Loňský rok (2020) byl takový slabší a ani jsem si na začátku toho letošního nijak zvlášť nemalovala, že bych přeložila víc věcí. Jenomže člověk míní, kami-sama mění, a tak jsem se nakonec docela rozjela.
Nejdřív se ale ohlédneme za tímhle rokem; co že jsem to přeložila? Na začátku ledna jsem vydala takový až artový film L, v jehož hlavní roli zazářila Hirose Alice. Následně jsem od února do března vydávala seriál Mother, na který jsem si brousila zuby už pár let. Duben začal vydáním filmu Kinki, ten už jen svým názvem Tabu vypovídá o obsahu. Ještě ten měsíc jsem si užila komorní drama v podání Aoi Jú a Takahaši Isseie Spy no cuma.
Hned prvního května dostal titulky televizní speciál stanice NHK
Hoši to lemon no heja s ústředím motivem hikikomori. O čtrnáct dní později jsem vydala horor
Kuru s výtečným obsazením. Během května jsem také stihla vydat krátký romantický seriál
Neko. Ten jaroletní měsíc byl zakončen stejně, jak začal – speciálem stanice NHK, jen tentokrát vzpomínkovým. Již je to deset let od cunami a zemětřesení, které zasáhlo především Tóhoku, a film
Anata no soba de ašita ga warau s Ajase Harukou a Ikemacu Sósukem v hlavních rolích na to vzpomíná.
V červnu jsem vydala třídílný seriál s nadpřirozenem Kišibe Rohan wa ugokanai a film, který navazuje na nepřeložený seriál, Kjó kawa ore wa!!, protože se mi hrozně chtělo a ten film jsem si zamilovala. Léto pokračovalo a já během července začala překládat asadoru Hanako to An, k dnešnímu dni mám přeloženo 39 dílů ze 156. Kromě té jsem přeložila film založený na stejnojmenné knize od Endóa Šúsakua Hluboká řeka a oboje směle doporučuju. Srpen byl zajímavý, neboť jsem vydala filmy Little DJ, Tošokan sensó a Aoi kuruma, o jejichž překladu jsem dlouho snila. Celkově jsem si letos splnila spoustu restů.


V říjnu jsem začala vydávat vycházející seriál
Koi desu a k dnešnímu dni jsem vydala šest dílů z deseti a čekám na zbylé titulky. Abych si zkrátila čekání, přeložila jsem miniseriál
Higuma. Tím říjen skončil a nastal ne příliš plodný listopad, během kterého jsem vydávala rozdělané věci jako Koi desu a Hanako to An. Na jeho konci jsem ovšem začala připravovat půdu na prosinec – vyšly první tři díly
Last Christmas a na první adventní neděli milá romantika
7-gacu 24-ka dóri no Christmas.
Prosinec jsem si ale užila; přeložila jsem zbytek Last Christmas a strašně jsem se u toho bavila, vydávala film na každou zbylou adventní neděli –
Daiteiden no joru ni,
Snow Prince a
Gaku. Gaku byl film na přání a moc ráda jsem ho přeložila. Sama bych se pro něj spíš nerozhodla, a tak jsem ráda, že jsem o jeho překlad byla požádána. Nakonec jsem ještě přeložila druhou sérii
Higumy – ta měla na rozdíl od té první jen šest dílů, takže to šlo rychle od ruky. A tím končí rok 2021.
Což nás přivádí k plánům na rok 2022. Měla jsem (a vlastně mám) tedy pořádné veleplány, naplánovala jsem si přes čtyřicet filmů a seriálů... ale nakonec jsem se rozhodla, že na vypisování kašle pes; buď něco z toho vyjde, nebo ne, k čemu mi bude seznam? Stejně to se mnou nikdy není na 100 %. Nakonec jsem si jen vypsala ty, které mám v plánu opravdu přeložit, ne že si na ně jen pomýšlím, protože mají zajímavé obsazení, kvalitní tvůrce, zápletku, ...
Rozhodně se chystám na speciál a film navazující na seriál Signal, který jsem již přeložila. Ovšem tím prvním, co v lednu vydám, bude film Tokyo Revengers. Dále chci také přeložit závěrečný filmový díl Tošokan sensó: The Last Mission, předchozí dva díly k nalezení na titulkách.com.
Neustále také budu cupitat kolem filmů Takahaši Isseie, Sudy Masakiho, Okady Džun'ičiho, Kuroki Haru, Takeno'uči Jutaky, Sakagučiho Kentaróa, Komacu Nany, Takahaty Micuki, scénáristky Nogi Akiko a spousty dalších.
Ale stále a nepřetržitě platí to, že budu ráda, když vy sami napíšete, co vás zajímavá, čemu byste chtěli, abych dala prioritu. Přece jenom z velké části překládám hlavně proto, aby se na ty překlady někdo koukal a byl spokojený. Bez toho to pro mě ztrácí smysl. Takže určitě dejte vědět.
Přeji krásný rok 2022!
Žádné komentáře:
Okomentovat