Pojem otaku

Pro zápis slova otaku se v japonském internetovém prostředí setkáme nejčastěji se dvěma variantami, které se používají jako rovnocenné, a jejich užití záleží čistě na uživateli, jedná se o otaku a wotaku[1]. Mimo internet, obzvláště v odborné literatuře, se spíše užívá hiraganového zápisu, v 80. letech se dokonce můžeme běžně setkat i se zápisem v čínských znacích. [2]

Stejně jako pojem anime nemá pojem otaku jednoznačnou definici, ale zjednodušeně lze říci, že se jedná o označení nadšeného fanouška či skupinu fanoušků, jehož zájem je zaměřen na jednu nebo více z forem subkultur spojených s anime, mangou, videohrami, sci-fi, počítači, aidoru[3], figurkami, vojenskou technikou atp. V této souvislosti můžeme mluvit o mnoha druzích otaku, například gému otaku jako zapálený hráč počítačových her nebo tecudó otaku[4] jako nadšenec do vlaků a metra. Mimo Japonsko se otaku nijak nekategorizují.

Pojem je různě definován jak na akademické půdě, tak mezi samotnými otaku i obyčejnými lidmi, kteří na subkulturu hledí zevně. Japonský slovník Kódžien je definuje jako „lidi, kteří se zajímají o určitý žánr nebo objekt, jsou o tom mimořádně informovaní, ale chybí jim zdravý selský rozum ve vztahu ke společnosti“,[5] Volker Grassmuck jim říká „informační fetišisté“,[6] Okada Tošio, nazývaný „králem otaku“,[7] je považuje za „jedince s vyspělým zrakovým aparátem a vysoce efektivní referenční schopností“,[8] podle Davida Mereditha jsou otaku „podivíni zanícení do anime a mangy“,[9] Lawrence Eng je zase definuje jako „kyborgy s vlastním světem“[10] a většinová japonská společnost je zase vidí spíš tak, jak je definoval Nakamori Akio ve svém článku „Otaku“ no Kenkjú[11]. 

Pro potřeby této práce si otaku definujeme jako nadšeného fanouška nebo jejich skupinu, jehož objektem zájmu je anime a vše, co se ho týká, tj. předloha (manga, raito noberu[12] atd.), tvůrci (animační studio, režisér, scénárista atd.), hudba (úvodní znělka, závěrečná znělka, soundtrack), seijú[13] – není ovšem nutné, aby se otaku horlivě zajímal o všechny tyto aspekty, aby mohl být za otaku označen.

---

[1] Případně se můžeme setkat se zkráceninou wota.

[2] Otaku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 18. 7. 2013 [vid. 2014-02-04]. Dostupné z http://ja.wikipedia.org/wiki/おたく.

[3] Za aidoru jsou označovány mladé ženy a náctileté dívky, které jsou považovány za přitažlivé a roztomilé, pravidelně se objevující v hromadných sdělovacích prostředcích.

[4] Nezajímají se jen o modely vlaků, ale i tratě a linky metra, které znají většinou zpaměti.

[5] ŠINMURA, Izuru a Šinmura, Izumu. Kódžien. Tokio: Iwatani šóten, 1998, str. 377.

[6]GRASSMUCK, Volker. "I'm alone, but not lonely": Japanese Otaku-Kids colonize the Realm of Information and Media. In: Lawmune's Netspace [online]. 1990 [vid. 2014-02-20].Dostupné z http://www.cjas.org/~leng/otaku-e.htm.

[7] ENG, Lawrence. Into the Otakingdom: Days and Nights with Toshio Okada. In: Lawmune's Netspace [online]. 19. 10. 2003a [vid. 2014-02-19].Dostupné z http://www.cjas.org/~leng/otakingdom.htm.

[8] OKADA, Tošio. Otakugaku njúmon. vydání druhé, Tokio: Šinčóša, 1996, str. 24.

[9] MEREDITH, David. Japan's Consumer Renaissance. In: Japan Inc [online]. 13. 1. 2007 [vid. 2014-02-19]. Dostupné z http://www.japaninc.com/mgz_winter_2006_japan-s_consumer_renaissance.

[10] ENG, Lawrence. The Politics of Otaku, In: Lawmune's Netspace [online]. 1. 9. 2001 [vid. 2014-02-15].Dostupné z http://www.cjas.org/~leng/otaku-p.htm.

[11] Viz strana 27.

[12]Raito noberuje druh japonské novely, jejíž obsah většinou nepřesahuje 40-50 tisíc slov.

[13]Seijú je označení pro hlasového herce (velmi podobné našemu dabérovi), který účinkuje v rozhlasových hrách, anime, počítačových nebo konzolových hrách, dorama CD anebo dabuje zahraniční filmy.

Vyhrabávám věci z bakalářské práce. :-)