Po dvou letech opět přidávám mini doporučení. Tentokrát chci doporučit asadoru, přeložený film a anime.
Scénář: Kudó Kankuró
Režie: Inoue Cujoši, Nišimura Takegoro, Jošida Terujuki
Hrají: Nónen Rena, Hašimoto Ai, Koizumi Kjóko, Koike Teppei, Fukuši Sóta, Arimura Kasumi, Furuta Arata, Sugimoto Tetta, Watanabe Eri, Macuda Rjóhei, Mijamoto Nobuko a spousta dalších.
O čem to je?
Středoškolačka Aki (Rena Nónen) přijíždí se svojí matkou Haruko (Kjóko Koizumi) z Tokia do jejího venkovského rodiště, které Haruko před lety opustila. Poprvé se tak setkává se svojí babičkou (Nobuko Mijamoto).
Aki si velmi rychle zamiluje místní prostředí a touží se stát lovkyní
ježovek - amou, stejně jako je i její babička. Seriál byl vysílaný dva
roky po zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011. Stal se sociálním fenoménem
a přinesl i významný ekonomický profit postiženým oblastem. (ing.man)
Proč to vidět?
Sice to chvilku trvalo, ale nakonec jsem se také do Amačan zakoukala.
Jako správná asadora je to naivní a často optimistické. Přesto se
samozřejmě nevyhneme vážnějším situacím a to především ke konci. Musím
se ale přiznat, že už teď je mi po nich trochu smutno. Každý měl ten
svůj charakter a svou výstřednost, že se člověk na ně mohl spolehnout a
sžít se. Rodina Amanových byla skvělá, určitě bych si s nimi ráda
poseděla a nechala se pohostit jejich vřelostí. Až na minimum výjimek to
všichni zahráli perfektně, ale především musím vyzdvihnout Renu, bože
můj, ta holka má prostě talent! Úplně zastínila Kasumi i Ai, nemluvě o
tom, že se i někteří dospělí vedle její energie úplně ztráceli v pozadí.
Musím také pochválit Kudó Kankuróa. Už toho chlapa nějakou dobu znám,
ale tady dokázal, že není pro nic za nic mým oblíbeným
scénáristou/režisérem. Samozřejmě tu byly poznat jeho typické
scénáristické prvky, ale chlapec se překonal a vnesl do toho ještě něco,
co jsem zatím v žádné jeho dosavadní tvorbě neviděla. Co si budeme
povídat, chytlo mě to, smála jsem se i ve tři ráno jak pominutá, bavilo
mě to s nimi a dokázali i dojmout. Je to prdlé, ale podle mě člověk
prostě takové věci v životě potřebuje. Formát akorát tak dobrý, aby si u
toho člověk dal jídlo. Ale postupem času to podle mě už stačit
nebude...
Scénář a režie: Ogigami Naoko
Hrají: Ikuta Tóma, Kiritani Kenta, Kakihara Rinka, Mimura Koike Eiko, Lily, Kadowaki Mugi, Eguči Noriko a další.
O čem to?
Tomo je jedenáct let a zrovna ji opustila mamka. Už zase. Kdy se vrátí,
Tomo netuší, ale je vyslána ke strýci, aby se o ni postaral. Jako se již
stalo v minulosti. Tentokrát se to ovšem liší tím, že si strýc našel
přítelkyni Rinko. Jenomže Rinko není obyčejná žena, v minulosti bývala
mužem, a proto se setkává s různými ústrky. Rinko se ale cítí být ženou a
o malou Tomo se hezky stará, mnohem lépe, než se o ni kdy starala její
vlastní matka.
Proč to vidět?
Žádný zloduch tu vysloveně není, ale každý má své starosti a bolístky.
Film s nimi velmi něžně nakládá a divákovi jen tak ukazuje výňatek ze
života lidí, kteří se ne ve všem mohou identifikovat jako normální podle
společenských norem. Milé, pěkné výkony, lidské. To ke spokojenosti
bohatě stačilo. A navíc jsem to přeložila. :-)
Předloha: Hirokoši Kóhei
Režie: hodně lidí
Dabéři: Jamašita Daiki, Sakura Ajane, Okamoto Nobuhiko, Išikawa Kaito, Mijake Kenta, Inoue Marina a spousta dalších.
O čem to je?
Boku no Hero Academia se odehrává ve světě, kde má 80 %
populace nějakou speciální schopnost. Je to svět superhrdinů, kteří
bojují proti těm, kteří své speciální schopnosti zneužívají, a proti
nejrůznějším monstrům, která se občas objeví a narušují poklidné životy
ostatních. Hrdinové jsou obdivováni a spousta mladých chlapců sní o tom,
že jednoho dne to budou oni, kdo bude bojovat se zločinem. Izuku
Midoriya je jedním z nich. Již od malička měl naprosto jasno v tom, čím
chce být až vyroste, a jeho vzorem se stal jeden z největších hrdinů -
statečný All Might. V cestě mladého chlapce však stojí jedna obrovská
překážka. Izuku Midariya je totiž jedním z těch zbylých 20 % populace,
která žádnou speciální schopnost nemá... (Jeoffrey)
Proč to vidět?
Tenhle šónen mi naprosto sedl a věřím, že v Šónen Jumpu splňuje přesně,
co má manga splňovat - přátelství, usilovná práce a vítězství! Líbilo se
mi, jsem ráda za druhou sérii a myslím si, že je opravdu jedná o velice
kvalitní šónenovku. Lepší než všechny ty Titáni, SAO a Tokijští ghúlové
dohromady. Mně se to líbilo hlavně z toho důvodu, že to velice dobře
umělo přenést emoce. Ale chápu, že tohle není šálek pro každého.
Samozřejmě to má své slabiny a určitě si lze povšimnou, že to jede podle
vyšlapaného úspěšného mustru, ale pro mě to má tu správnou jiskru,
kterou u šónenovek hledám. Navíc druhá série pokračuje v podobném duchu a rozhodně někoho, kdo ocení tradiční šónenovku, nezklame.
Žádné komentáře:
Okomentovat