Co navštívit?

Jak to tak bývá, i my měli velké oči, když jsme se rozhodli, že do toho Japonska tedy fakt pojedeme! Chtěli jsme vidět všechno a procestovat ho od shora až dolů. Což se záhy ukázalo jako nemožné, a tak přišel na řadu rozum, který rychle omezil „perimetr pohybu“. Rozhodla jsem totiž, v jakých městech budeme nocovat, tedy z jakých měst se bude vyjíždět za dobrodružstvím a tím bylo rozhodnuto, že Hokkaidó či prefektura Mijagi nebudou zrovna naše cílové destinace.

Naše spací města jsou Nagoja, Okajama, Kagošima a Ósaka. Kromě nich také jednu noc přespáváme v rjokanu na krásném ostrůvku Mijadžima poblíž Hirošimy, ze kterého máme výhled na moře a můžeme zde navštívit svatyni Icukušimu, jež nechal vybudovat Taira no Kijomori.

Ale vrátím se o čtrnáct dní dopředu, do doby, kdy přilétáme na letiště Kansai, odkud pokračujeme do Ósaky, kde přespíme jednu noc v kapslovém hotelu, abychom ráno rychle vše pobalili a přemístili do Nagoji, kde strávíme krásný týden. Jak to tak ovšem podle prozatímních plánů vypadá, Nagoju samotnou si zase tolik neužijeme, ačkoliv máme z pokoje výhled na nagojský hrad, protože na každý den mají téměř všichni jiné plány – plány v jiných městech.

V rychlém sledu vyjmenuji, kam všichni či jen někdo z naší party z Nagoji plánuje zajet: Tokio, Kjóto, Nara, Širakawa-go, Jošino, Ise s tím, že první dvě města se plánují navštívit i několikrát. Z Okajamy plánujeme navštívit Sakaiminato, Kóbe, Himedži, Hirošimu, Takamacu, Ósaku, Okucu a jeskyně Ikura a Maki. Z Kagošimy máme v plánu zajet do Beppu a na ostrov Jakušima. Nakonec máme ještě jeden den volna v Ósace, který chceme využít k návštěvě hory Kója.

Širakawa-go

Nevím přesně, co touží mí spolubojovníci na cestách japonských navštívit na lokalitách, kam s nimi nejdu, ale tipla bych si, že ve vesničce Širakawa-go chtějí vidět ty šikmé střechy, díky kterým je vesnička na seznamu UNESCO a také kvůli anime Higuraši no naku koro ni. V Okucu a jeskyních se chce kamarád kochat přírodními krásami, v Kóbe se zase ostatní chtějí nadlábnout proslulého wagjú a zřejmě i omrknout architekturu, která byla použita v mnoha anime. V Himedži omrknout hrad, který je také na seznamu UNESCO a vystojí si na tu bílou nádheru nádhernou řadu... V Jošinu si kamarád obhlídne rozkvetlé sakury, protože jich tam je nad 30 000. No a na Jakušimě se opět chtějí kochat neposkvrněnou krásou přírody. Já jsem skrblík (prostě už nejsou prachy „na rozhazování“ :-D), a tak jsem se rozhodla, že se na ni nevydám, ačkoliv přírodu mám také moc ráda. Co chtějí dělat v Tokiu, upřímně netuším, asi se mrknout na Tókjó Tower či na tokijskou radnici, ze které je prý mnohem lepší výhled, pak asi omrknout muzeu studia Ghibli. Ale co dál? Netuším (jak jsem mohla zapomenout na Akihabaru?! tam určitě zaběhnou!), mě tohle obří město netáhne.

No a kam to táhne mě? Abych se přiznala, Japonsko je pro můj mozek ještě docela daleko (letíme za dva měsíce), a tak nemám rozmyšlená konkrétní místa, konkrétní památky, co chci navštívit. Tedy – něco už mám jasné a zbytek se mi nechce řešit. Takže lepší otázka je: jaká je má současná představa?

Dva zamilované kameny v Ise

Mám ráda přírodu a nesnáším přelidněná místa (už je jasné, proč do Tokia nepojedu), a tak jsem se snažila vybírat místa podle těchto preferencí. Samozřejmě není možné tomu 100% vyhovět, ale snažila jsem se. V podstatě první větší zastávkou pro mě bude Ise. Zde plánuji navštívit Vnější a Vnitřní svatyni. Více viz oficiální stránky v angličtině. Kromě svatyní a jejich okolí je možné v Ise projít tradiční čtvrť, která vypadá jako z nějakých historických filmů (ovšem v Kjótě máte v tomto stylu i celé bloky), případně si k obědu můžete ulovit rybku.

Mizukiho bubáci

Další jasnou zastávkou pro mě bylo městečko na pobřeží Japonského moře Sakaiminato. Je to rodné město Mizuki Šigerua a vzhledem k tomu, že jsem si užila jeho život vyprávěný skrze oči jeho ženy – ano, mluvím o Jak jsem se vdala za Gegegeho – tak je pro mě neoddiskutovatelné se projít po Mizuki Road a zajít do muzea jókajů. Více viz oficiální stránky v angličtině. Prostě si „zahraju“ na dítě a užiju si všechny ty bubáky!

Čtvrť Jufuin v Beppu

Již od chvíle, kdy se rozhodlo, že se stavíme i na ostrově Kjúšú, jsem byla rozhodnutá navštívit město pekelných pramenů Beppu. Je to malebné městečko známé především pro přírodní prameny, které zde na několika místech vyvěrají a tvoří parky, ve kterých se člověk může projít a užívat si zvuky bublající vařící vody a zemitou vůni. V těchto horkých pramenech se nedá koupat, jsou tak vařící a některé i nevhodné pro lidský organismus, že je opravdu lepší se na ně jen koukat. Ale samozřejmě by se takové město neobešlo bez těch pramenů, ve kterých se lze naložit, takže pokud zbude čas, bude i koupel.

Mijadžima, pohled na torii ve vodě

Poslední jasnou návštěvu skýtá ostrov Mijadžima, kousek od města Hirošima. Dopravíme se sem trajektem, prohlédneme si krásnou svatyni Icukušima, ale hlavní náplní návštěvy bude jízda lanovkou na vrchol hory Misen, kde navštívíme místní chrámy a odkud se vydáme po svahu hezky po svých dolů, zpět do údolí.

A co dál? To je ve hvězdách. Určitě navštívím Kjóto, Naru, Hirošimu, Takamacu a horu Kóju. Detailněji se ovšem rozepíšu až po návratu. Máte někdo nějaký tip co navštívit v Japonsku mezi Kagošimou a Hamamacu? :-)