Každé ráno v osm miliony Japonců koukají při snídani na ranní seriály vysílané na stanici NHK. Sledují tzv. asadoru, ranní seriál o 15 minutách s jednoduchým a pozitivním příběhem. Momentálně se vysílá seriál Manpuku pojednávající hlavně o ženě vynálezce instantních nudlí. Nadšeného vynálezce všeho možného si zahrál Hasegawa Hiroki a jeho ženu cenami ověnčená Andó Sakura.
Seriál si dal za úkol zdramatizovat život Andóa Momofukua (1910-2007), který se narodil na Tchaj-wanu, a jeho ženy Masako. Andó je zakladatelem společnosti Nissin Ramen, která v roce 1957 uvedla na trh kuřecí instantní polévku, jež byla předobrazem instantních nudlí tak, jak je známe dnes.
NHK se může těšit i z dobré sledovanosti, kdy se drží nad 20 %, což v dnešní době, kdy 15% sledovanost znamená hit, je opravdu úspěch. Ale očividně se je třeba zamyslet: „Opravdu Andó vynalezl instantní nudle a zaslouží si za to být oceňován?“
NHK se může těšit i z dobré sledovanosti, kdy se drží nad 20 %, což v dnešní době, kdy 15% sledovanost znamená hit, je opravdu úspěch. Ale očividně se je třeba zamyslet: „Opravdu Andó vynalezl instantní nudle a zaslouží si za to být oceňován?“
Novinář Nodžima Cujoši se nad otázkou zamýšlel: „Andó žil zhruba do jeho dvaceti na Tchaj-wanu, kde se před válkou v Tichomoří běžně jedly fritované nudle. Podle Nodžimy tchajwanská firma Čching-ťi Ping-kuo Tien vynalezla úzké fritované nudle s kuřecím vývarem známé jako kuej-š'-mi (v překladu kuře a úzké nudle, pozn. pisatele). Andó se musel určitě s tímto výrobkem seznámit.“
K tomu Nodžima dodává: „Navíc tyto nudle byly dováženy do Japonska, aby se zmírnil dopad nedostatku potravin těsně po válce. Není náhodou, že nudle prodávali Tchajwanci.“
A tady na scénu vstupuje Čang Kuo-wen, který přijel do Japonska studovat, aby se stal zubním technikem. Čang stejně jako Andó pracoval v Ósace, kde si založil podnik na instantní nudle Čódžumen (nudle dlouhověkosti), které začal prodávat na jaře 1958, čímž předběhl nudle společnosti Nissin o pár měsíců.
Dneska už Čódžumen nikdo nezná, ale byly základní potravinou, kterou si s sebou vzala třetí japonská expedice na Antarktidu. Jako důkaz dokládá reprodukci reklamy na nudle z podzimu 1959 v časopisu Asahi.
V prosinci 1958 Čang podal žádost na Patentní úřad, aby patentoval svůj postup při výrobě instantních nudlí. O měsíc dříve než to udělal Andó. Dohledal se dokument z 16. srpna 1961, ve kterém Čang prodává svůj patent Andóovi za 23 milionů jenů, což by dnes odpovídalo 300 milionům jenů.
„Tvrdit, že to byl Andó, kdo vynalezl instantní nudle, je fantazie,“ stěžoval si syn zesnulého Čanga Kuo-wena, Kijokawa Nobuharu. „Jak se říká, vítěz bere všechno. Nebo pokud máte raději ‚Historii píšou vítězové‘. Jenomže všichni čínští emigranti v Ósace nám říkali to samé: ‚Byli jste první.‘“
„Předpokládám, že to otce napadlo díky nudlím, které jedl na Tchaj-wanu,“ dodává Kijokawa. „Je mi líto, že takhle NHK skrze asadoru přesvědčuje lidi, že to byl Andó, kdo přišel první s nápadem na instantní nudle.“
Mluvčí NHK prohlásil, že to nebyly jen jména, co bylo v rámci zdramatizování příběhu Andóa změněno. Seriál prý není ani tak o tom, kdo by si měl zasloužit chválu za vynalezení instantních nudlí, ale jako spíš příběh o lásce mezi manželi a směle přeformulovaná skutečnost do fikce zobrazující dojímavé historické období (tj. poválečné období, pozn. pisatele).
Přesto výše zmíněné nic nemění na tom, že instantní nudle jsou populární po celém světě a že asadora Manpuku sklízí v Japonsku úspěch. Poslední díl by měl vyjít 30. března.
Instantní nudle jsou v Japonsku už pomalu běžnou součástí stravovací kultury, nikdo se tedy nemůže divit, že v Jokohamě stojí dokonce muzeum instantních nudlí, které je ovšem také věnované Andóovi Momofukuovi a nikoliv Čang Kuo-wenovi. Někdo v tom může vidět hrdý nacionalismus, protože proč přiznávat, že něco tak zásadního a rozšířeného, jako jsou instantní nudle, Japonsku objevil Tchajwanec, i když celé odvětví vybudoval Japonec…
Udělalo tedy NHK chybu, když přiřklo vynalezení instantních nudlí Andóovi? Musí být celý seriál jen a jen pravda? Tvůrci seriálu nikdy neprohlásili, že se chtějí stvořit věrný odraz Andóova života, naopak se chtěli soustředit na jeho paní a zde musel zasáhnout scenáristický um, protože se o jejím životě tolik nevědělo. Nemluvě o tom, že jsem nezaznamenala ani jedinou stížnost na muzeum instantních nudlí, které Andóa také považuje za otce odvětví.
Proč tedy něco takového vytahovat teď? Protože je Manpuku tak populární a „vleze“ do každé domácnosti, a tak bude mylně informováno až moc lidí? Myslíte si, že je zásadní, aby takový seriál ukazoval jen pravdu a nepřikrášloval si skutečnost? Ačkoliv dle mého názoru je žánr asadora právě o tom přikrášlování života. Ovlivní vás něco takového při sledování?
Žádné komentáře:
Okomentovat