Srovnání české a japonské subkultury otaku

Jen upozorňuji, že text byl psán v roce 2014 a je klidně možné, že situace v české subkultuře otaku se změnila… 

Historie

Advík 2008

Česká subkultura otaku se začala formovat ve druhé polovině 90. let s rozvojem internetu u nás, zhruba ve stejnou dobu, kdy v Japonsku dospívala podle Azumi již třetí generace otaku. Na rozdíl od japonských otaku, ti čeští se nejprve formovali na internetu; objevili RPG[1] Fainaru fantadží[2], nikoliv anime, jako to bylo například v USA, a byla založena chatovací místnost v rámci xchatu, která se věnovala právě Fainaru fantadži a posléze i anime. V té době byl založen i elektronický mailing list týkající se anime a mangy, který umožnil šíření informací mnoha uživatelům. Teprve až poté došlo k prvním setkáním naživo.[3]

Advik 2008

            Co se týče zastoupení ženského pohlaví v subkultuře otaku u nás v jejích začátcích, oproti situaci v Japonsku, kde zastoupení mužského a ženského pohlaví bylo téměř vyrovnané, dívek bylo velmi pomálu. Další rozdíl můžeme spatřovat ve věku prvních otaku. V Japonsku stáli u zrodu spíše náctiletí, kdežto v České republice drtivá většina členů subkultury byla zletilá – jednalo se především o vysokoškolské studenty, kteří měli lepší přístup k internetu než zbytek společnosti.

Akicon 2008

            Pokud Azuma Hiroki rozděluje z historického hlediska japonské otaku na tři generace, ti čeští by se dali rozdělit na vlny. První vlna přišla právě v druhé polovině devadesátých let, fanoušci této vlny jsou především muži, kterým již bylo dvacet let. Druhá vlna měla počátek během let 2004-2006.

V roce 2004 vznikla internetová stránka Otakuland[4]. Cílem Otakulandu bylo stát se titulkovou databází[5], ale nakonec tato stránka nebyla známá díky nahraným titulkům, nýbrž díky nebo kvůli svému fóru, kde se sdružovali a různě diskutovali otaku.[6]

Animefest 2008

Jestliže pro druhou generaci japonských otaku bylo stěžejním anime Čódžikú jósai Makurosu, tak pro druhou vlnu českých byla stěžejní anime dvě – Naruto a Buríči. V roce 2006 vznikly dvě internetové stránky zaměřené právě na tyto dvě anime – Czech Soul Society, dnes fungující pod názvem Sekai,[7] a Konoha[8].[9]

Během druhé vlny se pomalu zvedá počet zastoupení ženského pohlaví v subkultuře, věkový průměr se snižuje, začínají se formovat překladatelské skupiny, vznikají různé portály věnující se anime či manze, pořádají se první cony[10] zaměřené čistě jen na fanoušky japonské popkultury.[11]

Natsucon 2013

Zaměření conů v České republice se značně odlišuje od těch v Japonsku. Tam jsou taková setkání zaměřená spíše na prodej dódžinši a fanzine tvorby, naproti tomu ty české se zaměřují na přednášky na různá témata[12], promítání, workshopy, besedy a v poslední době také na cosplay soutěže.

Třetí vlna českých otaku se formuje zhruba do začátku tohoto desetiletí. Narůstá počet fanoušků, tvoří se více různých skupin, které pořádají různé srazy, ženské a mužské pohlaví je v subkultuře zastoupeno téměř vyrovnaně. Dále se mírně snižuje věkový průměr otaku, mnohem rychleji a ve větším množství vznikají a zanikají překladatelské skupiny. Roku 2008 vzniká nová titulková databáze Akihabara[13], která nahrazuje Otakuland (pouze v rámci databáze, fórum není tak využívané jako bývalo to na Otakulandu) a v současné době schraňuje téměř veškeré překladatele na české a slovenské scéně. 

Advik 2013

Pro třetí vlnu je specifické, že nemá žádné stěžejní anime. V této fázi se spíše jedná o „nárazově populární“ anime, například Hetaria, Sódo áto onrain nebo Šingeki no kjodžin. Většinou otaku, kteří se do subkultury dostali během této vlny, neznají či nevyhledávají anime, která hrála prim při vzniku a formování subkultury otakuv Japonsku, soustředí se především na anime tohoto tisíciletí, neboť dle jejich slov „mají lepší animaci, na tu starší se nedá dívat“ – výjimku tvoří pouze „nekonečné série“ Doragon bóru či Wan písu. Naproti tomu téměř každý otaku v Japonsku, nezáleží na tom, k jaké generaci se váže, minimálně taková anime zná.

 Rozšíření pojmu otaku

Akicon 2013

V japonském prostředí se nejspíše pojem otaku rozšířil mezi členy subkultury na různých setkáních – byl tedy aktivně užíván k oslovení druhého. Do českého prostředí se tento pojem dostal skrze internet, kde byl zprvu používán pro označení fanoušků anime, mangy a později povšechně Japonska.[14] Není známo, kdy přesně a jak se pojem rozšířil, ale podle nejstarších dohledatelných záznamů již v roce 2001 byl pojem otaku znám a používám pro označení těch „pravých nadšenců“.[15]

Animefest 2013

            Ve většině případů není pojem otaku používán k oslovování druhé osoby, ale označení skupiny fanoušků, samotné subkultury, případně sebe samého. V současné době je pojem používán spíše k odlišení se od „normální“ většinové společnosti – já jsem otaku a kdo je víc? Fanoušci sami sebe jako otaku vnímají spíše pozitivně, ale častokrát jsou přesvědčení, že společnost je vnímá negativně.

Natsucon 2016

V českém prostředí masmédia japonské animované tvorbě, natož subkultuře otaku, nevěnují téměř žádnou pozornost, a tak pro veřejnost je pojem otaku spíše neznámý, proto zdání, že jsou společností ostrakizováni, je mylný. Pokud je takový jedinec, který trpí tímto dojmem, opravdu svým okolím zavrhován, nebývá na vině jeho utíkání od reality k fikci – v tomto případě k anime. V japonském prostředí být označen otaku není nic chvályhodného a ze strany společnosti jsou tito lidé opravdu ostrakizováni.

Shrnutí

Akicon 2016

Japonská subkultura otaku a česká subkultura otaku, ač se nazývají stejně a jejich zájmy jsou podobné, jsou spíše odlišné než stejné. V českém prostředí jsou otaku značně limitováni překlady – málokterý fanoušek umí japonsky na takové úrovni, aby mohl seriály a filmy sledovat bez titulků, ať již českých nebo třeba anglických. Navíc u nás je výjimkou, aby měl fanoušek doma originální nosič s oblíbeným anime, bez výjimky je subkultura otaku zároveň i subkulturou „počítačových pirátů“ – často jsou i velmi neochotní podpořit rozvoj oficiálního vydávání anime či mangy v překladech a raději jen stahují, rychle zkonzumují a hledají další zboží ke konzumaci. V Japonsku se naopak otaku nebojí utratit za svůj koníček i horentní sumy.[16]

            Česká subkultura začínala a žije spíše na internetu, dala by se tedy označit i za subkulturu internetovou, v době formování subkultury v Japonsku nebyl internet ani zdaleka tak rozšířený, aby se skrze něj mohla tamní subkultura zformovat či aby pomáhal při formování. Jeho role začala být důležitá až pro druhou generaci otaku.

Animefest 2017

            Velikým rozdílem je vnímání subkultury společností. V našem prostředí se neudál žádný hrůzný čin, který by byl se subkulturou spojován, ani se neudálo nic tak zásadního, aby česká společnost znala pojem otaku. Naproti tomu japonská subkultura je poznamenaná stigmatem, který na ní zanechal Mijazakiho případ. V českém i slovenském prostředí se setkáme se členy subkultury, kteří jsou pyšní, že jsou otaku, že se odlišují od mainstreamu. S nadšením vykřikují do světa „já jsem otaku“. To si v japonském prostředí téměř nikdo nedovolí.

---

[1] Jedná se o zkratku anglického pojmu „role playing game“. Je to druh hry, kde hráči hrají za fiktivní postavu a samostatně za ni ve hře jednají v rámci příběhu, který mohou ovlivnit dle své libovůle.

[2] Jednalo se o díly VII a VIII.

[3] Otaking po česku: Komunity tehdy a dnes. In: Brněnští otaku [online]. 2009 [vid. 20.3.2014]. Dostupné z http://hintzu.otaku.cz/otaku/otaking-po-cesku-komunity.

[4] Viz www.otakuland.cz.

[5] Jednalo se pouze o titulky na anime, pozn. autorky.

[6] Stránka je funkční dodnes, ale již není tak živá jako ve svých začátcích. V současné době se otaku diskuze spíše přenesli na facebook.

[7] Viz www.sekai.cz.

[8] Viz www.konoha.cz.

[9] Otaking po česku: Komunity tehdy a dnes, 2009, dostupné z http://hintzu.otaku.cz/otaku/otaking-po-cesku-komunity.

[10] Zkratka z anglického slovíčka „convetion“. Jedná se o několikadenní setkání fanoušků, v tomto případě anime, na předem domluveném místě a předem domluvené době s alespoň částečně vymezeným programem.

[11] Jedná se o Animefest každoročně pořádný v květnu v Brně od roku 2004, Akicon každoročně pořádaný na podzim v Praze od roku 2004 a Advík každoročně pořádaný v Praze o letních prázdninách od roku 2006.

[12] Obsah přednášek je zaměřen na japonskou popkulturu (anime, manga, hrané seriály a filmy, různé slavné osobnosti atd.), japonskou kulturu (historie, náboženství, literatura, současná japonská společnost atd.), na česko-slovenskou subkulturu otaku aj.

[13] Viz www.akihabara.cz. V současné době se server rozrostl o portály pro překlady mangy a hraných asijských seriálů a filmů.

[14] Mezi americké fanoušky, kteří se především postarali o virálnost pojmu, byl rozšířen díky OVAOtaku no bideo.

[15] Jaký byl PARCON 2001 v sekci Manga a Japonsko?. In: Manga [online]. 9. 7. 2001 [vid. 20. 3. 2014]. Dostupné z http://manga.cz/index.php?clanek=74&druh=2.

[16] Viz strana 30.