Rozhodla jsem se, že sepíšu sérii článků, ve kterých vždy maximálně po třech představím filmy, které nás čekají na letošním Eiga-sai (v Plzni, Praze a v dalších regionech). Cena za jeden film je 90 korun, ale je možné si zakoupit pernamentku,
případně uplatnit studentkou slevu, která je opravdu výhodná!
Tajemství, 1999
Tragická nehoda často ve zlomku okamžiku přerve či převrátí životy lidí.
Avšak to, co potkalo středoškolačku Monami a její matku je tak
neuvěřitelné, že je lépe tvářit se jako by nic. Jak dlouho se ale dá
vydržet s takovýmto tajemstvím? Jeden z nejjemnějších Takitových snímků
testuje rodinné vazby vskutku originálním způsobem – navíc s velkorysým
úsměvem a mimořádnými hereckými výkony, které po zásluze ocenila i
japonská filmová akademie... (Eiga-sai)
Režie: Takita Jódžiró, host na Eiga-sai
Hrají: Hirosue Rjóko jako Monami, Jamatani Hacuo jako její matka, Kobajaši Kaoru jako její otec a další.
Film je natočen na motivy knihy od Higašino Keiga (u nás od něj vyšla kniha Oddanost podezřelého X).
V Praze hrají: 12. 3. v 18:00
Průvodce, 2008
Příběh violoncellisty, který po rozpadu orchestru hledá uplatnění v
rodném městečku v podhůří japonských Alp a více méně omylem je nachází
ve firmě, zabývající se přípravou nebožtíků na poslední rozloučení,
oblétl díky oscarovému ocenění celý svět. Pro svého tvůrce znamenal
raketový nárůst popularity – a pro svět japonského filmu dlouho
očekávaný impuls k novému tvůrčímu vzepětí. Spojení japonské estetiky
smrti se zvukem "evropského" violoncella nenechá chladným ani toho
nejcyničtějšího diváka. (Eiga-sai)
Režie: Takita Jódžiró, host na Eiga-sai
Hrají: Motoki Masahiro jako Kobajaši Daigo (violoncellista), Hirosue Rjóko jako Kobajaši Mika (jeho žena), Jamazaki Cutomu jako Namaei Sasaki (ředitel pohřebního ústavu), Jo Kimiko jako Uemura Juriko (sekretářka) a další.
V Plzni hrají: 10. 3. v 18:00
V Praze hrají:18. 3. v 21:00
Barmská harfa, 1956
Hluboce humanistické melodrama o moci hudby, pokoře a duchovní
odpovědnosti, oceněné na festivalu v Benátkách a v r. 1957 nominované na
Oscara (první rok, kdy se udělovaly ceny za nejlepší neanglicky mluvený
film), se odehrává v Barmě roku 1945, na samém sklonku války a těsně po
jejím skončení. Japonsko kapitulovalo, ale duše živých ani mrtvých
stále nejsou usmířeny – to si uvědomuje i četař Mizushima, který k smrti
vyčerpané japonské vojáky probouzel k životu tóny domorodého hudebního
nástroje. Film vznikl na motivy stejnojmenné dětské knihy spisovatele
Takeyamy Michia, scénáristka Wada Natto (režisérova choť) však výrazně
modifikovala její atmosféru. Ichikawa Kon, jak patřilo k jeho
specialitám, zpracoval tentýž námět podle jejího scénáře hned dvakrát –
podruhé to bylo v roce 1985. EIGA-SAI 2015 uvádí u příležitosti 70tého
výročí konce II. světové války původní verzi filmu (byť v podobě – proti
vůli režiséra – dodatečně sestřihané). Film vznikal za dramatických
okolností v době, kdy válečné rány byly ještě čerstvé a stal se jednou z
prvních reflexí války z pozice japonských vojáků, jež pronikla za
hranice. Ichikawovi se dlouho nedařilo získat povolení k natáčení v
Barmě, pod tlakem distributorů proto nejprve natočil v domácím prostředí
první díl, teprve poté měl možnost pouze s představitelem hlavní role a
na pouhý týden do Barmy vycestovat a realizovat tam nezbytné exteriéry. (Eiga-sai)
Režie: Ičikawa Kon
Hrají: Mikuni Rentaró jako kapitán Inoue, Jasui Šódži jako Mizušima, Hanamura Džun jako Itó a další.
Žádné komentáře:
Okomentovat