Zobrazují se příspěvky se štítkemWatabe Acuró. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemWatabe Acuró. Zobrazit všechny příspěvky

14. 7. 2014

MAYDAY – Do you ever shine? [překlad]

Tchajvanská skupina Mayday nazpívala úvodní píseň k seriálu Bitter Blood, kde se v hlavních rolích ukázal Sató Takeru a Watabe Acuró. Ačkoliv ji zpívá tchajvanská skupina, píseň je v japonštině (plus sem tam nějaká ta anglická věta), proto jsem se rozhodla, že ji přeložím. Je to velmi dynamická píseň a k seriálu se hodí. V klipu můžeme zahlédnout i samotného Sató Takerua. Text k písni napsal japonský producent Kobajaši Takeši.

Jedná se o můj první překlad písně, navíc kompletně z japonštiny, takže to nebude úplně perfektní. Bohužel v japonštině existuje tolik obratů, které do češtiny nejdou pořádně přeložit, anebo jdou, ale zní to hrozně nepřirozeně. Navíc spousta písniček prostě pořádný smysl nedává. No uvidíte.


CD (DVD) s písní si můžete pořídit na Amazonu nebo stáhnout na iTunes.

Text písně:
Kono mači supído kasoku suru
Dareka ga dareka to kurosu suru
Kokoro no hida kara ikucumono
Ai to jokubó ga nagaredasu
Džarara džira džira oto o tate
Džijarara džijara džijara oto o tate
Sore zore kore nani o omotte
Doko e ikiteiku no
Do you ever shine?
Do you ever shine to live or die?
Masacu o sakereba kai narasareru dake
Do you ever shine?
Do you ever shine to live or die?
Bucukariau kara hikari ga umareta
Do you ever shine?
Bokura no kokoro no kurajami wa
Kawaranu sekai no kurajami to
Tašikani cunagateirundaro
Hohukuzenšin de kugurinuke

Džarara džira džira jami o nuke
Džarara džira džira jami o nuke
Mata dorekore kimi ni ate
Icuka kandži aeru
Do you ever try?
Do you ever try to live or die?
Sono kabe o kuriašite cugi ga arawate
Do you ever try?
Do you ever try to live or die?
Mondai no honšicu ni te o nobašite juke
Do you ever try?
Urami o sutetara kibó mo senricu
Icuka mukatteiru hikari sasu
Ikuiro ni kawaru sora
Bokura o koeteiku fukašigi na
Čikara made mikata ni šiteikó

Do you ever shine?
Do you ever shine to live or die?
Bucukariau kara hikari ga umareta
Do you ever shine?
Do you ever shine to live or die?
Todžita džikú saemo hiraite jukunda

Do you ever shine?

Překlad:
Zrychlím v tomhle městě
Někdo se s někým střetne
Z koutu srdce vytryskne
toliko lásky a naděje.

Za zvuku džarara džaradžara
Za zvuku džarara džaradžara
 Pokaždé si pomyslím: „Tohle je co?“
Kam mám jít žít?

Už jsi někdy zazářil?
Už jsi někdy zazářil, abys žil, nebo zemřel?
Když se vyhnu neshodám, tak je ze mě jen poslušný člověk
Už jsi někdy zazářil?
Už jsi někdy zazářil, abys žil, nebo zemřel?

Ze střetnutí se rodí světlo
 Už jsi někdy zazářil?

Temnota v našich srdcích
A neměnná temnota světa
Jsou určitě propojeny
Společně se plouží a přicházejí

Džarara džaradžara přichází temnota
Džarara džaradžara přichází temnota
A kdykoliv tě potkám
Občas to dokážu cítit

Už jsi to někdy zkusil?
Už jsi někdy zkusil žít, nebo zemřít?

Tu bariéru očistím a pak ji odhalím
Už jsi to někdy zkusil?
Už jsi někdy zkusil žít, nebo zemřít?

Natáhnu se po podstatě problému
Už jsi to někdy zkusil?

Když zahodím vztek i naděje zapěje
 Někdy světlo zazáří
Změní barvu oblohy
Záhadná síla, která nás provází
Je náš spojenec

 Už jsi někdy zazářil?
Už jsi někdy zazářil, abys žil, nebo zemřel?
Ze střetnutí se rodí světlo
 Už jsi někdy zazářil?
Už jsi někdy zazářil, abys žil, nebo zemřel?
I když je časoprostor uzavřen, otevře se

Už jsi někdy zazářil?


23. 6. 2014

Nejlepší japonská televizní rodina

Už delší dobu mi vrtalo hlavou, jak by mohla vypadat dokonalá rodina v nějakém seriálu, která by opravdu překonala veškerá úskalí a zároveň uspokojila i náročného diváka co se hereckých schopností týče. Tak moc mi to vrtalo hlavou, až nakonec vznikl tento článek, který vám představí nejlepší rodinu na světě. ;-) Zároveň i krátce vysvětlím, proč jsem vybrala zrovna ty, které jsem vybrala.

Rodina se skládá z rodičů, jejich tří dětí (nejstarší syn a dvě mladší sestry-dvojčata), prarodičů ze strany otce. Rodiče matky již nežijí, zato má o pár let mladšího bratra, který je takovým tím přelétavým typem – ženu nemá, ale flirt na každém prstu. Jednou velmi okouzlil jistou slečnu a ta se jím stala úplně posedlá, takže by se dalo říct, že má i osobního stalkera… Otec má mladší sestru, o dost mladší, o celých 25 let, a ta momentálně randí se spolupracovníkem svého otce. A! A nesmíme zapomenout na mazlíčka rodiny, jednoho takovýho škarednýho hafana. Toliko k představení situace a nyní už se můžeme vrhnout na samotné členy.

DĚDA – Rjú Raita
Dědu v téhle skvělé rodině si představuji jako policistu, který už za ta léta ve službě vede vlastní skupinku podřízených a je to „starý pes“, který věří starým dobrým vyšetřovacím metodám. Je to uznávaný policista, velmi aktivní člověk a pro úsměv nejde dalo, tak trochu šašek. V krizových situacích se na na něj dá ovšem spolehnout a jeho podřízení to vědí. Má těsně před důchodem.

Protože jsem si dědu vysnila takto, bylo jasné, že na jeho roli se hodí jedině Rjú Raita (chvíli sice trvalo, než jsem na něj přišla, ale jakmile to bylo, všichni ostatní kandidáti šli stranou). Jako člověk působí velmi mile a přátelsky, ale i tak vzbuzuje úctu. O jeho výběru pro super dědu rozhodly především jeho role v Keizoku a SPEC.


BABČA – Kusamura Reiko
Babi byla vždy ženou v domácnosti, nikdy nepracovala, ale na druhou stranu má hodně koníčků, je na svůj věk velmi aktivní a ještě usměvavější než její manžel. Nebrala si ho z lásky, ale byl to domluvený sňatek. Ti dva si naštěstí natolik sedli, že si v současnosti nedokáží představit, co by jeden bez druhého dělali. Působí jako tichý a skromný člověk, ale má své dny, kdy se dokáže rozparádit. Obzvláště se svojí dcerou, kterou měla v pozdním věku, to dokáže roztočit.

Na její roli se hodí rozverná babča a přesně taková mi připadá Kusamura Reiko. Je to hodně usměvavá dáma, ale myslím, že dokáže splynout s davem a působit velmi nenápadně. Na druhou stranu se dokáže i rozjet a být středem pozornosti. O jejím výběru rozhodla především její role v Bitter Blood + videa z různých pořadů.

TAŤKA – Kišitani Goró
V práci působí velmi soustředěně, odměřeně a má velmi silný smysl pro zodpovědnost a spravedlnost. Nechodí moc se spolupracovníky si po práci sednou na pivko a pokecat o životě, ale i tak všichni vědí, že je to velmi výkoný a inteligentní policejní byrokrat. I doma se chová trochu odměřeně, ale pro svou rodinu by udělal cokoliv, je to velmi oddaný manžel a otec. Hodný, ale přísný.

Pro tuhle roli se nehodí nikdo lépe jak Kišitani Goró. Stačí se podívat na Jókame no semi, Pin to Kona, Koizoru, Crows Zero, Kurošicudži nebo Gaččaman a hned je jasné, že perfektně sedí do popisu (obzvláště v prvních dvou zmiňovaných dílech je úžasný). Podle mě je to ten nejlepší japonský herecký tatínek.

MAMKA – Jakušimaru Hiroko
Ženská od rány s věčným úsměvem na rtech a dobrým slovem a radou pro každého. Pracuje v pečovatelském domě pro seniory a občas tam vodila syna, když byl malý, v současnosti tam sem tam vezme své dvě malé dračice.

Jakušimaru Hiroko jsem vybrala, neboť ji znám především jako usměvavou a silnou osobnost, proto jsem si říkala, že se přesně hodí na mámu. O jejím výběru rozhodla především její role v Jowakutemo katemasu.


SYN – Kamiki Rjúnosuke
Syn je momentálně v posledním ročníku střední školy a chce jít ve stopách svého otce i dědy a stát se prvotřídním policistou. Je to vážný a inteligentní chlapec, který nemá moc dobrý smysl pro humor, ale i tak jsou chvíle, kdy se rád usmívá a směje s ostatními (to platí především pro jeho rodinu, na venek je odměřený jako jeho otec). Neustále touží zesílit a honí se za úspěchem. Je to ovšem hodný chlapec – pro své sestřičky by udělal cokoliv.

Do jeho role jsem vybrala Kamiki Rjúnosukeho, protože je to prvotřídní herec, který sice vypadá, že toho ze sebe moc nevydá, ale opak je pravdou. Vybrala jsem ho především díky jeho rolím ve SPEC, 11nin mo iru! a Kogure šašinkan + ukázky z Kenšina a na základě toho, co o něm vypověděli jeho herečtí kolegové. Abych se přiznala, herce pro roli syna do této super rodiny jsem vybírala ze všech nejdéle.

DCERKY-DVOJČATA – Ašida Mana a Hamada Kokone
Malé rozjívené cácorky, samý úsměv, samý povyk, věčně vymýšlející nějaké skopičiny. Obě jsou zakoukané do téhož spolužáka, ale nebojují o něj mezi sebou, naopak jim přijde samozřejmé, že se „podělí“. Jedna bez druhé jako by nebyly. Jsou rozmazlované od celé rodiny.

Tady nebylo o ničem moc co přemýšlet. Sáhla jsem po tom nejlepší, co může Japonsko nabídnout. Tyhle dvě jsou na tom herecky mnohem lépe než leckterý jejich „senpai“. Ašida Mana byla skvělá například v Mother nebo Usagi Drop. Hamada Kokone zase zazářila v Ošin.

STREJDA – Watabe Acuró
Neuvěřitelný sukničkář a flákač. Není to náhoda, když ho vidíte s cigaretou v puse, jak se někde poflakuje. Jeho sestra na něj pořád naléhá, aby si našel ženu a pořádnou práci a vůbec aby se dal dokopy a přestal flámovat. Je to sice trošku budižkničemu, ale není to zlý člověk, naopak má srdce na tom pravém místě.

Watabe sice hodně hraje role „drsňáků“ (Gaidži keisacu nebo Otoko to onna no nettai), ale dřív ho hodně obsazovali do romantických komedií a ačkoliv jsem ho nikdy neviděla v roli takového rozverného strýčka, naprosto mi do ní sedí a to především díly rolím v Bitter Blood, Keizoku a Koi ga šitai koi ga šitai. No uvidíme, co se ze strýčka ještě vyklube…

A jeho STALKER – Hiraiwa Kami
Ta je do něj úplně hotová a má k tomu své důvody, které jsou ale celé super rodině neznámé. Neustále ho pronásleduje a chce pro strejdu to nejlepší. Je to v podstatě hodná ženská, jen „trochu“ zvláštní.

Do její role mi sedne Hiraiwa Kami. Vzhledem i tím, jak se vyjadřuje a na scéně mluví tělem. Možná to zní zvláštně, je to solidní herečka a že mi zrovna sedne do role někoho potrefenějšího… ale z ní by byl vážně fajn stalker! ;-) Především za její role v Gegege no njóbó a Bitter Blood + za vystupování v některých televizních show.

TETA – Kiritani Mirei
Praštěná dcera, která přišla na svět docela pozdě, ale o to víc si ten život užívá. Je si blízká se synovcem, v podstatě spolu vyrůstali. Miluje volnost, takže je schopná se na pár dní klidně vypařit a nikomu nedat vědět, kde je. Může působit nezodpovědně, ale pro svou rodinu by udělala první poslední. Navíc má svého papá omotaného kolem prstu. Taková trochu rozárka.

Už když jsem přemýšlela, jaká by měla tetka být, pokaždé jsem ji v mysli viděla jako Kiritani Mirei. Je to takový energický člověk, že dokáže ozvláštnit scénu (pokud k tomu dostane prostor, občas mám pocit, že si neumí říct o slovo), i když je tam jako vedlejší prvek. Vybrala jsem ji především za její role v Arakawa under the bridge, Atarašii kucu wo kawanakuča a Usagi drop.

A její PŘÍTEL – Ajano Gó
Je to podřízený dědy, takže další policista – teta prostě ví, v jakém revíru si vybírat. Pohodový týpek, co má tetku rád a protože ji dokáže stále něčím překvapit a zároveň ji nijak neomezuje (přece jen ta pracovní doba…), tak ačkoliv si to teta nechce přiznat nahlas, neuvěřitelně ho zbožňuje. Tihle dva spolu tvoří hrozně aktivní a lehce pošahaný kombo.

Když jsem vymýšlela tetu, tak jsem jí za každou cenu chtěla narvat nějakého přítele a protože tetka je Kiritani Mirei, tak nějak mi k ní hrozně sedne Ajano Gó, především za jeho role v Atarašii kucu wo kawanakuča a Usagi drop. Ale jelikož nemá být jen partnerem tety, ale i policistou, tak k jeho vybrání přispěly i jeho role v S a Gaččaman.

PESAN – Ken-čan
A jako věrného psa jsem vybrala Keníka z Kekkon dekinai otoko. Dalo by se říct, že je součástí neplech tě dvou malých cácorek a tvoří s nimi nerozlučné trio, na které se pořád někdo zlobí, ale zároveň je všichni rozmazlují.




Tak jsem se vykecala. V podstatě to celé můžete brát jako doporučení na co se podívat nebo jakého herce či herečku si proklepnout. Mohu se zaručit, že všichni výše jmenovaní jsou v tom, co dělají, opravdu dobří. Ty jo, úplně se mi v hlavě rodí scénář, jak s touhle super rodinkou naložit, kdo by všechno mohl být spolupracovníkem rodičů, prarodičů, spolužáky, nemesis, … Úplně se mi z toho v hlavě tvoří drama a už jsem dokonce vymyslela i zápletky a zvraty. Určitě kdyby to natočili, tak je to děsnej hit. :-D

Každopádně kdo by podle vás tvořil skvělou rodinku? Nemusí být ani tak rozrostlá jako tato, bohatě stačí třeba rodiče a děti (dítě). Koho byste nejraději takhle viděli pospolu na obrazovce?

19. 4. 2014

První dojmy – Bitter Blood, Border a Arisu no toge

Říkala jsem si, že by nemuselo být od věci, kdybych se podělila s ostatními, jaké že vlastně byly první díly momentálně vycházejících sérií Bitter Blood, Border a Arisu no toge (lze stáhnout tamcosetoukládá). Má cenu se na to začít koukat? Obsahuje „spoilery“ k prvním dílům, ale to snad nikoho nezabije.

Bitter Blood

Začíná se ráno, budík zvoní a Takeruovi se z postele ne a ne a nechce vylézt, takže nakonec musí fofrovat, nebo přijde pozdě první den do práce. Nastupuje jako nováček u policie – zřejmě jde v otcových stopách, ačkoliv na otázku, proč se stal policistou odpovídá, že chce pomáhat lidem a nechce nikoho vidět trpět. On totiž otce přece nesnáší! Vždyť je opustil a on musel snášet pohled na utrápenou maminku…

Ale jaké je to překvapení, když je mu první den (a ano přišel pozdě, naštěstí mu to nikdo nevyčítal, protože si s sebou přivedl i důvod) za parťáka přiřazen jeho milovaný taťka. Samozřejmě se moc nepohodnou, Takeru vyvede malý přešlap a hned je mu navrhnuto, aby podal výpověď, že se na policejní práci nehodí. Ale všichni víme, že to tatínek dělá jen pro jeho dobro, neboť se o něj strachuje.

Celý první díl vrcholí přepadením banky, kde čirou náhodou je přepaden i Takeru. Všechno dobře dopadne, ale i tak je divákovi jasné, že se zatahují mračna (a průtrž se roztrhne tak v předposledním díle, tipuji); Takerua si totiž do hledáčku přidá vrah, který zavraždil taťkovi parťáka…

Toliko k ději (událo se toho trochu víc, ale přece nemá smysl vyžvanit úplně všechno, ne?). Ze začátku jsem si až říkala, že pro mě bude těžké pokračovat dál ve sledování, ačkoliv ústřední dvojka je fajn a ladí jim to na obrazovce, ale naštěstí mě to zhruba od poloviny chytlo a já se začala bavit. Je to jasný epizodní seriál, kterému se v pozadí vine jako had a proplétá každým dílem příběh, který dostane velký prostor až na konci. Není to nic vážného, už jen z představení policistů na oddělení lze vidět, že se seriál nebere vážně. Je to tedy signál pro diváka, že když uvidí něco za vlasy přitaženého, nemá se čemu divit.

Nejprve se mi postava Takerua nelíbila (nemám ráda hlupáky a slabochy), ale naštěstí se ke konci ukázalo, že to s ním nebude tak marné a že v hlavě nakonec něco bude mít. Sekunduje mu Watabe Acuro, který chvílemi vypadá trochu jako bohém, ale je to sympatická postava. Celé oddělení je složené z kuriózních postaviček, proto jsem docela zvědavá, jestli se s nimi seznámíme mnohem blíže. Trochu doufám, že proběhne i nějaká romantika mezi Takeruem a Šiori, ale nevidím to moc nadějně.

Takže má cenu koukat dál? Určitě, pokud máte rádi Sató Takerua, nevadí vám krimi komedie a neočekáváte super detektivní příběhy, ze kterých se vám bude motat hlava. Navíc to vypadá, že to bude seriál plný „skoků na chvíli“ – viz se tam mihl třeba Furukawa Júki (Itazura na kiss).

Border

Nejdříve se nám vysvětlí, co je Oguri zač, a pak ho střelí do hlavy. No a potom se umírá, jenomže Ogurínovi se nechce, komu by se taky chtělo takhle mladému, že? Takže nakonec přežívá s kulkou v hlavě. Ještě v nemocnici si všímá, že je něco v nepořádku, ale nepřikládá tomu zvláštní význam. Po propuštění z nemocnice se vrací opět do práce, vyšetřovat vraždy. A jak bývá jeho zvykem, prochází se po okolí místa činu. Díky tomu se potkává s novou kolegyní-patoložkou, kterou hraje Haru. Když se ovšem dostane na místo trojnásobné vraždy, čeká tam na něj velké překvapení – duchové zavražděných. Ti jej prosí, aby zatknul toho, kdo jim to udělal.

Kdo je vrahem, se dozvíme poměrně brzy, přece jen duchové vědí, kdo je zavraždil, a také to Ogurimu hezky povědí. Na něm je tedy, aby našel důkazy a vraha usvědčil. S tím mu trochu vypomůže i nová
patoložka, která má velmi zajímavou povahu. Upřímně je mi jedno, jestli dojde k nějaké romantice, ona samotná Haru je zajímavá dost na to, že se to nemusí ještě „komplikovat“ něžnými city.

Díl jsem viděla před více než týdnem, takže si ho nepamatuji tolik dopodrobna jako Bitter Blood, který jsem viděla před několika hodinami, ale vím, že chci vidět další díl. Bylo to dostatečně zajímavé, objevování se duchů a i důvod jejich zjevení byl poměrně neokoukaný (minimálně v japonském prostředí) a Oguri je sympaťák.

Takže má cenu koukat dál? Určitě. Vypadá to, že komedie tu bude pomálu (na rozdíl od Bitter Blood), ale zato tu bude více propracovanějších detektivních zápletek okořeněné nadpřirozenem. Tyčí se navíc před námi otázky „kdo postřelil Šuníka a proč?“ a „proč Šuník vidí duchy, jak dlouho to bude trvat a umře na konci?“. :-D Určitě je škoda, že to nikdo nepřekládá do češtiny.

Arisu no toge

Nejdřív jsem si říkala, že na to koukat nebudu, přece jen seriálů o pomstě je plno, navíc Japonci, lékařské prostředí… co se tu vlastně může dít tak zajímavého? Jak jsem se mýlila!

Dozvídáme se, jak Džuriin otec umřel a jak se zařekla, že se za jeho smrt pomstí. Vyrostla tedy s jasným cílem, za kterým si jde i přes mrtvoly. Vidíme typickou univerzitní nemocnici, kde si každý trochu ctižádostivý lékař chce ohřát polívčičku a dostat se na co nejvyšší pozici a nějací pacienti jsou mu jedno. Džuri je tu jako nováček a tváří se na všechny krásně nevinně. Když však nahodí svůj pomsta výraz, jde do tuhého. Vážně, Džuri si pamatuji hlavně jako veselou postavu, trochu bláznivou, energickou, ale především jako někoho, kdo nemá temnou minulost, kvůli které se chce mstít. Objevila jsem tedy novou Džuri, která je mi po prvním díle sympatická. (I když tedy chvílemi působí jako pošuk.)

K mému údivu šel první díl docela rychle – našla někoho, pěkně sis ním pohrála, pak dalšího… divák si moc neoddechl. Snad to nevadí a seriál bude mít i nadále, co vyprávět. Navíc bůh ví, jak to scénáristé ještě zkomplikují. Máme na scéně i dva samečky (Nakamura Aoi a Odagiri Džó), tak uvidíme, jak se s nimi ještě rozvine linie vyprávění. Oba dva jsou z prvního dílu pěkně naťuknutí.

Tenhle seriál je pro mě rozhodně velkým překvapením a těším, co bude dál, protože prozatím je Džuri krásně nemilosrdná.

Takže má cenu koukat dál? Máte rádi seriály o pomstě? Chcete vidět Ueno Džuri tak, jak jste ji ještě neviděli? Líbí se vám Nakamura Aoi? Nebo snad jste na starší a spíš vás to táhne k Odagiri Džóemu? Tak to byste tohle neměli vynechat. Prozatím určitě to lepší z jarní sezóny 2014.

13. 4. 2014

Tisková konference k seriálu Bitter Blood

9. dubna byla uspořádána televizí Fudži tisková konference k seriálu Bitter Blood. Té se zúčastnili Sató Takeru, Watabe Acuró, Kucuna Šiori, Minagawa Sarutoki, Fukikoši Micuru, Takahaši Kacumi, Tanaka Tecuši a Keidži (EXILE). Seriál se začne vysílat 15. dubna, kde Sató Takeru hraje nováčka u policie z Ginzy Saharu Nacukiho, kterému je za parťáka přidělen vlastní otec, se kterým ovšem nemá moc dobré vztahy. Toho hraje Watabe Acuró.

Když se Acuróa ptali, jaké to spolupracovat se Satóem, který je od 21 let mladší než on, odpověděl, že je to právě Sató, jenž navrhuje různé nápady, jak reagovat v té které scéně, takže je to velmi fajn s ním spolupracovat a opravdu mu připadá, jako by to byl jeho vlastní syn.

Sató, který má poprvé roli policisty, prozradil, že se toužil stát policistou, takže když mu roli nabídli, připadal si, jako by se mu tím vlastně splnil sen. Na druhou stranu Sató poznamenal, že naproti ostatním detektivním seriálům, které se vysílají tuto sezónu, se tu neřeší moc případů a když se zamyslí například nad šestou epizodou, tak se v ní vlastně nic moc nestalo. Spoluúčinkující Fukikoši zase vtipkoval, že i když jeho postava má být expertem ve sledování a vysledování lidí, tak v rámci devíti epizod, ke kterým je prozatím scénář, takovou scénu najdete jen jednou. K tomu se přidal i Tanaka s tím, že i když je o něm v seriálu prohlašováno, že je skvělým střelcem, zbraň prozatím nepoužil ani jednou.

Jak to tak vypadá, nakonec to nebude ani tak detektivní seriál, jako komedie, kde se sbližuje otec se synem. Co na to říkáte vy?

Zdroj: oricon.co.jp