sestoupil Susano'o, znovu na Mijadžimu, ze které pokračovat dál až k mostu Kintai, na jehož stavbu nebyl použit jediný hřebík a stejně drží, a na cyklovýlet z Onomiči na Šikoku po Šimanami kaidó. Třeba stihneme navštívit i starou nepoužívanou železniční stanici Takedao.

Z Ósaky můžeme případně to Kjóta, ale nejraději bychom konečně navštívili horu Kóju. Dokonce padl i nápad, že by se z ní dal udělat až pětidenní výlet po okolí, konkrétně po jedné ze stezek spadající pod Kumano kodó. Ale že prý i Mijama kajabuki no sato bude stačit.

Zamáváme Ósace a přesuneme se do horského města Nagano, které je známe především kvalitními sjezdovkami a makaky v horkých pramenech. Tady se lehce plánuje trekingová dvoudenní cesta po některém v okolí stojící vysokém kopci. Ti, co tohle moc nebere, berou s povděkem, že z Nagana je to do Kanazawy co by kamenem dohodil. A Karuizawa je ještě blíž.

A poté nás čeká naše finální destinace: Tokio. Z něj si někteří chtějí udělat výšlap na Fudži, někteří raději pojedou za krásami Kamakury. Jiní zase slintají po místě zvaném Nikkó a někteří koukají ještě severněji po Jamadeře. (A někteří koukají až na Hokkaidó…)

Jak to nakonec bude, kde skončíme, nebo neskončíme, kolik nás bude, si povíme až na podzim, ale prozatím tohle je náš náčrt na Japonsko. Co myslíte? Neopomněli jsme na něco, co je v blízkosti spacích míst? Nechcete nám doporučit nějaké zajímavé výlety? Případně neměli bychom něco zapomenout navštívit na některém z vytyčených míst?