20. 3. 2015

[Report] Eiga-sai 2015

Eiga-sai 2015 je za mnou. Ze 17 promítaných filmů jsem jich viděla 14, takže si myslím, že jsem toho stihla docela dost. Navíc jsem se ještě účastnila tiskové konference s režisérem Takitou Jódžiróem, poté i besedy a Manganime – manga & anime symposia, kde jsem dokonce stihla i pár minut přednášet o seriálu Jak jsem se vdala za Gegegeho (a kvůli tomu jsem nestihla přednášku Dity Nymburské a následnou filmovou projekcí Lásky k vlasti od Mišimy Jukioa – mimochodem některá jeho literární díla máme přeložená do češtiny).

Díky Eiga-sai jsem mohla v několika dnech vidět šest filmů režiséra Takity Jódžiróa a udělat si tak názor na jeho tvoru. V roce 2009 získal ocenění Americké filmové akademie v kategorii zahraniční film za Průvodce (závěrečný film festivalu) a jeho filmy (po pinku éře) jsou v Japonsku vcelku dobře přijímané a dokáží vydělat.

Šógunův astronom
Bohužel mě nepřesvědčil, že by patřil mezi to nejlepší, co může japonská kinematografie nabídnout. Určitě tam jsou lepší režiséři. Jak jsem předeslala, jeho filmy nejsou špatné, ale všechny, které jsem mohla vidět (Tajemství, Geomant, Poslední věrný chrám Mibu, Průvodce a Šógunův astronom), trpěly stejným neduhem – naprosto přepálená stopáž a nevyrovnanost filmu, kvalita často hopsá nahoru-dolu, nahoru-dolu. Herci mu většinou hrají krásně, přesvědčivě, nemluvě o hudbě (však mu také často sekunduje Hisaiši Džó). Látku, kterou chce divákovi prezentovat, má skvěle prostudovanou a tady je zřejmě kámen úrazu. Zná vše tak detailně, že to chce také všechno divákovi zprostředkovat, ale jako film, celek to dost často nefunguje přesně tak, jak by mělo. I přesto určitě nestojí za škodu se na některé z jeho filmů kouknout, protože špatné určitě nejsou.

Nejvíce se mi líbily tři filmy. Lehce sentimentální snímek Vítej zpět, Hajabuso plný japonské hrdosti (bude se promítat ve 3D tři dubnové víkendy v planetárium), Miluji tě, železnice, film pro nadšence do vlaků (taky si pán, co seděl přede mnou, neustále vlaky fotil na mobil – hlavně nenápadně) o postarším páru, který prochází krizí, a Barmská harfa, černobílé humanistické melodrama o japonských vojácích po těsném vyhlášení konci války.

Vítej zpět, Hajabuso
Co se týče organizace stále jsem cítila, že jsou zde určité rezervy, ale určitě to zase bylo o něco lepší než předminulý ročník (na minulém ročníku jsem se bohužel dostala jen na jeden film, takže nemohu srovnávat). 

Vhledem k tomu, že sama dělám fanouškovské překlady, občas jsem se víc soustředila na samotné titulky než na obraz, protože mě velmi zajímalo, jak překládají profesionálové. Sem tam jsem narazila na pravopisnou chybu, občas bych to přeložila jinak – ale to je prostě „profesní“ úchylka. Přišlo mi, že ocukaresama(dešita) je lepší přeložit jako na shledanou než jako dobrý den, přece jen se to spíše říká po vykonané práci (navíc v té chvíli hlavní postava odcházela). A další takové drobnosti. Také se stávalo, že titulky nebyly zrovna dobře sesynchronizované s obrazem.

Festival jsem si užila, nakoukala za týden tolik japonských filmů, že se mi zešikmily oči, vyslechla si pár přednášek a „tlukot“ bubnů  taiko. Eiga-sai byl určitě velmi zajímavým a bohatým kulturním zážitkem (obzvláště pro nadšence do hrané japonské tvorby jako jsem já). Je mi trochu líto, že návštěvnost nebyla větší, pro západního diváka je určitě zajímavým přínosem se podívat zase na něco, co není jeho každodenním chlebem. A určitě to chce si přečíst, na co jdete, jinak by se vám taky mohlo stát, že během promítání odejdete, protože jste nečekali, že to bude např. tak „drastické“ či „nudné“.

Trest smrti oběšením
Doufám, že se na příštím ročníku uvidíme a že návštěvnost bude větší, protože to určitě stojí za to i přes drobné neduhy.

Viděno: Tajemství (3/5), Geomant (3/5), Jen žádné komiksy! (2/5), Vítej zpět, Hajabuso (4/5), Sedm dní pro Slunečnici a její štěňata (3/5), Trest smrti oběšením (3/5), Poslední věrný chrám Mibu (3/5), Pohřeb (3/5), Kroužek sebevrahů (3/5), Šógunův astronom (3/5), Miluji tě, železnice (4/5), Deník mé matky (3/5), Barmská harfa (4/5) a Průvodce (3/5).

Neviděno: Úchylův vlak – Revize spodního prádla, Láska k vlasti a Život ve mně.

1 komentář:

  1. Díky moc za report a hodnocení!
    Hmmm, džicuni omoširoi (^_^)
    Tak u mě, co jsem viděl, asi takto:
    Tajemství (4/5), Vítej zpět, Hajabuso (4/5), Pohřeb (2/5), Šógunův astronom (4/5), Miluji tě, železnice (5/5), Průvodce (5/5) a Láska k vlasti (1/5).
    Jj, japonština ... taky bych dle kontextu zvolil "na shledanou" pro "ocukare...", jako "dobrý den" jsem to zažil používat jen jedním člověkem (^_^).
    BB

    OdpovědětVymazat