TOP 10 – Nejlepší mladí herci současnosti

Vzhledem k tomu, že jsem sestavila TOP s nejlepšími mladými herečkami, nemohla jsem si odpustit tu, ve které figuruje opačné pohlaví. Myslela jsem si, že tahle TOPka bude snazší na sestavení a že budu muset vybírat ze spousty jmen. Ale jak jsem byla překvapena, když jsem zjistila, že mladých a dobrých herců vlastně zase tolik není. Anebo koukám na špatné filmy a seriály. Každopádně TOPka je tady a kdo jen trochu sleduje mé články a ví, kdo teď frčí v Japonsku, nebude výběrem překvapen. Jediná podmínka, kterou jsem si dala, byla, že herci se museli narodit v 90. letech minulého tisíciletí. :-P

10) Jamada Rjósuke (1993) - poprvé se na televizní obrazovce objevil, když mu bylo 11 let v televizní šou. O tři roky později se stal součástí chlapecké skupiny Hey! Say! JUMP, ve které setrvává dodnes. Jeho herecký debut byl hned v hlavní roli mladičkého aspiranta na detektiva v televizním filmu Tantei gakuen Q, na který navazoval seriál. Skoro to vypadá, že si role detektivů oblíbil, protože si je zopakoval v seriálech Hidamari tantei EYE a Kindaiči šónen džikenbo (n). Ale nebyla to hlavní ani detektivní role, kde mě zaujal. V seriálu Džigogu sensei Núbé se objevil pouze ve dvou epizodách jako mladší zlobivý bratr vládce pekel Zekki a hravě přehrál všechny kolem sebe. Letos se také poprvé objevil ve filmech, konkrétně v Ansacu kjóšicu v hlavní roli Šioty Nagisy (film příští rok čeká pokračování) a Grasshoper (po boku takových herců jako je Ikuta Tóma nebo Asano Tadanobu). V obou filmech si v podstatě zahrál zabijáka, ale pokaždé úplně jiného. 

9) Mamija Šótaró (1993) - hereckou kariéru začal ve vedlejší roli v seriálu Scrap Teacher (2008). Od té doby se ho držela jen televizní tvorba, až konečně letos dostal šanci si zahrát ve filmu Raiči DE hikari kurabu. Šótaró je určitě zajímavý a výrazný herec, pokud nemá kolem sebe někoho lepšího – ještě se nenaučil s nimi držet tempo. Řekla bych ovšem, že má šanci se dostat dál, protože sebevědomí a kreativitu by na to měl. Bohužel má smůlu a nedostává zajímavé role. Jedinou „lepší“, kde se mohl trochu předvést, byla ta v Gakkó no kaidan, kde byl ovšem smeten těmi nadanějšími.

8) Kanata Hongo (1990) - přestože debutoval již dávno (2002/2003), Kanata je poměrně opomíjeným hercem, přestože má schopnosti, aby zahrál i složitější role. Filmové role, díky kterým se dostal (a stále dostává) do podvědomí fanoušků, jsou Tenis no ósama, Nana 2, Gantz a horká novinka Šingeki no kjodžin, kde hraje Armina, toho chytrého z ústřední trojky. Co se týče seriálové tvorby, tak se spíše zaměřuje na ty, co se vysílají pozdě v noci a tudíž nejsou tak sledované, z těch nejnovějších můžeme jmenovat např. Akagi či Nazo no tenkósei. Trochu mi připadá, že Kanata je ten typ herce, kterého pokud necháte na pokoji, aby se rozletěl, kam se mu zlíbí, předvede vám výborný výkon, ale pokud ho příliš šněrujete, nedokáže zahrát víc než průměrně. 

7) Nomura Šúhei (1993) - než se dal na dráhu „filmové hvězdy“, zazářil ve sportu (snowbording a skatebording). Debutoval v roce 2010 v seriálu Šinsengumi: peacemaker, ovšem hlavní roli získal až v roce 2013 ve filmu Enošima prizm. Tentýž rok získal také jednu z hlavních rolí v live action Danši kókósei no ničidžó, ale mnohem zajímavější postavu si zahrál o rok později ve filmu Hibi Rock, kde jeho objekt lásky ztvárnila Nikaidó Fumi, jež ho ovšem zastínila. Rok 2014 byl pro něj zajímavým, neboť si mohl střihnout více různých postav; ať již introvertního podivína v Puzzle, zakřiknutého bratra Miury Harumy v seriálu Boku no ita džikan nebo nejmladšího syna z pěti sourozenců ve Wakamonotači, kde dokázal držet krok se zkušenějšímu herci jako Cumabuki Satoši, Eita či Micušima Hikari. Letos ho můžeme vidět v seriálu Koinaka, kde hraje s Hondou Cubasou a Fukušim Sótou a troufám si tvrdit, že je na tom herecky o dost lépe než ti dva jmenovaní. Na příští rok dostal šanci si zahrát po boku Hirose Suzu v live action Čihajafuru. Šúhei je herec, který spíše než tělem dokáže hrát očima – má velmi zajímavou mimiku.

6) Jagira Júja (1990) - také jako mnoho jiných začínal jako dětský herec, jenomže on dokázal vyhrát v Cannes cenu za nejlepšího herce v hlavní roli (film Dare mo širanai, 2006). Pokud by si někdo myslel, že to znamená, že se Júja ponoří více do světa šoubyznysu, tak opak je pravdou – v podstatě až na pár rolí jeho herecký život ustal a znovu se (a naplno) objevuje na scéně až v roce 2013. Natočil hned čtyři filmy (z toho jeden pro televizi). Zahrál si například po boku Watanabe Kena ve filmu Jurusarezaru mono; jedná se o remake filmu Clinta Eastwooda Nesmiřitelní zasazeného do Japonska, kdy místo divokého západu se touláme po Hokkaidu. Zajímavou roli si zahrál následující rok v seriálu Aoi honó, kdy dokázal, že má talent i pro komiku. Objevil se také v historickém seriálu Nobunaga Concerto, kde si zahrál mladšího bratra Oguri Šuna. Historické kostýmy se mu nejspíše zalíbili, neboť si letos střihl roli samuraje ve filmu Gassó. Ať už hraje postavu, která si užívá života, nebo propadá depresím, pokaždé z něj sálá určitá energie, díky které všechny jeho výkony dostávají určité zajímavosti, takže se na něj člověk rád dívá. Navíc Júja umí. 

5) Jamazaki Kento (1994) - o Kentoovi jsem nedávno sepsala článek, ve kterém jsem v podstatě psala, že je to jeden z nejobsazovanějších herců do live action zaměřených na mladá děvčata, proto jistě není nutné se opakovat. V Kentoovi rozhodně dřímá talent a určitě od roku 2010, kdy debutoval, se někam posunul a talent rozvíjel. Zda by ho mohl rozvíjet více, pokud by neustále nedostával pořád ty stejné role, je ve hvězdách. Je však jasné, že jako herec se snaží a občas se mu podaří přehrát i zkušenějšího kolegu (viz druhá polovina seriálu Death Note). Je jasné, že prince vlhkých snů středoškolaček zvládá na jedničku.

4) Kamiki Rjúnosuke (1993) - Rjú se do světa šoubyznysu dostal už jako malé dítě a díky jeho píli a jistě také talentu v něm setrval až do dnes. Dokonce i jako hlasový herec není špatný a svůj hlas propůjčil několika animovaným postavičkám. Kamiki dokáže zahrát ledasco, ale jak to tak vypadá, nejraději ho obsazují buď do rolí psychopatů, nebo do rolí docela hodných synů. Řekla bych, že Kamiki je ten typ herce, který umí perfektně mluvit. Postavu vám naservíruje skrze její repliky a při jejich pronášení nezapomíná hrát (pokud má co). Častokrát se stane, že pokud má herec obtížné repliky, tak během jejich pronášení zapomene, koho má vlastně hrát a soustředí se, aby vše správně odříkal. To se Kamikimu málokdy stává, a proto jsou jeho postavy po celou dobu jen postavami – pochybuji že se do nich (i nešťastnou náhodou) promítá.

3) Ikemacu Sósuke (1990) - debutoval v roce 2005 a již od té doby se spíše drží filmové tvorby než televizní. Takže pokud se spíše díváte na seriály, můžete ho spíš znát z vedlejších rolí (Q10, Hi wa mata noboru, MOZU – zde byl ovšem úžasný a už jen kvůli jeho výkonu bych doporučovala se na seriál podívat). Od svého debutu hrál ve 23 filmech a přestože jsem je všechny neviděla, troufám si tvrdit, že snad ani v jednom nezapadl. I ve filmu Wataši no Hawaii no arukikata hrál vedlejší roli takového trochu „ocasa“, ale přesto když si na film vzpomenu, vybaví si mi spíše on než hlavní hrdinka či její nápadníci. Sósuke je svůj, a přesto dokáže zahrát tolik odlišných postav, které nemají absolutně nic společného. Je to opravdu velmi zajímavý herec, který si vybírá zajímavé filmy (obzvláště v poslední době).

2) Suda Masaki (1993) - mnoho mladých herců a hereček začíná ve frančízách Kamen Rider, ale málokdo to dotáhne tak daleko jako Masaki. Debutoval v roce 2009 a s Kamen Rider zůstal až do roku 2011 (mezitím dostával menší role, např. Hammer Session či Don Quixote). Na poli seriálů zůstal ve vedlejší rolích až do letošního roku, kdy ho obsadili hned do dvou seriálů v hlavní roli – Čanpon tabetaka a Tamió. Co se týče filmů, zde byl úspěšnější, zřejmě i z toho důvodu, že se nebál hrát v nízkorozpočtových filmech, kde získal spoustu zkušeností (velmi oceňovaný film, kde si zahrál v hlavní roli, byl Tomogui z roku 2013). O rok později dostal hlavní roli i v live action Kuragehime, zde si zahrál Kuranosukeho, jenž má zálibu v převlékání se za ženu. Letos i příští rok má poměrně nabitý rozvrh a neustále něco natáčí. Nejzajímavější na tom je, že dostává různorodé role a všechny zvládá zahrát velmi přesvědčivě. Masaki často pro své role mění vizáž, skoro jakoby se jimi opravdu stával. V podstatě udělá vše pro to, aby danou postavu vyobrazil co nejlépe. Nebojí se pracovat s výrazem v tváři a s očima, aby dosáhl toho, co daná postava potřebuje.

1) Sometani Šóta (1992) - stejně jako Sósuke je Šóta spíše filmový než seriálový typ. I tak si střihl pár zajímavých televizních rolí – v xxxHOLiC, Šokuzai no sonata či Minna! Eper dajo!. Dříve hrál spíše v menších projektech, ale díky režisérovi Sono Šionovi a filmu Himizu (výhra v Cannes) se stal populárním, a tak začal dostávat nabídky do komerčnějších projektů (Kiseidžú, Eien no zero, Strayer's Chronicle, Bakuman). Šóta je prostě něco. Rozhodně ho nemůžete zařadit mezi nejkrásnější herce Japonska, ale jeho vnitřní síla, kterou dokáže rozhýbat scénu, i když u toho vypadá, že každou chvíli usne, je úžasná. Zahraje, co má, a přihodí k tomu příjemný bonus. I když je poměrně mladý, určitě bych se nebála mu říkat Pan herec. 

A jak jste na tom vy s mladými herci v Japonsku? Máte v hledáčku někoho, koho jsem tu nezmínila? Jaká je vaše TOPka?