Zdravíčko!
Nejprve bych se chtěla omluvit za delší nic nedělání – já teda makala, ale na zkouškách a bude se to ještě opakovat. Další věc, kterou bych vám chtěla říct, je, že jsem delší dobu přemýšlela, co sem ještě přidat, a nakonec mě napadlo „krátká doporučení“, vždy po třech. Bude v nich úplně všechno: hudba, film, seriály, knihy, různé akce, prostě vše, co je nějakým způsobem spojeného s Japonskem. Hlavním důvodem, proč jsem si něco takového založila, je to, že se mi občas prostě nechtějí psát dlouhé recenze na filmy/seriály, ale zároveň bych je nějakou širší formou než je jen TOPka doporučila. Tak snad se vám tahle novinka zalíbí. A co že je jako první doporučení?
Hrají: Nišidžima Hidetoši, Kim Hjodžin, Maki Jóko, Itó Masabu, Nakamura Juri a další.
O čem to je?
Jednoho dne Išigami nakráčí k sobě do bytu a najde tam svou ženu mrtvou.
Hned poté do bytu vpadnou dva muži, ale Išigami je schopný utéct. Na
svém zmateném útěku se setkává s korejskou novinářkou Kang Ji Won,
kterou Išigami zaujme, a tak nabídne mu pomoc v jeho svízelné situaci.
Išigami je překvapený sám sebou, neboť umí mluvit korejsky a najednou má
nejasné vzpomínky na to, že je Korejec. Jenomže brzy se naučí, že
nemůže věřit ani vlastním vzpomínkám...
Proč to vidět?
Kdo by to byl kdy nějakého Japonce řekl, že bude tak pěkně mluvit
korejsky (na Japonce!)? Tři ženy a Nišidžima. Přiznám se, že jsem viděla
nějaké video, kde byl rozhovor právě s Nišidžimou, který o filmu
mluvil, a jen kvůli tomu jsem se do něj pustila. Nelituju. Ze začátku to
má spád, pořád se něco děje a nikdo neví, kde je pravda. Ke konci, jak
se vše začíná odkrývat, mizet a navracet, tak rychlost ze začátku
zpomaluje. Říkám si, že to má možná až moc dlouho stopáž, na druhou
stranu nebylo řečeno nic navíc a žádná otázka nezůstala bez odpovědi.
Herecký výkon Nišidžimy byl skvostný, radost pohledět, jeho korejská
„spolupachatelka“ mu nesahala ani po kotníky. V podstatě mi přišlo, že
celý film stojí jen na něm a hudebním doprovodu od Kawaie Kendžiho,
jenomže ono to vůbec nevadilo. Naopak mi to přišlo uspokojující.
Zajímavý nápad, nijak zvlášť přehnané vysvětlení všeho, co se událo –
body nahoru. Líbil se mi i důraz na detaily, například Išigamiho
zranění, která si udělal, jen tak nezmizela, nejvíce na mě udělalo dojem
to, že v každém záběru na jeho ruce, byly zraněné (oděrky, krev,
otlačeniny, nateklé klouby…). Pěkná korejsko-japonská spolupráce.
Takových víc…
Hrají: Mukai Osamu, Nakajami Miho, Ajano Gó, Kiritani Mirei a Amanda Plummer.
O čem to je?
Jagami Sen je fotograf, který se vydal se svojí sestrou Suzume do
Paříže. Jenomže ta ho záhy opouští, protože má v Paříži, městě lásky, už
něco na práci. Ale Sen nebude dlouho sám, protože se potká s
Tešigaharou Aoi. A ač se do té doby neznali, stráví spolu tři dny.
Proč to vidět?
Jemně plynoucí melancholický film plný tichého žalu i lásky, jehož kulisami je krásná Paříž. Obsazení je velmi skromné, ony i kulisy, ale je to právě tahle komornost, která filmu dodává sílu. Herecké výkony byly velmi přesvědčivé a lehce mrtvolně živé. O Paříži se říká, že je městem lásky, ale jaké? V tomto filmu určitě lásku dostanete, ale není vzplanutí vášní. Pokud máte chuť na něco nenáročného, co pohladí po duši a nespálí žárem… tohle by mohl být film, který hledáte.
Hrají: Išihara Satomi, Macušita Nao, Tanabe Seiiči, Iwata Takanori, Hirajama Hirojuki, Horiuči Keiko a další.
O čem to je?
Fukazawa Misaki je tou mladší sestrou, která přidělává starosti té
starší Hazuki. Jsou úplně odlišné, žijí jinak i jejich pohled na svět se
značně liší, ale pořád jsou to sestry, a tak mají jedna pro druhou
pochopení a snaží si pomáhat. Misaki na delší dobu zmizela z dohledu
rodiny, ale když se vrátila, nastěhovala se sestře do bytu a začala se
jí plést do života, zatímco si řešila i své potíže – například
těhotenství, o kterém nikomu neřekla. Hazuki je v moment, kdy do jejího
života vpadne Misaki, šťastná, protože má přítele a schyluje se k
žádosti o ruku. Jenomže...
Proč to vidět?
Velmi se mi líbila postava Išihary Satomi, tedy alespoň zahraná byla velmi dobře a byla to také postava, se kterou jsem se nejvíc sžila. Na druhou stranu Macušita Nao má stále co dohánět, protože mi někdy její hraní přišlo opravdu otřesný – ačkoliv možná to bylo jen její postavou? Dívala jsem se na seriál, jak vycházel, proto si troufám říct, že pokud bych se na něj podívala najednou, zřejmě by mě tolik nebavil. Každopádně mi přišel zajímavý, tak nějak japonsky přirozený a svým způsobem velmi vstřícným k postavám. Není to náročné drama, ani komedie, ani děsná romantika, ale má to své kouzlo. Navíc Hirajama Hirojuki začíná být hercem, na kterého si budu v budoucnu více dávat pozor. (Nemluvě o tom, že jsem celou dobu nehorázně shippovala jeho postavu s postavou Išihary.) Obyčejný příběh dvou sester okořeněný trochou tvrdohlavosti a nedostatečné komunikace.
Žádné komentáře:
Okomentovat