6. 12. 2016

Knižně celý svět

Moje předsevzetí na rok 2016 bylo přečíst co nejvíce knih z co nejvíce zemí. Přiznávám, že to s Japonskem má společného jen málo, ale říkala jsem si, že to třeba někoho inspiruje. :-) Upřímně jsem neměla čas celý rok číst, co jsem si zamanula, protože jsem také musela načítat materiály na diplomovou práci, ale i tak si myslím, že jsem toho nepřečetla zrovna málo, ačkoliv je mi jasné, že by se dalo stihnout i víc. 

Dost mě zajímalo, jak se tvorba po světě liší a co mi to dá. Nakonec asi moje největší poznání je, že ze své pozice nevěřícího Čecha bez přečtení takové různorodé literatury bych nikdy nepoznala/nepochopila, že světem ještě pořád tolik vládne náboženství, že je to stále velmi aktuální téma. A nemluvím teď o honu na muslimské čarodějnice. V podstatě jsem narazila na všechna velká náboženství, nejvíce tedy na křesťanství a Kaina. Nejvíce totiž čtu knihy japonského původu, sci-fi a krimi, kde se zase tolik tyto otázky neřeší. 

Původně jsem chtěla koukat i na filmy z celého světa, protože jsem si říkala, že se tím ještě víc obohatím. Nakonec jsem se na to ale vykašlala. Raději experimentuju u knih než u filmů a asi po dvou měsících zkoušení cizích vod jsem se vrátila do Asie a zemí Severu. Ovšem pokud by někoho zajímalo, co jsem viděla, můžete se mrknout na můj profil na CSFD. U filmů jsem chtěla zkoumat hlavně komedie, zajímalo mě, jak se liší humor po celém světě, ale neměla jsem na to trpělivost.

Proč o tom vlastně píši už teď, skoro měsíc před koncem roku? Vím totiž, že už se k dalším knihám nedostanu – tedy ne k jiným než k těm, které jsou již na seznamu, případně doplním, kdyby se poštěstilo a stihla jsem přečíst Edogawa Rampu, kterého dostanu od Ježíška. Aby bylo jasné, kolik jsem toho „procentuálně“ přečetla, přikládám mapu, kde jsou označeny země, jejichž alespoň jednu knihu jsem četla. Moc toho není, pořád jsem si říkala, že si Asii nechám nakonec a nakonec jsem ji moc nestihla... (Většina africký věcí ani nemá pořádný překlad, nutno číst v angličtině. Kanada mi chybí jen z jediného důvodu; čekám v knihovně na Annu ze Zeleného domu, ale furt ji mají vypůjčenou, na rezervaci jsem líná a v ruce obvykle mívám víc jak dost knih, které můj žal utiší.)


Evropa

Andora – Antoni Morell: Boris I., král andorrský
Belgie – Amélie Nothomb: Ani Eva, ani Adam
Bosna a Hercegovina – Nedžad Ibrišimoviš: Věčník (náročná, ale skvělá kniha)
Česká republika – Žofie Podlipská: Legenda o praotci Čechu, Vladimír Nálevka: Horké krize studené války, Magdalena Wagnerová: Pražská strašidla a všemožná jiná zjevení, Karolina Limrová: Kukačka, Vlasta Čiháková Noshiro: Mitsuko, Tomáš Bandžuk: Ve službách republiky, Šárka Waisová: Úvod do studia mezinárodních vztahů, Bezpečnost - vývoj a proměny konceptu, Adolf Wering: Blaník
Dánsko – Adler Olsen: Žena v kleci
Finsko – Arto Paasilinna: Autobus sebevrahů
Francie – Antoine Saint-Exupéry: Malý princ (konečně!)
Itálie – Roberto Saviano – Opak smrti, Giuseppe Culicchia: Bla bla bla
Makedonie – Jovan Pavlovski: Šťáva z prostaty
Německo – Christine E.: My děti ze stanice Zoo, Wilhelm Genazino: Deštník pro tento den
Norsko – Jo Nesbo: Netopýr
Polsko – Stanislaw Lem: Solaris, Andrzej Mularczyk: Katyně
Portugalsko – José Saramago: Kain
Rakousko –  Gustav Meyrink: Golem
Rumunsko – Liliana Lazar: Země prokletých
Řecko – Ezop: Bajky (tady jsem to trochu očůrala...)
Slovensko – Jozef Barnabáš: Zastavte Dubčeka!
Velká Británie: Agatha Christie: Vražda v Mezopotámii, Kočka mezi holuby, Karty na stole, Zlatá brána otevřena, Viděla jsem vraždu, Tajemná protivník, Zločiny pro dva, N či M?, Dům u kanálu, Brána osudu, JKR a první tři díly Harryho Pottera (opět...), Lomax Eric: Koleje osudu (děsná nuda)
Španělsko – Miguel de Unamuno: Ábel Sánchez
Švédsko – Jonas Jonasson: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Rusko – Sergej Lukjaněnko a všechny jeho Hlídky, Dmitry Glukhovsky: Metro 2033 (přiznávám, že kromě nejnovější Hlídky jsem všechno četla znovu), Michail Bulgakov: Mistr a Markétka

Amerika

Kuba – Delia Fiallo: Esmeralda (ale nikomu to neříkejte!)
Mexiko – Guillermo Arriaga: Sladká vůně smrti
USA – Beverly Connor – Mrtvá minulost, Isaac Asimov: Nadace (opět...), Charles Bukowski: Škvár, Ed McBain: Poprava a jiné povídky
Brazílie – Mario Savino: Den, kdy jsem zabil svého otce
Kolumbie – Gabriel García Márquez: Sto roků samoty
Venezuela – Ricardo Piglia: Umělé dýchání

Afrika

Angola – Pepetela: Tajný agent Jaime Prdelunda (skvělá věc)
Egypt – Muhammad Mustagáb: Hořící kamenolom
Etiopie – Sibhat Gebreigziabuher: Dal jsi želvě krunýř
Guinea – Tierno Monehembo: Nejstarší ze sirotků
Jihoafrická republika – Madine Gordimbrová: Ti, co se rodí pro radovánky věčné
Kongo (to větší) – Emmanuel Dongala: Jazz a palmové váno
Maroko – Tahar Ben Jelloun: Vdova Kuráž
Nigérie – Lasunhanmi Tela: Ošuolale
Somálsko – Nuruddun Farah: Dary
Tanzanie – Euphrame Kezilahabi: Nagona
Zimbabwe – Yvone Vera: Proč neděláš taky jiná zvířata?, Začarovaný kruh

Asie

Čína: Mo Jen: Země alkoholu
Japonsko: Haruki Murakami: Muži, kteří nemají ženy, Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování, Ihara Saikaku: Největší rozkošnice, Morio Kita: Lidé z rodu Nire, Hiroši Sakurazaka, Rjósuke Takeuči, jošitoši ABe, Takeši Obata: All You Need Is Kill: Stačí jen zabíjet
Korea: Vyprávění z dlouhé chvíle
Afghánistán – Nafi Nassim: Z Kábulu do Marseille
Indie: Poskoloniální myšlení
Indonésie – Ayu Utami: Saman

Austrálie

Marcus Zusak: Zlodějka knih
Nový Zéland: Lloyd Jones: Pan Pip


1 komentář:

  1. Tak jsem se očividně podcenila, protože jsem stihla ještě přečíst Oponu: poslední případ Hercula Poirota od Agathy Christie a Losí hovno od Simona Larse. ;-) Pravidla moštárny už do konce roku opravdu nedám.

    OdpovědětVymazat