Tokijská cena pro televizní tvorbu 2021

V Tokijské ceně pro televizní tvorbu se rozhoduje o nejlepších z nejlepších vysílaných od července 2020 do června 2021.

Nejlepším seriálem se tento ročník stává Ore no ie no hanaši (pro nás s dobrou zprávou, že tento seriál přeložila Sonmi).

Speciální ocenění získaly tyto seriály:

• Konto ga hadžimaru 
• MIU 404 (přeložila Musubi)
  
• Hanzawa Naoki 2 (také máme přeložené)
• Tengoku to džigoku
• Ómameda Towako to sannin no moto otto 
• Karei naru ičizoku
  

Nejlepším televizním filmem se stal Taijó no ko (s Miurou Harumou...) a speciální ocenění v téže kategorii získaly filmy Rjúkó kanbó, Air Girl, Džinsei saikó no okurimono (přeložila Musubi) a Kjódžó II (loni první díl byl nejlepší).

Oceněné speciály či seriály vysílané v rámci lokálního vysílání, nikoliv celostátního byly Peperoncino a Mijako ga Kjóto ni jattekita!

Čestné ocenění pak připadlo miniseriálu Higuma (což jsem zase přeložila já).

Nejlepší herec v hlavní roli: Kubota Masataka (Yell).
Nejlepší herečka v hlavní roli: Ajase Haruka (Tengoku to džigoku).
Nejlepší herec ve vedlejší roli: Nišida Tošijuki (Ore no ie no hanaši).
Nejlepší herečka ve vedlejší roli: Eguči Noriko (Ore no ie no hanaši).
Nejlepší scénář: Sakamoto Júdži (Ómameda Towako to sannin no moto otto).
Nejlepší režisér: Nišimura Takegoro (Kirei no kuni).
Nejlepší ústřední píseň: STUTS & Takako Matsu with 3exes – Presence (Ómameda Towako to sannin no moto otto).

Speciální ocenění in memoriam získala Hašida Sugako.

Byly oceněny také zahraniční seriály. Jednalo se konkrétně o tyto tři: Vincenzo (Jižní Korea), druhá série The Making of an Ordinary Woman (Tchaj-wan) a 2gether (Thajsko).

Rok 2020: to nejlepší, co jsem viděla (a škoda že není přeložené)

Jako každý rok se tu vypisuju, co jsem loni viděla suprovýho a co bych chtěla, aby bylo přeloženo. Musím se však přiznat, že úplně nemám tolik času, abych hledala, zda náhodou ta dílka přeložená už byla (i kdybych to věděla, tak o nich stejně píšu), ani nemám chuť to dohledávat, takže letos článek bude spíš ve smyslu „a pokud to není přeložení, tak je to škoda“.

Opět přináším tři filmy a tři seriály a opět se nejedná jen o díla, která byla vysílána, případě šla do kin, v roce 2020. Jsou to prostě ty nejlepší věci, co jsem loni viděla, bavily mě a byla bych ráda, kdyby bavily i další lidi. Řadím je abecedně, nikoliv podle toho, jak moc se mi líbily.

105. ročník japonské akademie pro televizní tvorbu

Tak nám vyhlásili 105. ročník s nejlepšími jarními a letními seriály a všemožnými super výkony. Koukali jste? Výsledky jsou složené z hlasů odborné poroty, recenzentů a diváků.

Nejlepší seriál

• MIU 404
• Hanzawa Naoki
• Miman keisacu: Midnight runner
  

 

Nejlepší herec v hlavní roli

• Sakai Masato – Hanzawa Naoki
• Ajano Gó – MIU 404
• Hošino Gen – MIU 404
  

 

Nejlepší herečka v hlavní roli

• Tabe Mikako – Wataši no kaseifu Nagisa-san
• Išihara Satomi – Unsung Cinderella
• Hamabe Minami – Watašitači wa dóka šiteiru
  

 

 Nejlepší herec ve vedlejší roli

• Kagawa Terujuki – Hanzawa Naoki 
• Ómori Nao – Wataši no kaseifu Nagisa-san
• Suda Masaki – MIU 404 

Nejlepší herečka ve vedlejší roli

• Asó Kumiko – MIU 404 
• Tanaka Minami – M: Ai subeki hito ga ite
• Itó Sairi – Ii ne! Hikaru Gendži-kun
  

 

Nejlepší ústřední píseň

• Jonezu Kenši – Kanden (MIU 404)
• Sexy Zone – RUN (Minami keisacu: Midnight runner) 
• Aimjon – Hadaka no kokoro (Wataši no kaseifu Nagisa-san)

Cena za nejlepší scénář připadl Nogi Akiko za MIU 404 (a oprávněně!), za nejlepší režii byli oceněni Fukuzawa Kacuo, Tanaka Kenta a Macuki Aja (Hanzawa Naoki). Ke konci ročníku byli oceněni všichni, kteří se podílejí na tvorbě seriálů za doby korony. Přece jenom práce ubylo, případně byla ztížena, ale poptávka diváctva se zvýšila.

Zdroj: thetv.jp

[Rychlorecenze] Party wa owatta, Zenra kantoku, MIU 404

Party wa owatta (Večírek skončil)

Toake je pozvána na oslavu jednoho miliónu prodaných kopií mangy Onikawy Norihika. Není z toho příliš nadšená, protože sama mangu kreslí, a tak zákonitě cítí trochu žárlivosti. Potkává zde čtyři mladíky, a i když to zní zajímavě, nabere to trochu jiné otáčky, než by se dalo očekávat...

Po osmi letech jsem koukla znovu a musím uznat, že na to koukám úplně jiným pohledem, přesto se mi to stále líbí. Našla jsem v tom asi něco trochu navíc. Kromě toho, že je to o dívce, která se nudí, a tak si vymýšlí různé příběhy, máme tu tedy povídkový formát s různými typy příběhů, jedná se o nenápadnou parodii, která eskaluje na konci. 

Je to i velmi zajímavě natočené, herecké výkony jsou dobré a tentokrát mě nejméně bavil příběh, ve kterém byl protagonistou Hajaši Kento, naopak zbylé se mi líbily, i ten, co se mi před těmi osmi lety moc nelíbil – o uplakánkovi Musašim v podání Nagajamy Kenta. Viděla jsem v tom víc a ty postavy mě fakt bavily. Naka Riisa všechny ztvárnila charaktery, aniž bych si musela nějak stěžovat.