TOP 8 – U nás je zná minimum lidí, ale mají něco do sebe

Říkala jsem si, že se s vámi podělím o seriály, na které jsem sama náhodou, občas i cíleně, narazila, ale u nás jsem se nesetkala s mnoha lidmi, kteří by je znali. Přesto si myslím, že jejich zhlédnutí nikomu neublíží, protože jsou svým způsobem zajímavé. Nemusí to být ty nejlepší seriály na světě, ale mají něco do sebe a část z nich je i sociální kritikou. Seriály jsou řazeny náhodně.

Siren

O čem to je? Satomi Šinobu a Inokuma Juki jsou vyšetřovatelé u tokijské metropolitní policie. V práci jsou to partneři i rivalové, ale mimo ni jsou milenci, o čemž se ovšem nikdo v práci nesmí dozvědět, jinak by je okamžitě přeřadili. Jednoho dne ti dva potkávají překrásnou Tačibanu Karu, která se nějakým záhadným způsobem ocitla na místě činu. Satomi se začne o Karu zajímat, protože se pokaždé objeví na místě nějaké bizarní vraždy. Kara si dělá z policistů legraci a ti dva, Satomi a Inokuma, se brzy ocitají v sítích jejího šílenství… Otázka ovšem zůstává – co je Kara zač?

Obsazení:  Macuzaka Tóri, Kimura Fumino, Nanao, Kitajama Hiromicu, Ósugi Ren, Jamaguči sajaka a další.

Režie: Motohaši Keita, Širaki Keiičiró

Scénář: Sató Šimako (Mijamoto Musaši, Unfair)

Co si o tom myslím? Jeden z „nejhnusnějších“ záporáků, které jsem v hraném seriálu za poslední dobu viděla (až jsem si vzpomněla na Monster). Nanao ztvárnila ledovou manipulační mrchu tak dobře, že jen co promluvila, měla jsem chuť ji zaškrtit. Občas jsem až nechápala, jak je možné, že dokáže všemi tak manipulovat, především Juki - ta přeci měla ve svého partnera věřit, neznala ho pár dní, ale několik let. Ale dobrá, Satomi to naštěstí všechno vyvážil, některé scény byly opravdu dobré. Navíc bylo poměrně osvěžující, že ústřední dvojice spolu randila hned od začátku a nebyl na straně dobra ani zla žádný idiot. Každý se snažil v rámci osobnosti a intelektu přiřazené postavy a ono to působilo vcelku dobře.

Kekkon dekinai otoko

O čem to je? Šinsuke Kuwano je úspěšný architekt, kterému nechybí peníze ani dobrý vzhled. Přestože je tedy na první pohled ideální pro roli manžela, i ve svých čtyřiceti letech je stále svobodný. Nadevše totiž miluje vlastní klid a rutinu, přičemž nesnáší, když ho někdo z jeho samoty vytrhuje. I proto je vůči okolním lidem na velmi kritický a nenechá si ujít jedinou příležitost ke štiplavému komentáři. Jeho pohled na okolní svět a lidi kolem něj se ovšem začne pozvolna měnit poté, co mu do života vstoupí mladá sousedka, doktorka v jeho věku. (Sykon)

Obsazení: Abe Hiroši, Nacukawa Jui, Kuninaka Rjóko, Cukamoto Takaši, Takašima Reiko, Sheila, Raita Rjú a další.

Režie: Mijake Jošišige, Komacu Takaši, Ueda Hisaši

Scénář: Ozaki Masaja (Black President, Umečan-sensei)

Co si o tom myslím? Jestliže to ještě nevíte, Abe Hiroši je opravdu dobrý herec. Má za sebou spoustu filmů a seriálů, ale abych se přiznala, byla to právě jeho role Kuwana, která mi utkvěla v paměti nejvíce. Jeho gesta, tón hlasu, pohledy. Všechno mi to utkvělo v paměti, a tak bych řekla, že opravdu stojí za to ho vidět. Je to komedie, měla by být romantická, ale víte, jak to chodí v Japonsku s romantikou - trochu jinak než třeba v Koreji či v Americe, žádná velká gesta, ani litry prolitých slz. Obzvlášť chlapy tu vyjadřují svoji náklonnost jinak. Ale to nevadí, protože i tak je zábava na to koukat. Je to vztahovka na všech možných úrovních. Po Abem je největší génius ten hnusný pes, který mi nakonec tak hnusný nepřišel.

Platonic

O čem to je? Je černočerná noc a na Saře je vidět vyčerpání, přesto zapíná počítač a začíná brouzdat po internetu. Poprvé v životě se dostane na fórum, kde si píšou lidé, jak by chtěli umřít. Svým způsobem rozhořčena na fórum napíše, že když už chtějí tolik umřít, aby darovali srdce její nemocné dceři. V tu chvíli na její zprávu reaguje mladík, který jí své srdce přislíbí...

Obsazení: Dómoto Cujoši, Nakajama Miho, Koizumi Kótaró, Kaga Mariko, Jošida Eisaku, Nagano Mei, Maeda Góki a další.

Režie: Jošino Hiroši, Ócuka Kjódži, Naganuma Makoto

Scénář: Nodžima Šindži (Love Shuffle, Pride, Algernon ni hanataba wo)

Co si o tom myslím? Celá tahle náročná podívaná je o životě. A protože život není peříčko, ani tenhle seriál není nic lehkého. Stejně jako v životě zde sice zažíváme jisté chvíle štěstí a blaženosti, ale již od začátku je možné tušit, že to snad ani nemůže dopadnout dobře. Nenechte se zmýlit nevábným plakátem či ne zrovna zajímavým popisem, ale tohle je velmi dobrý seriál s hlubokou myšlenkou a nadprůměrnými hereckými výkony, kterým samozřejmě vévodí netečný hlavní hrdina v podání Dómota Cujošiho. Není to seriál, na který se podíváte, protože chcete vidět krásné mladé herce, ale protože chcete vidět lidi jako, jste vy sami. Nikdo není bez chyby, ale každý něco chce, nejlépe to nejlepší. Obyčejných osm dílů končících puknutím srdce.

35sai no kókósei

O čem to je? Na začátku roku během posledního ročníku se ve tříbě objeví nová spolužačka. Na tom by ovšem nebylo nic moc zvláštního, pokud by nové spolužačce nebylo 35 let. Nová spolužačka, Baba Ajako, se obléká jako ostatní do uniformy, dělá domácí úkoly, ale jezdí do školy ve drahém autě a pokuřuje na školním pozemku. Nikdo netuší, proč do školy přišla, co se skrývá v její minulosti, ale brzy se postaví šikaně, která celou třídu sužuje. 

Obsazení: Jonekura Rjóko, Suda Masaki, Nomura Šóhei, Mizobata Džunpei, Kodžima Fudžiko, Katase Nana, Mijazaki Karen a další.

Režie: Sakuma Norijoši, Nagumo Seiiči, Nišino Maki

Scénář: Jamaura Masahiro (Hard Nut, Ikemen desu ne), Takahaši Júja (Angel Heart, Kindaiči šónen džikenbo N)

Co si o tom myslím? Seriálů o šikaně je hodně, protože tenhle problém Japonsko pálí, přestože se o nemluví zrovna často - leda v případě, že někdo spáchá sebevraždu, nebo se pokusí své ubližovatele zabít. Stejně jako u vše takových seriálů do třídy přichází nový element, který naruší systém šikany, který v ní do té doby vládl, a pokusí se vše sou vůlí, pílí či čímkoliv jiným napravit. V seriálu se můžeme setkat s různými formami šikany, což je docela zajímavé sledovat, protože o jedné z nich jsem ani neměla tušení, že se k ní děcka propracovala. Herecké výkony nejsou špatné, Jonekura je kočka, pro holky tam může být laxní pan učitel v podání Mizobaty nebo studentíci (takový Nomura je rozhodně sympaťák). Jestliže chcete šikanu, dostanete ji.

Okitegami Kjóko no bibóroku

O čem to je? Okitegami Kjóko je soukromá vyšetřovatelka, která má moc ráda peníze. Jednoho dne dostane na starost případ v softwarové firmě, kde se ztratí disk s důležitými informacemi. Je tedy zavolána místo činu a vyšetřuje jeho zmizení. Zde se setkává s Kakušidatem Jakusukem, mladíkem, který má v životě smůlu. V žádné práci dlouho nevydrží, protože pokaždé se něco nepovede či je obviněn z něčeho, co neudělal. Ani tentokrát to není jiné. Naštěstí Kjóko je prvotřídní detektiv, a tak dokáže Jakusukeho nevinu. Tedy pokud neusne, Kjóko totiž po každém vyspání zapomíná na vše, co se předchozí den událo, a proto je jejím heslem, že případy vyřeší do jednoho dne.

Obsazení: Aragaki Jui, Okada Masaki, Arioka Daiki, Učida Rio, Oikawa Micuhiro, Kanam Džun, Nakagoši Noriko a další.

Režie: Sató Tója

Scénář: Nogi Akiko (Lucky Seven, Soratobu kóhóšicu)

Co si o tom myslím? Jak Aragaki, tak Okada to zahráli krásně. On největšího smolaře na světě a ona detektivku, která po každém vyspání zapomíná, co bylo. Krásně se na jejich postupné sbližování kouká, obzvláště, když Jakusuke musí pokaždé začínat od začátku. Všechny díly mají svou detektivní zápletku, a zároveň se vždy něco odhalí. Je „lehké“ to sledovat (Kjóko umí Jakusukeho krásně stírat), a zároveň to ke konci trochu zvážní a dokáže to v divákovi vyvolat pocity úzkosti - jen aby to skončilo co nejlépe! Určitě velmi zajímavý seriál. Jen je škoda, že nemá druhou sérii.

Mondai no aru restaurant

O čem to je? Tanaka Tamako byla zrazena přítelem a ještě navrch byla zatčena, protože způsobila rozruch kvůli kamarádce Morimuře Kjóko, která byla obětí sexuálního obtěžování. Tamako se rozhodne, že odejde z firmy, kde pracuje, a otevře si v Tokiu bistro. Tam zaměstná další ženy a společně bojují s překážkami, které jim pod nohy klade život, a zároveň si užívají radost z práce a snaží se změnit svůj život. Bistro má samozřejmě potíže, protože v něm pracují jen samé ženy. Ženy, které mají společného nepřítele – muže, a nyní se sjednotily, aby pro nim společně bojovaly!

Obsazení: Maki Jóko, Higašide Masahiro, Nikaidó Fumi, Suda Masaki, Takahata Micuki, Jasuda Ken, Sugimoto Tetta, Macuoka Maju, Fukikoši Micuru, Usuda Asami a další.

Režie: Namiki Mičiko, Moriwaka Tomonobu, Kató Hiromasa

Scénář: Sakamoto Júdži (Mother, Woman)

Co si o tom myslím? Ze začátku mě dost štvalo pojetí – ženy chuděry, heterosexuální muži svině, jsme černá a bílá, tak nazdar! Naštěstí časem už "všichni muži" nebyli takové svině, začalo to nabírat víc šedé a na zajímavosti. Určitě to zajímavým, leč často až vyhroceným způsobem, ukázalo japonskou společnost – muži jsou stále na koni a jsou to právě ženy, kdo jsou těmi koňmi, protože se po nich chlapi vozí, obzvláště pokud je ženská schopná. Sexuální obtěžování je prostoupené celým světem japonských společností, ať si kdo chce říká co chce. A je dobré, že se na to snaží někdo upozornit, ačkoliv pro potřeby seriálu je to samozřejmě trochu přehnané. I tak Sakamoto Júdži vykouzlil hodně rozličných osobností a jsem ráda, že je dokázal až do úplného konce ukočírovat, aniž by vypadly ze své role. Bohužel přes dobře vykreslené charaktery tu máme plytký příběh, který nedokáže nadchnout, navíc si pomáhá klišé, kterých jsem doufala, že se vyhneme. Sečteno, podtrženo: dobrý seriál se sociální přesahem, velmi kvalitními hereckými výkony. Bohužel hlavní hrdinka nebyla moc sympatická, a tak mi trvalo trochu delší dobu, než jsem se konečně začala víc bavit a zajímat. Určitě by bylo zajímavé, kdyby seriál někdo rozebral z pohledu genderových studií.

Bokura no júki Mimantoši

O čem to je? Po devastujícím zemětřesení se město Makuhara ocitá v troskách. Osmnáctiletý Jamato se do těchto končin vydá, aby zde našel svého přítele Kiičiho. Na cestě potkává Takera, který míří tamtéž a tak se dohodnou, že půjdou spolu. Jenomže když dojdou na místo, jsou v šoku, když zjistí, že celé místo je uzavřeno vládou. Ve městě jsou jen děti, protože veškeří dospělí zemřeli kvůli následkům působení záhadného viru. Ty musejí bojovat o holý život i s vládou, která se tuhle záhadu pokouší ututlat.

Obsazení: Dómoto Cujoši, Dómoto Kóiči, Hošó Mai, Kohara Júki, Macumoto Džun, Aiba Masaki, Jada Akiko, Hakurjú a další

Režie: Cucumi Jukihiko, Ikeda Kendži

Scénář: Endó Sacuo (Zó no senaka, Seven Faces), Ohara Šindži

Co si o tom myslím? Je to sice starší seriál, takže ho v HD kvalitě neseženete (pokud by se tedy v Japonsku nerozhodli ho „vyleštit“ a znovu vydat), ale určitě to nebude kvůli tomu, proč seriál po celou dobu vypadá ta šedivě a zakaleně. Dospělí jsou mrtví a děti se o sebe musí postarat samy, jen z přídělů. Trochu to vypadá jako po válce. Rozhodně je to jiné, než 99,9 % seriálové tvorby. Už jen ta jinakost stojí za zhlédnutí. I když hlavní postavy jsou děti, nevyhneme se krutosti, lásce (ať už toho či onoho) ani smrti. Nemluvě o tom, že jsou tu tváře, které doteď září na nebi japonského šoubyznysu, jenomže skoro o dvacet let mladší... kdo by je nechtěl vidět?

Fuben na benrija

O čem to je? Takejama Džun je scénárista, který se rozhodne hledat novou inspiraci ve městě Furano na Hokkaidu. K jeho smůle ho ale po cestě zastihne sněhová bouře a Jun uvízne v malém městě, kde je nucen hledat nocleh. V místním baru ho označí za dávno ztraceného syna jednoho z místních štamgastů, opijí ho a ráno se Džun probudí bez batohu, ve kterém měl peníze, doklady a telefon. Jun je tedy nucen ve městě zůstat, dokud svůj ztracený majetek nenajde, a přitom poznat svérázné obyvatele tohoto 'bezejmenného' města. (Moiraine)

Obsazení: Okada Masaki, Endó Ken-iči, Jasuda Ken, Suzuki Kósuke, Triendl Reina, Kohinata Fumijo, Morijama Eidži, Tanaka Jódži a další.

Režie: Suzui Takajuki

Scénář: Suzui Takajuki (River, Gin-iro no ame)

Co si o tom myslím? Typická ukázka japonského humoru, který ovšem nebyl dotáhnu ad absurdum, a proto je tento seriál, jehož každý díl nepřesáhne třicet minut, velmi příjemný povyražením. Všichni jsou krásně ujetí, odkazuje se na různá díla a všeobecně známé věci (akorát spíš v Japonsku), ale pořád se to drží v rámci skutečného života, takže nic nevybočí z reality. Co se tu budu vykecávat. Prostě je to oddechová japonská sranda plná sněhu a karikatur