Léto už je pryč a s ním i letní seriálová sezóna. Tak si pojďme říct, co v ní běželo zajímavého. Tedy co mě padlo do oka a na co jsem koukla. Tento článek píšu zhruba díl dva před koncem všech seriálů kromě toho prvně zmíněného. Akira to Akira jsem již zhlédla celé.
Akira to Akira - V roce 1986 přijala banka Sangjó nové zaměstnance. Během posledního
praktického školení se objevily dva obstojné týmy a oba dva vedli muži,
kteří studovali na Tokijské univerzitě a mající stejné jméno – Akira.
Jejich souboj se stal legendárním, že se o něm povídalo ještě dlouho,
kdežto tito dva Akirové se stali přáteli, ačkoliv se jejich cesty zase
rozešly. Avšak ne na dlouho. Přestože pocházejí z různých poměrů, jeden z
bohaté rodiny, druhý z chudé rodiny, které zkrachovala rodinná firma,
mají oba dva upřímná srdce a snaží se svým klientům co nejlépe pomáhat.
Seriál popisuje jejich rozvoj v bankovním prostředí, kde nejdůležitější
je vydělat bance co nejvíce peněz a kde nezáleží na to, zda nějaká firma
zkrachuje.
Moje hodnocení: Možná to nezní nejzajímavěji (a ono to ani z děl Ikeida Džuna nejzajímavější není), ale pokud vás zajímá bankovní sektor, asi si to užije. Jestliže vás nadchnul Hanzawa Naoki a spolu s ním i Šitamači rocket... a
vlastně máte rádi díla Ikeida Džuna, tak tohle se vám také bude líbit.
Je to jeho standardní práce z bankovního prostředí. S trochou
osudovosti. S bublinovou ekonomikou. Se Saitóem a Mukaiem. Tohle je pro
mě ovšem jeho nejslabší dílo. I tak to rozhodně není nic špatného.
Jestliže máte dost romantiky a akčňáků, tady jsou dva borci, co se snaží
být dobrými lidmi v prostředí, kde se točí miliony.
Code Blue 3. série - Po deseti letech se opět vrací doktoři, co létají za svými pacienty
helikoptérou. Systém Doctor Heli dostal posilu v podobě čtyř nováčků –
tří lékařů a jedné sestřičky –, ale i tak mu chybí zkušené vedení, které
momentálně zastává jen Širaiši, ta přesto cítí, že by v týmu kromě
Fudžikawy potřebovala i dalšího ostříleného doktora. Obrátí se tedy na
Aizawu, ale ten je momentálně ponořený do neurochirurgie a nemá zájem se
k záchrannému týmu vrátit. Na druhou stranu se na scéně objevuje
Hijama, která se zaměřila na gynekologii a porodnictví. Když už je starý
tým pod jednou střechou spolu i s ostřílenou sestřičkou Saedžimou, mají pacienti v ohrožení života větší šanci na záchranu?
Moje hodnocení: Starý tým se vrací ve vší parádě a ještě si přibírá další postavy, se kterými může rozehrávat další drama. Člověk z toho má pocit, že se na chvilku vrací o tu dekádu zpátky, protože to skoro vypadá, že ten čas vůbec neuplynul a všichni prostě přirozeně pokračují tam, kde skončili. A to bylo moc fajn, protože já jsem si předcházející díla užívala. Myslím si, že pokračování určitě není zklamání, jen mám takový rozporuplný pocit ohledně nováčků – kvůli nim se příběhy starých známých trochu tříštily a byly prokládány těmi jejich. Na jednu stranu mě to mrzelo, protože starý tým mám ráda, na druhou stranu je to fajn, člověk má pocit, že starší generace učí tu mladší a zároveň jí tak trochu předává žezlo, ačkoliv se tedy ještě má co učit.
Gomen, aišiteru - Ricua opustí jeho matka, a i když získá novou rodinu, vyrůstá v
chudobě. V dospělosti se dostane do přestřelky a je zasažen do hlavy.
Přežije, ale může kdykoliv zemřít. Proto se rozhodne svoji matku najít.
Ke svému překvapení zjistí, že ta žije spokojený život se svým druhým
synem a chudoba rozhodně nebyla důvodem, proč Ricua odložila. V tu
chvíli se Ricu rozhodne, že se v čase, který mu zbývá, pomstí. (ainny)
Moje hodnocení: Rozhodně se mi to líbí víc jak korejská předloha. Ta byla, jak to jen říct... víc zlá. Tady příběh není nijak zvlášť veselý, jak by taky mohl, když vaše matka se k vám nezná a máte tři měsíce života, ale zdejší Ricu je víc lidský, není to kus odpadu. Má svůj cíl, se kterým se potácí celý seriál a ani jednou z té cesty nesejde. Navíc herecké obsazení se opravdu vyvedlo, Nagase v hlavní roli exceluje. On většinou hraje spíše komediální postavy a v romantice nehrál ani nepamatuje, ale fakt mu jde i tenhle žánr. Dokázal mi, že se umí víc než je ksichtit, že umí zahrát opravdové city. Zbytek osazenstva je spíš v jeho stínu, ale i tak mu velmi slušně sekundují a rozhodně nedělají svému řemeslu hanbu. Asi nejsmutnější seriál sezóny.
Hello Harinezumi - Detektivní kancelář Akacuka není tou nejluxusnější a její dva detektivy byste spíše našli v baru Kirara, jak se tam poflakují, ale pokud máte zvláštní přání, tak není lepšího místa, kam zajít, aby vám ho splnili. Ať už hledání zmizelých osob, bojem s nadpřirozenem nebo uspořádání představení superhrdinů v mateřské školce... s tím vším si poradí s grácií sobě vlastní.
Moje hodnocení: Každý díl je jiný, každý díl se zaměřuje na něco trochu jiného, přesto všechno je to seriál o lidech, jejich slabostech a bolístkách, podaný zábavným způsobem. Jeden díl může bavit víc, druhý míň, ale obsazení je slušné a jako oddechová záležitost je to výborné. Navíc epizodní výstupy různých herců jsou skvělé. Zatím jsem si nejvíc užila Aoi Jú a Kitamuru Džuna. Detektivního v tom moc není, je to spíš zaměřené na pobavení a lidské drama, což ovšem nevadí, protože účel to splňuje.
Kahogo no Kahoko - Kahoko se do světa dospělých absolutně nehodí. Přestože už je na vysoké
škole a zrovna v čase, kdy si všichni jejího věku hledají práci nebo už
ji mají, ona je stále ještě dítětem. Její matka ji tak ochraňuje před
všemi špatnými vlivy, že drahá Kahoko absolutně netuší, jak to ve světě
chodí. Matka jí stále vybírá, co si má vzít na sebe, vaří jí, vozí ji na
zastávku a zase ji vyzvedává. Kahoko to vůbec nepřijde zvláštní, ale to
se začne měnit, když potká spolužáka Mugina Hadžimeho, aspirujícího
malíře.
Moje hodnocení: Jestli máte chuť na něco roztomilého, myslím, že Kahoko by tohle přání mohla splnit. Herečka Takahata Micuki zahrála naivní Kahoko tak skvěle, že okamžitě stoupla v mých očích. Výborně pojala naivitu a laskavost osoby tak chráněné rodinou, že nikdy nepoznala žádné příkoří, a tak když na ni konečně život začal doléhat, je z toho celá zmatená. Může to tedy vypadat, že Kahoko je jen jednou z dalších hloupých ženských postav, ale já bych se tomu označení bránila. Během celého seriálu můžeme vidět, jak Kahoko dospívá a jak se jí otevírají její vykulené oči. Navíc její chemie s Takeuči Rjómou je výborná. Velmi povedený odpočinkový seriál narážející na téma přílišné ochrany dětí ze strany rodičů, ve kterém zároveň kvete mladá láska a oba dva herci ji skvěle zobrazí. Seriál mi přišel velmi dobře napsaný i zahraný. A rozhodně budu sledovat Micuki i nadále.
Nó ni sumaho ga umareta! - Orimo Keita je takový nevýrazný člověk a přestože si z něj mnoho lidí
dělá legraci, tak ho nakonec svým způsobem všichni mají rádi, protože
pilně pracuje a ke všem se chová vstřícně. Jednoho dne na něj ovšem
spadne zářící cosi. Díky tomu cosi se z jeho mozku stane smartphone;
Orimo nyní můžeš číst, co si píšou ostatní, co vyhledávají, jaké
aplikace používají. I když ho tato schopnost ze začátku děsí, tak ji
nakonec začne využívat a to především proto, že mu s tím pomůže mladá
kolegyně z firmy. Ta má ovšem své využití pro jeho nové schopnosti.
Moje hodnocení: Člověk by ani neřekl, že takový absurdní námět může být zábavný, ale Japonci zase prokázali, že už v tom chodit umí. Nic než odpočinkový seriál od toho neočekávejte, ani k tomu jinak nepřistupujte. Nic víc to vlastně ani není, ale přece jenom odpočinek a nenutnost u něčeho přemýšlet teď hledají všichni, takže je to vlastně seriál pro každého. Navíc přestože je to opravdu seriál, který nemá nějakou přidanou hodnotu, diváka neuráží a opravdu mu pomůže relaxovat, aniž by ho rozčílil, že si z něj snad dělají tvůrci legraci. Herecké obsazení je zajímavé, postavy většinou jednají s nadhledem, ale nejlepší ze všech je stejně Bubuka. Pohoda.
Seriály, které proběhly letní sezónou a nezaujaly mě, ale nemusely by být špatné, například díky obsazení: Bokutači ga jarimašita, Kurokawa no tenčó, Keišičó ikimono gakari, Aišiatte, himicu wa aru, Cecile no mokuromi.
Třeba zaujmou vás.
Seriály, co mě zaujaly, ale ještě jsem se k nim nedostala: Uči no otto wa šigoto ga dekinai, Plage.
Žádné komentáře:
Okomentovat